Stiahni ma do pekla

Uz hrozivy uvod s Mexicanmi mi naznacil, ze to bude poriadna hororova jazda, tak ako ju vie natocit Sam Raimi. Predsa len som povazoval zaciatkom 90-tych rokov krvave SMRTELNE ZLO 2 / EVIL DEAD 2 (1987) za jeden z najlepsich hororov a vedel som, ze ma Raimi nemoze ani teraz sklamat, napokon uz dlho ziadny horor nenatocil a vymozenost dnesnych trikov sa neda porovnat s 80-tymi rokmi. Lakaciek je tu viac nez dost, akurat v tretej tretine, kde to malo poriadne gradovat, sa mi to trosku nepozdavalo, ale inac super. _________ Alison Lohman - (Christine Brown) +++ Justin Long - (Clay Dalton) +++ Lorna Raver - (Pani Ganushová) +++ Dileep Rao - (Rham Jas) +++ David Paymer - (Pan Jacks) +++ Chelcie Ross - (Leonard Dalton) +++ Reggie Lee - (Stu Rubin) +++ Ted Raimi - (Doktor) +++ Produkcia: Sam Raimi, Ivan Raimi +++ (Videl v kine 16.06.2009) +++ (17.06.2009)

Nemusíš věřit v peklo, stačí, když peklo věří v tebe (!!!) aneb urbanizovaný ethno new age The Evil Dead pro 21té století... Inu takhle, děsit za černočerné noci, to je v jistém smyslu dar, kterému stačí jít naproti, ale děsit i ve dne, to už je svým způsobem obskurní umění a v tom hraje Sam Raimi prim. Po dlouhých letech zrušil "pakt o neútočení" se všemy démony a v Drag Me to Hell poskládal prakticky dokonale funkční horor, který se ale vůbec nebere dokonale vážně. Hlavně díky hodně nadneseným efektů, ne nepodobným digital gore v The Midnight Meat Train - zkrátka taková správně nadefektovaná efektivita přesně v Raimiho stylu. Příběh má spád, byť je v mnoha ohledech průhledný a dopředu čitelný, atmosféra se mu drží u zadku jak hladový pes a vizáž neuvěřitelné Lorny Raver aspiruje na legendární hororový "facelift ksicht" á la Regan Macneill (a to včetně posterů, které jsou taky docela "cool"). Rozhodně jsem nečekal a ani nemohl čekat nějaký návrat do "analogových" osmedesátek, přesto mě však nezaměnitelná hororová ironie ruku v ruce s nespochybnitelným napětím téměř absolutně pohltila. Sam tu možná vyvolal staré démony, dost možná taky porazil některé vlastní a já.........tleskám. [final rate: 80%] (08.03.2011)

Mrštný Spider-Man je pryč a Raimi spředl novou síť, kterou si mě zcela omotal. Hororům obecně neholduju, nikdy jsem v kině na žádném nebyla, nikdy jsem žádné nevyhledávala, viděla jsem jich v řádku jednotek. Nemám ráda nechutné věci, zbytečné násilí a děs. Řekla jsem si, že tak výborné ohlasy nebudou jen tak, a přizvala tedy do kina kamarádku. Ta se mě většinu filmu chytala, vykřikovala, zakrývala si oči, a tudíž jako morální podpora zcela selhala. I já jsem byla ale párkrát znechucená a ulevovala si citoslovci typu: „Fujtajksl, bléééé, fůůůůj“ atd. Avizovaná humorná složka filmu nebyla rozhodně žádná nevinná ´prdel´. Začne to vyjmutím zubní protézy v bance a vykašláním hlenů, za které by se nemusel stydět ani Hulk se Shrekem dohromady. Když v autě Christine prošije babku sešívačkou, ta ji potom oslintá bezzubou čelistí obličej, smějete se, ale zároveň je to nechutné. Při vymýtání lamii už ale úsměv zmizí, kozel je totální nářez a česká věta „Přišel tvůj čas“ se do vás zařízne. Pak už si jen oddychnete, když se bloncka knoflíku na hřbitově zbaví a váš tep se začíná vracet do normálu, ale jenom proto, aby se o vás potom pokoušel infarkt myokardu, protože pro mě osobně byl konec nečekaný. Zvukové efekty a soundtrack skvělý, žádné nudné scény a Lorna Raver jako cikánská babka s tendencemi k postmortálnímu vykašlávání mukusu je na Oscara. 95 %. P.S. Ale umím si představit, že stejně jako půlka diváků odchází ze sálu nadšená, tak druhá jen kroutí hlavou a nemůže se smířit s rozháraností filmu, který celou stopáž balancuje na hranici třeskuté komedie a děsivého hororu. (21.06.2009)

Áááách... pochoutka. Jedna z nejplodnějších návštěv sálu kina za hodně dlouho dobu. Kde začít? Asi u toho nejhlavnějšího. Pro všechny případné diváky (a doufám, že vás bude co nejvíc) - tohohle je Raimiho horor. Vlastně skoro specifický žánrový koktejl - namíchaný samozřejmě především z kvalitního (atmosféra, empatie s hrdinkou) a levného (lekačky, násilí a krev) hororu, s citelnou příchutí černé komedie, výrazným podtónem sebeparodie a lehounkým závanem grotesky. Tyhle polohy se pak ve filmu buďto střídají (v různých frekvencích a intenzitách), nebo fungují najednou a dosahují tak velice specifického účinku, kdy se smějete a zároveň se děsíte toho, co přijde za chvíli. Nepochopení tohoto režijního záměru může snadno vést k velice tragickým koncům, jak se tomu stalo třeba v případě mé kamarádky, která se na film na mé doporučení vydala a po půl hodině z kina odešla, mumlající něco o zubní protéze a kravině. Úžasně hladkému a účinému dojmu, kterým snímek působí napomáhá velkou měrou výkon skvělé (a krásné) Alison Lohman, jakožto i moc šikovný casting zbytku ansámblu, v čele s ohromně působivou babicí, Lornou Raver. Třešničkou na dortu pro některé pak může být rozprava o snímku jako o moralitě, do které s přáteli či partnerem zabřednete na cestě z kina do hospody... Jeden z těch filmů, na které vzpomínáte. 90% (23.06.2009)

Raimiho vytříbený černý humor vás posadí na prdel. Ať už se ve filmu zvrací červi nebo dokonce kočky (!), vždy na vás pomrkává určitá nadsázka a sebeparodie. V tom je jeho největší kouzlo. Strašidelné scény úžasně střídají ty humorné a vy nevíte, co je vám sympatičtější. Nejlepším důkazem toho je souboj na férovku mezi Christine a starou cikánkou v autě v podzemních garážích. Samozřejmě vítězí horor. Při scéně, kdy se Lamia zjeví jako zlověstný stín, budete zaraženi do sedadel a neodvážíte se pohnout. Lekáčky fungují na jedničku a vy si při všem tom napětí ještě stačíte uvědomit: „Same, chyběl jsi nám.“ I přes ta všechna pozitiva mám pocit, že do úplné dokonalosti mu ještě něco chybí. Možná je to začátkem poslední třetiny, kde ztrácí snímek malinko dech. Možná jsem čekal malinko vyhrocenější finále. Nebo jsem možná čekal trochu více krve. Lítající oční bulvy mi to ale víceméně vynahradily. Porovnání se Smrtelným zlem 2 je sice na místě, ale atmosféricky se jedná o úplně něco jiného. Z kina jsem ale každopádně odcházel plný nadšení. (14.02.2010)