Rozorvané objatia

Další Almodóvarovská porce emocí, plnokrevných postav, neotřelého humoru, barvitosti a smířlivosti nyní netradičně spjata s temnou žánrovkou, která však není dominantní, nijak zásadně neovlivňuje typickou podívanou, která i přes opakované rysy stále funguje i díky vynikající Penélope Cruz a jejích proměnách. Oproti Volverovi zážitek s delší trvanlivostí. (25.02.2010)

Vadil mi možná až příliš natahovaný závěr. Události ze současnosti v úvodu filmu mě také nijak neupoutaly. Na druhou stranu všechno co se točilo kolem retro vyprávění, bylo svěží a já jsem se nenudil ani chvilinku. Velice nápaditým způsobem vyzněly některé Almodóvarovy odbočky, například námět na scénář "Daruj krev". Když k tomu přidáme Penélope a její kreace á la Audrey Hepburn spolu se scénou ranního milování respektive její dohry (kouzelné všeříkající gesto, které se vyloudilo na tváři hlavní protagonistky), přitlačím a dám 4. (16.01.2010)

Tak, jako Diego v průběhu filmu vymýšlel scénář o upírech, tak si představuji, že Almodóvar vymýšlel scénář k tomuto filmu. Aneb plácám pátý přes devátý, ono to dohromady něco udělá, dáme tam nějaký odhalení, nějaký rodičovství, nějaký milenectví, zamícháme a nahodile poskládáme. Takhle nějak působí samotný příběh, který je samozřejmě dobře ztvárněný a zahraný, ale těžko z toho uděláte něco víc, když máte neforemní a překombinovaný scénář. Zatím jeden z nejslabších Almodóvarových filmů. 6/10 (16.05.2014)

Mám pocit, že bych před tímhle filmem měl pokleknout. Scénář je plný motivů jako rozevřená náruč, ovšem režie všemu dokázala dát řád a uhníst propletenec příběhů, které jsou stejně tak logické a ze života, jako originální, neopakovatelné a osobité. Herci hrají, jako by to měla být jejich poslední role v životě, a nikdy nelze s určitostí odhadovat, kudy se bude vyprávění ubírat dál. Až do posledních minut přicházejí stále nová odhalení a pointy. (07.10.2012)

Překvapení. Nečekala jsem nic, dostala malý skvost v podobě nevšedního příběhu. I když jde o dost často užívaná témata (nemoc, milostný troúhelník, žárlivost), ale v žádném případě se nedá mluvit o klišé nebo kýčovitosti. V samém závěru objevujeme velice silný vztah takřka rodinné pouto. I když některé bolesti nikdy nepřebolí, vyrůstá nový život v podobě velmi silných vztahů i znovu setříhaného filmu. (25.11.2014)