Phoebe v krajine zázrakov

Nevychovanej fracek a hysterické okolí. To první se dá filmu odpustit, protože nám je vše v závěru vysvětleno a jako ostatní zde, musím jen vychvalovat výkon Elle Fanning. Jenže pro její okolí už žádná omluva neexistuje. Prdlý, zbytečný a absolutně nesmyslný výbuch dětí při zkoušce představení, nebo kterákoliv vypjatá scéna rodičů. O smyslu ujetých učitelů ani nemluvě. Navíc ve filmu až na pár drobností nebylo nic, co by stálo za zmínku. (30.09.2015)

Uff, už podruhé (první Faunův labyrint) - chystám se na film, který znám jen podle obrázků a očekávám od něj nevinnou dětskou fantazii a ono zatím..... Výborný film, především díky hereckému obsazení. Samotné zpracování na 4*, za Ellu přidávám pátou, protože takhle zahrát malou Tourette holčičku, to nechápu (hlavně scéna pláč v posteli). (18.12.2011)

Jediná hvězdička svědčí o tom, že jsem se s filmem úplně minul. Sladká tvářička Elle Fanning a její snaživý herecký výkon za to nemůžou. Barnzova režie mě sice nenadchla, ale důvod k odmítnutí snímku leží jinde. Podobný druh citových vydíraček obecně nemám rád, jen málokdy se totiž podaří namíchat ingredience v poměru, aby výsledek nepůsobil, jako když šéfkuchaři ulítne ruka se sladidlem nebo cibulí. Phoebe v říši divů je typickým zástupcem početné skupiny amerických filmů, kde jsou malé děti zobrazovány jinak, než je znám z osobní zkušenosti. Jsou duševně zralejší, než by odpovídalo jejich věku. Většina americké kinematografie má tendenci vnímat děti jako malé dospělé, které je třeba maximálně respektovat a považovat svým způsobem za sobě rovné. Jenže malí dospělí se nemohou těm velkým, to dá rozum, rovnat úplně ve všem. Zejména ne v povinnostech - těmi je nejlépe nezatěžovat je vůbec. Hollywoodská kinematografie nás už nějakou tu dekádu ubezpečuje, že kvalita rodičovství se odvíjí od toho, nakolik rodiče své děti milují a starají se, aby byly šťastné - nikoliv od toho, nakolik jsou schopni je vychovat, vštípit jim morální zásady, připravit je na samostatný život, dospělost a schopnost založit vlastní rodinu a v rodičovském a partnerském postavení obstát. Mám pocit, že většina americké filmové produkce šíří myšlenku, že nejdůležitějším v životě je pocit štěstí, nikoliv uspokojení z vynaloženého úsilí a splněných povinností. Celkový dojem: 25 %. (02.02.2016)

Po zhlédnutí traileru na Phoebe in Wonderland jsem čekal další Little Miss Sunshine, ale nadšení ve mně rychle opadlo a to už jen díky tomu, že všechny výlety do fantasy světa jsou vidět už v samotném traileru a i přes kratičkých 96 min jich pak je ve filmu trochu poskromnu. Jistě, Elle Fanning je jako vždy cute, ale zbytek je jen nemastná a neslaná omáčka kolem a to ještě navíc s pochybným koncem. Tento film se u mě bohužel minul svým magickým účinkem, který z něj byl vyzařován a nebýt Elle Fanning, tak tenhle nízkorozpočťák s černovlasou stárnoucí zoufalou manželkou, už jen kvůli tomu scénáři, mohl zamířit rovnou do TV a nikdo by si toho ani nevšiml. (6/10) (18.06.2009)

Z negativnějších komentářích usuzuji, že by se na filmu daly najít drobné chyby, ale mně se do toho nechce, protože si nechci pokazit hezký zážitek. Obdivuji tvůrce, kteří i přes neveselé téma dívky, trpící poruchami jednání a myšlení, dokázali navodit hřejivou atmosféru a nevybočit z ní. Z části toho dosáhli líbivou vizuální stránkou s rozmanitým použitím barev a kouzelných předmětů, v nichž se hlavní představitelka Phoebe svým nevinným půvabem ztrácela a tento obraz tlumil občasná mrazení v zádech. Ve výsledku mi film přinesl neobvyklý a příjemný zážitek a dobrou náladu. (16.02.2012)