Sedem životov

Já mám kýč rád, ale nesmí se to přehánět, brát se tak šíleně vážně a tvářit se ohromně ambiciozně. Po čistě filmařské a herecké stránce špička, jenže tak nepříjemně a zákeřně tlačí na emocionální pilu, že se to fakt nedá. Stejný dojem jsem měl z předchozí spolupráce Smith-Muccino. Doufám, že plešouni nebudou. P.S. Mimochodem od zhruba dvacáté minuty jsou kostky vrženy a i těm pomalejším musí dojít, co přesně bude další hodinu a půl následovat. (20.12.2008)

Už ani Štěstí na dosah mě nedokázalo zaujmout, i když tohle mělo tu sílu příběhu, že jsem se na to podívat i chtěl, jenže nakonec mě to docela mrzelo. Will Smith totiž pro mě byl herec, který kde se objevil, tam zazářil, jenže já si nemůžu pomoct, v komediích a ani dramatech to není on. Sice začínal ve Fresh Princovi, který je černoušskou zábavou nabytý od začátku do konce, ale v těch komorních dramatech není tak dobrý herec, jak ho znám. Už ani štěstí na dosah nebo Hitch mě nedokázal natolik zaujmout a ačkoliv tenhle příběh měl něco do sebe, doufal jsem, že se protrhne smůla, se kterou se mi Will Smith jeví v takto podobně laděných filmech. Sedm životů je popravdě docela průměrné drama, od kterého jsem očekával hodně a nakonec jsem dostal čistou várku stereotypu, který se z Hollywoodu na mě valí poslední dobou častěji a častěji. Radši bych toho ranaře viděl v nějakém parádním thrilleru, kam on patří, nebo nějaké příjemné sci-fi komedii, do takovýchto filmů mi on prostě nesedí, ačkoliv je to sebelepší herec, tak nesedí. Nic proti němu, mám ho hodně rád, ale tohle prostě nejsou role pro něj. Krom toho tenhle film není nic extra, i když na první pohled vypadá, nakonec z něj vypadne film, který má emocí přehršel, hlavně tedy z těch sedmi vyhasínajících životů, takže na city zahraje až se z nich bude kouřit, jenže nakonec to stejnak nebude mít tak mocné grády a dopadne to tak jako vždycky, tak co. (19.01.2009)

// Když ale! Když ale pan Morricone! Vždyť on by rozbrečel kohokoliv! A když se celej film můj oblíbenej sympaťák Will Smith tváří jako by měl umřít... to je pak těžký ty emoce držet na uzdě. A co teprv chudák slepej Ezra. A krásná Rosario Dawson, které Ben, tedy vlastně Tim, vkročil do života z ničeho nic ji pomohl zase nastartovat její srdce. A co ty roztomilé děti? A Benovi, tedy vlastně Timovi přátelé a rodina. Chjo. Ještěže to trochu zachraňovali "Feeling good" a "Loving you", bez nich už bych asi taky potřeboval nové srdce. Nebo hlavu. Možná obojí. Seven Pounds - 90% (28.10.2012)

Další z vynikajících letošních filmů, které se do našich kin bohužel dostanou až po Oscarech. Muccino a Smith to dali po Štěstí na dosah znovu dohromady a na svou velmi povedenou první spolupráci navazují snad ještě lépe. Sedm životů je film, ve kterém se možná dlouho nebudete orientovat, ale jakmile si začnete jednotlivé náznaky skládat dohromady, uvidíte, že všichni zúčastnění dobře vědí, co dělají. Benův příběh je totiž velice dobře napsaný, skvěle zrežírovaný a jak už je u Smithe zvykem, bezchybně zahraný, takže se nedivte, když vás Sedm životů po hodně matoucím rozjezdu ještě překvapí. Docela mě ale zajímá, kolik lidí v tom všem uvidí jen podlou cestu za zlatými plešouny. (update: Jak tak koukám kolem... moc nás Muccinovi na špek neskočilo. No co, já jsem to hltal upřímně :) (17.12.2008)

Nápaditě vykonstruované a velmi pohledně natočené drama, které téměř do poslední chvíle skrývá své rozuzlení, a tak vás i přes svůj skromnější děj dokáže udržet u obrazovky v příjemných pocitech zvědavosti a očekávání. Závěrečná pointa pak uspokojivě slepuje mozaiku Benových činů dohromady, aniž by zanechávala nepříjemné otázníky, jenže ten útok na emoce je prostě moc. V podstatě si nedokážu vybavit více emocionálně vyděračský film, tento podlý útok na oční sliznice mi trošku kazí celkový zážitek... 6/10 (29.08.2013)