Phoebe v krajine zázrakov

Výborně zahrané i obsazené - především mě nadchl výkon "malé velké" nebo " velké malé" představitelky Phoebe (troufnu si říct, že snad dokonce "strčila do kapsy" i svoji mnohem slavnější sestřičku). Moje oblíbená Felicity Huffman mě taky nezklamala. Po výtvarné stránce (především imaginární pasáže) dokonalé, ale "HUPS" - přeci jen do ***** "NĚCO" chybí... (07.09.2009)

Snáď žiadny film som nevidel 3x krátko po sebe a nezmenil som naň 3x názor. Od zhliadnutia v originále bez tituliek keď ma sklamal za 3 hviezdy, až po najlepšie hodnotenie po dabovanej verzii. Je zjavné, že rozumieť aj tým najmenším nuansám je nutné, aby ste si film mohli plnohodnotne vychutnať. A čím ma zaujal? 1. Elle Fanning tu podáva veľmi dobrý neafektovaný výkon. 2. Téma a jej analýza z pohľadu dieťaťa a dospelých sú zaujímavé. 3. Film "primerane po americku" hrá na city, ale netlačí na pílu až na toľko, aby mi to vadilo. Správny film by vo mne mal zanechať nejaké emócie. 4. Bolo tu veľa klišé, ale Američania občas majú schopnosť urobiť aj z negatív pozitíva a toto je presne ten prípad. (18.06.2009)

----- "Ale jestli to nejsem já, tak se ptám dál: Kdo tedy jsem ?" ----- Měla bych mít pochopení pro to sladké nevinné dítě i pro jeho psychickou poruchu - namísto toho se mi chce cynicky poznamenat, že se malá Phoebe narodila do velice moderní a tím pádem i nadmíru pokrokové reality (show), která má pro každého v záloze tu správnou DIAGNÓZU ... všem imaginárním světům navzdory. U příslušného odborníka přes duši se kupodivu ocitla jen ona, třebaže známky neuropsychiatrického onemocnění vykazovalo i její bezprostřední okolí ... a tvořilo tak bezděky živnou půdu pro utěšený rozvoj všech průvodních jevů nepříliš známého syndromu s podivným jménem. Matka - volnomyšlenkářská intelektuálka, frustrovaná neschopností vlastní tvůrčí činnosti, stresovaná každodenní péčí o své dvě dcery, která pro ni nepředstavuje tu správnou formu seberealizace ... otec - intelektuál (jaká náhoda !) bez přívlastku, který jakožto zodpovědný živitel rodiny upřednostňuje svou práci, třebaže její výsledky podle všeho nejsou předurčeny k nějakému zaznamenáníhodnému úspěchu ... učitelský sbor - nevynalézavé přízemní sdružení, zainteresované pouze do výše svého platu ... ředitel školy - ukázkový slaboch s absencí zdravého úsudku i jakékoli přirozené autority ... učitelka dramatu - výstřední osoba odtržená od reality, zcela ponořená do svého pojetí umění ... spolužáci (a spolužačky) - nesourodá partička osobitých týpků, jejichž chování a vyjadřování není zcela úměrné jejich věku. Ve výsledku jsem byla opakovanými výstupy výše uvedených individuí trochu umořená, takže bych jim i všem řídce se vyskytujícím imaginárním přátelům a nepřátelům milé Phoebe velice ráda vzkázala: Jděte do háje zeleného ... a vezměte si ji s sebou. (30.09.2015)

Uff, už podruhé (první Faunův labyrint) - chystám se na film, který znám jen podle obrázků a očekávám od něj nevinnou dětskou fantazii a ono zatím..... Výborný film, především díky hereckému obsazení. Samotné zpracování na 4*, za Ellu přidávám pátou, protože takhle zahrát malou Tourette holčičku, to nechápu (hlavně scéna pláč v posteli). (18.12.2011)

Holčička Phoebe má kolem sebe trošku jiný svět. Pořád je to ale malá holčička, kterou se snaží její okolní svět pochopit. Já se třeba do té postavy té učitelky dostal hned, protože mi Phoebe zase tak zvláštní nepřišla. Prostě jenom nad věcmi přemýšlela trošku jinak, než jiné děti. Na film se tak z hereckého hlediska pěkně koukalo, ale u mě to ve výsledku skončilo na průměru, protože se zajímavým nápadem přišlo vcelku průměrné a nudné zpracování. (30.09.2015)