O kominickém učni a dceři cukráře

Lepší televizní film z prostředí první republiky o kominickém učni, který by raději byl cukrářem. A taky že by mu to šlo mnohem více. Myslím si, že zasadit film do prostředí první republiky byl dobrý tah, jinak by to byl jen průměrný až podprůměrný film, kdyby se odehrával v dnešní době. Ta prvorepubliková atmosféra jej dělá atraktivnější, hlavně ti veteráni, ta stará cukrárna, staré domy, soutěž cukrářů a vyhlášení soutěže skrz starý mikrofon, botky pod padesát korun... [1300. hodnocení, 71. komentář, 72%] (23.12.2019)

Tento film mi v době jeho zrození úplně unikl a teď mě mile překvapil. Má náladu, kameru, hudbu, herce, vše je vyvážené a to, že se vleče, nevadí. Jako vánoční pohádku pro děti to lze chápat jen v případě, že jsou děti otrlé, protože útrapy hlavního hrdiny jsou chvílemi velmi nesnesitelné a stále stupňované. Film dobře působí i jako dokument určité doby. Mile mě potěšil Pavel Zedníček, ostatně jako vždy, když ze sebe přestane dělat pitvorného blbečka a skutečně začne hrát. Ráda se znovu podívám. (23.01.2015)

Dickensovský motiv o bossingu a šikaně nebohé siroty, kterou odvrhnou a okradou příbuzní a v novém působišti jí všichni dávají zabrat, dokud nepotká pár andělsky (lidských) bytostí, co jí pomohou a vše se v dobré obrátí, strašlivě znehodnocují (ne)herecké výkony skoro všech zúčastněných. Kde to, pro bohy, sebrali? Někde na ulici oslovili tvůrci filmu smutnou skupinku lidí, kteří neprošli talentovými zkouškami ochotnického spolku vesnice Dolní Horní u Krtčího hrádku? Přesně tak totiž jejich ubohé pinožení vypadá. _____ O to víc pak vyniknou nedostatky ve scénáři, kdy mistr nebohého učedníka pořád osočuje, aby se mu pak neznámo proč omluvil. Nebo že rodina vytíženého kominíka a vyhledávané švadleny je tak chudobná, že má k večeři jen vodovou polívku a pět brambor. Nepochopitelný je taky důvod, proč bohatý majitel hotelu dá svého vnuka na učení k cukráři. A tak dále. ____ Kdepak. Charles Dickens uměl propojit sociální drama s pohádkou excelentně. Autoři tohohle snímku se k tomu ani nepřiblížili. (03.03.2016)

Jedna z nejzajímavějších pohádek, co tu v posledních dvaceti letech vznikla, jednak je výjimečná už tím, že se narozdíl od většiny neodehrává v reáliích inspirovaných hrady, zámky a meči, nýbrž se odehrává v něčem, co je nejspíš trochu lyričtější verze první republiky, jednak má na tv pohádku velmi hezký vizál a to přesto, že jej z většiny tvoří filtry a exteriérů, ani interiérů je nemnoho. A navíc tu nejsou žádné vilné omladilé šlechtičny. V některých momentech jsem až kacířsky přemýšlel nad tím, jak by tahle záležitost působila, když by se z ní vyháčkovala kouzelná bábuška, zbyl by totiž i tam docela pěkný, poetický příběh, něco jako hodně umírnění páni kluci (ovšem mluvím tu o základu děje, jinak je scénář sktriktně pohádkovej). Mimochodem, hodně pomáhá sympatické obsazení. (30.12.2015)

Na to, že jde o vánoční film pro děti, se tu mluví dost hrubě (např. "Zmiz, parchante! Chcípneš hlady!"). Hlavní protagonista zažívá až hororové množství příkoří na všech frontách – to by nevydržel ani dospělý, natož dítě (i když ty jsou, pravda, leckdy odolnější...) – a babička Libuška do toho úplně nemístně pronese: "Tady si musíš poradit sám, na zázraky spoléhat nemůžeš." – jako kdyby snad do té doby Tomášovi nějakým kouzlem pomohla. No ale konec dobrý, všechno dobré. (08.01.2023)