Pán Nikto

Šlupka jako hrom, co se zpočátku stavěla do očí jako další onánie, která má ambici utloukat zešíleným střihem líbivých, navzájem nesouvisejících obrazů. A to je právě to - že v životě jde spasovávat běsnoty a alternativy, metrixy, linie, svědka bitvy u Little Big Hornu i Medema. Probouzím se do sna nebo sen do mě a mám zajít za tenhle roh nebo za tamten, co a kdo tam na mě čeká, co je dobrá volba a co špatná? Tahle uhrančivá odysea nezná naší mapu, nevyluští nám tajenku, ale navede, jak ji smířeně a vláčně a obluzeně ... přijmout. A tento způsob Leta ... !!! (05.07.2010)

[imdb: 7.7/10] | me: Tento typ filmu by mal u mňa vyvolať opačné dojmy - a to najprv tú rozčarovanosť z nesúrodosti, nejasnosti a zaujímavosti prevedenia a potom čo raz viac údiv z celkového pochopenia a "vyjasnenia" celej splete uplynulých situácii a dejov. Avšak tento krát sa tak nestalo "vďaka" stopáži, ktorá nepozná medze. Film je ako každý z tohto duhu - najprv neuveriteľne zaujímavý, nikto nevie čo sa deje, prečo sme raz tu, raz tam... a pomaličky sa to akosi začne dotvárať, jednotlivé dejove línie dávajú väčší zmysel a čaká sa už len na podstatu toho prečo to tak je a čo je zdrojom a podstatou týchto príbehov. A na toto sa čaká veľmi dlho, zbytočne natiahnuté línie dejov a citov zabezpečujú stratu záujmu, hoci istá zvedavosť tam stále je. Človek vyčerpaný obrovským množstvom kauzalít už stráca chuť na samotný príbeh a čaká na to podstatné - na to "prečo ?". A keď sa to konečne dostaví tak prichádza sklamanie z jednoduchosti odpovede. Ostatné sa stáva nepodstatným pretože dôvod všetkého čo sme videli predtým je príliš jednoduchý a pavučina predchádzajúcich dejov ostáva len množinou príbehov, ktoré sa nám premietli pred očami, nič viac, nič menej. A to je podľa mňa škoda. Spracovanie, kamera, strih, butterfly effect, teória strún, ... to všetko je pekné, ale celkovo ide len o koláž príbehov. Skrátil by som stopáž, nechal tie podstatné myšlienky a hru s prelínaním farieb a dejov a čaro by ostalo, inak nuda z "čoraz dlhšieho" príbehu to všetko zabíja. [2 a pol *] (15.11.2010)

Vypadá to strašně obsáhle, velkolepě, všeříkající a přitom je to především romanťárna, která je variací na Butterfly Effect s příměsí Benjamina Buttona a Forresta Gumpa. Mám takovéhle filmy prostě rád i přesto, že jsem z Nobodyho ten eklektismus cítil až moc. Nejlepší byly samozřejmě záběry z budoucnosti a vesmíru, které jsem si naplno užil. Vůbec celkový čas utekl jako nic, ke konci jsem si říkal, že ten snímek mohl trvat klidně dvakrát déle, jelikož se mohlo rozjet libovolné množství alternativních realit. Co se týče té dominantí romantické složky, byla nejzajímavější rozhodně větev příběhu mezi patnáctiletým Nobodym a Annou. Pan Nikdo mohl mít i hudební potenciál, hudba se však snažila pouze lacině dojit emoce, bez žádného dobrého nápadu. (10.07.2010)

Nejvyvařenější klišé zabalené do keců o časoprostoru a kauzalitě, servírované v bollywoodsky nabubřelém trojobalu. Z mého pohledu nafouklá nudná bublina, která po splasknutí nenechá nic než zatuchlinu líbivých frází a podlézavých vtipů o životě a vůbec. Můžeme srovnávat s Fontánou, můžeme srovnávat s Věčným svitem, můžeme srovnávat s Osudovým dotekem... na první nemá Pan Nikdo vizuálně a herecky, na druhé nemá myšlenkově, na třetí nemá napětím. Film, který prohlašuje život za hřiště, ale sám místo hraní předstírá něco, čím být nemůže. Děkuji, nechci. (08.07.2010)

Co to vidí očko mé modravé, všude kam se podívám, každou scénu z něčeho znám. Pan režisér se nechal inspirovat Pejskem a Kočičkou a odevšad si něco vzal, upekl dort, který ale nemusí chutnat každému. Jaký vy máte žaludek? Já stravitelný. Dormael má velké štěstí, že mám slabost pro Jaredovi oči a Dianinu tvář a hlavně že Sarah (i Juno) umí báječně hrát. Proto jsem mu schopna „odpustit“ jeho mozaiku krásných, byť ukradených, scén. I když mě místy rozčilovalo, co vidím, tak mě hlavně překvapovalo, jak se může PAN „režisér“, pod toto dílo s čistým svědomím podepsat. Ale když se to tak líbí, proč né, že? Mě samotné se na to taky dobře koukalo, ale prosím, na Medema už nám nešahejte!! (19.07.2010)