Bibliothéque Pascal

Excentrická knihovna rozkoše. Příliš extravagantní hrátky, příliš výstřední spropitné majiteli samolibých potěšení. Pohádkový fiakr s přitažlivým espritem perverze. Nevěstinec pro zvráceně náročnou klientelu odemyká fantazijní neřest v imaginaci mysli na popud "obyčejně vykolejené skutečnosti." Opouštím ten svět, proklínám štědrost dekadentního blahobytu, který vede ruku dna a špíny do pestrobarevné "literárnosti" bizarních, kontroverzních a povrchních artistů. Ústy pronáším /ne/slušný návrh přikrášlené reality. Z očí lze vyčíst přání jediné, štěstí skromné. (31.05.2015)

Takový na první pohled až moc umělecký film, který chce okouzlit svou formou a mimo jiné také vzbudit v divákovi depresi z toho, co vlastně sleduje. Je to alegorie na poměry v Evropě východní a západní a ukázka toho, že najít lepší místo k životu nutně nemusí znamenat začít žít lépe. Forma mě ale neokouzlila a anotace mě nadchla víc než výsledek. (07.10.2016)

Konečně jsem se po dlouhé době dostal zase k nějakému tomu filmu z Východní Evropy. Rumunsko se mi ve filmech hrozně líbí a musím říct, že tohle je mezi evropskými filmy opravdový klenot. Minimálně klenot v psychadeličnosti, protože na pomezí reality se vypráví neuvěřitelně fantaskní příběh a já jsem na necelé dvě hodiny byl jeho součástí. Zlé lidské vlastnosti se mísí s těmi horšími a s tím minimem dobrých. Pořád je to ale všecko takové zvláštně milé a není to vysloveně zlé, jak by některé scény mohly být. Každopádně tři hvězdy jsou podle mě akorát. Nevěděl jsem, co si o filmu na konci myslet, ale zase je pravda, že celých 105 minut mě držel, jako přikovaného. (29.08.2012)

Možná je to mojí omezeností, ale velmi mě překvapilo, že takhle dobrý, silný a ,,cool" snímek vznikl v Maďarsku. Mám takový pocit, že kdyby vznikl v Čechách, byl by tu v černých či modrých barvách a uživatelé by psali o dalším nepovedeném experimentu, ovšem je to jen spekulace... Je pravda, že je to film podivný, nejde divákovi zrovna dvakrát naproti, ale mně vzal dech. Něco tak bizarního jako bordel Pascalova knihovna jsem už dlouho neviděl a přiznám se bez mučení, že mě to rozsekalo. (10.08.2011)

Je to takové na půli cesty. Na jednu stranu několik zábavných absurdit a hezkých surrealistických hrátek s úžasným vizuálem, na stranu druhou je to především pořád docela normální evropské drama. Ale ty dvě části (scény s Viorelem) a samotná Bibliothéka stojí opravdu za to. A snová balkánská dechovka a podivné osazenstvo vlaku vlastně taky. Je to taková hravá blbůstka, která se ale zároveň snaží vypadat strašně vážně a jakože řeší hrozně důležitý problém. No co si má chudák průměrný divák myslet! (23.09.2010)