Sedem životov

// Když ale! Když ale pan Morricone! Vždyť on by rozbrečel kohokoliv! A když se celej film můj oblíbenej sympaťák Will Smith tváří jako by měl umřít... to je pak těžký ty emoce držet na uzdě. A co teprv chudák slepej Ezra. A krásná Rosario Dawson, které Ben, tedy vlastně Tim, vkročil do života z ničeho nic ji pomohl zase nastartovat její srdce. A co ty roztomilé děti? A Benovi, tedy vlastně Timovi přátelé a rodina. Chjo. Ještěže to trochu zachraňovali "Feeling good" a "Loving you", bez nich už bych asi taky potřeboval nové srdce. Nebo hlavu. Možná obojí. Seven Pounds - 90% (28.10.2012)

Prvú polovicu ten film nemá šťavu, je nudný a hollywoodsky presladený (čo mi nie vždy prekáža), nasiaknutý divnými dialógmi, úpenlivými plačlivými pohľadmi a priam smiešnym herectvom Smithovým, ktorému som jeho dobrotivú polohu neverila ani minútu (chcelo to charizmatickejšieho herca a menej cukru v scenári), snáď len v ľúbostnej sekvencii si ma na pár minút pritiahol na svoju stranu :). Druhá polovica je síce tiež hollywoodsky presladená, no už sa v nej ako tak vykrištalizuje dej a spolu s Rosario Dawson je film uvedený na ,,správnu" americkú úroveň, plnú predvídateľných sladkých a romantických dialógov. Vo výsledku to nie je zlý film, vyčítam mu len to, že tvorcovia ždímajú ľudské emócie všade, kde by mali viať prirodzeným spôsobom. To je, bohužiaľ, hendikep väčšiny súčasných umelých filmov (The Blind Side, Zkus mě rozesmát,...) (17.08.2011)

Tak nějak jsem na začátku tápal proč vlastně se tohle všechno děje a kam celý příběh směřuje. Dobrou hodinu totiž člověk s jistotou neví nic. Will hraje skvěle, je jako vždycky sympaťák. Naproti tomu jako hlavní zlo (nebo-li záporáka) zde vidím PRÁCI, jakoukoliv práci, která člověka čeká na každém kroku a otravuje ho pořád a stále prostřednictvím mobilního telefonu. Život by měl být žit za pomocí práce, ne pro ni. (29.03.2009)

Tak pro začátek, mám hodně rád Willa Smithe. Jeho filmy povětšinou sleduji s velkou chutí a ani Sedm životů nebylo výjimkou. Stačí jeden velký herec a film má o diváky postaráno. Bohužel Gabriele Muccino to věděl, a tak si svou slávu užil a trochu to přehnal. Lidské drama, které má od první do poslední minuty hrát na vaše srdeční svaly a slzné kanálky se snaží. Bohužel, ve filmu už po prvních minutách lze nalézt stopy po všem. Když se vám to podaří jako mě a prohlédnete nejen postavu Willa Smithe, ale i jeho "důvody" film se začíná vléct. Zachraňuje to právě Will s Rosarii Dawson a např Woody Harrelson (jeho Ezra mohl mít více prostoru...). Výsledek? Dojemné, ale natahované drama, které kdyby trvalo hodinu a půl, tak neváhám věnovat 4*, ale s délkou kolem dvou hodin to opravdu nejde. I když dojemnost závěru je zaručena na hodiny dopředu... Nelze se ubránit, ale také na tom nelze postavit film. PS: už nechci rybičky, od teď jedině medúzu... (05.03.2009)

Scénář: Grant Nieporte .. Will Smith & Gabriele Muccino a jejich druhý, opět průhledný tah na divákovy emoce. V úvodu sice zabalený do nejasné struktury zmatených scén, ovšem ještě do poloviny děje se však obsah láme a první "otázekplný" záběr rázem vyzrazuje celičkou pointu a zbytek filmu se už na ni a nutné doobjasnění souvislostí vlastně jen čeká. A tady se Muccino všemožně snaží tvořit krásné, z různých období seskládané, dojemnou atmosférou nasáklé, obrazy, hudba uchu lahodí (zvláště excelentní klavírovka během milostné scény) a Will Smith opět dokazuje, jak skvělý je herec. Nejspíš takový scénář totiž ani jinak nejde podat. Ke konci se pak asi najdou diváci, kterým budou slzy kanout a pravda, že Rosario Dawson vypadá tak dobře, že bych jí srdce také poskytl, jenže mé oči zůstaly suché. Bohužel, nic není tak silné, abych měl chuť si po skončení filmu dát opakovanou projekci, kdy bych se mohl opájet fungováním všech segmentů a flashbacků. Takže zase za tři. (27.12.2008)