Bezvadná dvojka

Jedno z mála česky dabovaných, realisticky laděných Anime (kupodivu žádní upíři, draci, démoni a podobné záhrobní či robotické příšery), tak v nouzi nejvyšší jsem se přemohl tuto animovanou telenovelu shlédnout. První díly jsou na můj vkus příliš hektické, zmatené a dialogy uječené, ostatně jako u všech novodobých Anime. Ale dal jsem tomu ještě šanci a uznávám, že další díly už jsou o něco lepší, došlo i na romantiku a vtipné hlášky a scénky. Zajímavá je zápletka s klukem vydávajícím se za holku. Věčné hádky a škádlení ústřední dvojice mě baví a za geniální větu "Já ti tady ukazuju svoje vnitřní psychologický prsa!" přidávám pár procent navíc, takový záchvat smíchu jsem při sledování seriálu už dlouho nedostal. Akorát nechápu, proč v půlce seriálu vyměnili úvodní i závěrečnou znělku, ta druhá úvodní mi připadá moc uřvaná. Po prvním shlédnutí bych dal s bídou dvě *, ale nechal jsem to ještě trochu uležet, po roce shlédl znovu a docela to ujde, proto zvyšuji na slabé tři. 50% (19.05.2016)

I přes to, že mě Risa iritovala svýma výlevama a Ootani svou neuvěřitelnou natvrdlostí, hodnotím 80%. A proč? Protože jsem se dokázala do těch dvou pěkně vžít a po docela dlouhé době co jsem viděla naposledy nějaký rabukome, se i velmi dobře bavit ^__^. Plus body za to, že konec dopadl díky bohu přesně podle mých představ, jinej bych nesnesla :-D. Gambatte Ootani! (21.03.2011)

Prospělo by tomu zkrátit. Pořádně zkrátit. Aspoň tak na jednu třetinu původní délky. Ze seriálů jsem zvyklý na určitou dávku toho, kdy jeden touží po druhém a pak si to vymění, zatímco se u toho druhého vždy objeví nějaký ten Paolo/Emily (Přátelé), Max/Rachel/Christopher/Nicole/Alex/Jason (Gilmorova Děvčata), Roy/Karen (Kancl), atd. Tady to však zbytečně natahovalo už tak zdlouhavý děj, kterak Risa objevuje meze, jak moc dokáže býti Otani tupý. Jako entry-level oddechové anime pro dospívající je to fajn. Neřeší se záchrana světa, neřeší se tragédie, drama, nic. Jen obyčejný středoškolský enemies-to-lovers slow burn románek. Vynikající soundtrack v žánru bossa nova, který třebaže zní jako z kláves Casio, je příjemně melodický. Malé bezvýznamné plus za absurdní názvy epizod a již tradičně za mou oblíbenou feature anime - teaser na příští epizodu na konci dílu. (05.10.2019)

Děj - Koizumi Risa je obřice, měří celých 170 cm! Ehm... Risa je obřice dle japonských adolescentních měřítek. Dokonce si myslí, že byla v minulém životě žirafou. Atsuhi Ootani je naopak mrňous, o minulém životě si nejpíš nic nemyslí. Společně tihle dva potrhlí třídní šašci tvoří ústřední dvojici seriálu Lovely Complex. Nespokojení se svým milostným životem i s tím, že jsou označování za komediální duo Hanjin Kyoujin (něco jako Pat a Patachon či Laurel a Hardy), uzavřou spolu ti dva z hecu sázku. Kdo z nich si první najde partnera/partnerku, vyhrává. Žel věci se často mají jak v té písničce od Jablkoně:"Bára miluje Káju, já zase miluju jí, Kája se zbláznil do Kláry, Klára o Pepovi sní..." Abych neřeháněl, takhle komplikované to zase není. Žánr, postavy - Lovely Complex je typická středoškolská Rabukome (romantická komedie), ve které se kupodivu nevyskytují žádné nadpřirozené jevy a bytosti, ale většinou poměrně přirozeně se chovající studenti. Já osobně takovou věc považuji za plus. Ústřední dvojka, hlavně Risa, je sympatická, plná (až přeplněná) života a tropí blbiny. To mám též raději než zakřiknutého, zamilovaného, nesmělého slušňáka a nevinnou křehkou holčičku. Verdikt - Z předchozího se zdá, že jsem byl se seriálem spokojen. Žel je tomu tak jen částečně, seriál je totiž vzhledem k zvolenému tématu a zpracování příliš dlouhý, takže se v něm často objevují hluchá místa, ve kterých jen čekáte na další podstatnou událost. Zkrátit ho na polovinu, jistě bych mu **** dal. Humorné situace jsou humorné jenom občas, ale naštěstí jen málokdy sklouzávají k trapnosti. Třetí vada je vadou asi jen pro mě - středoškolské rabukome mě v poslední době nějak štvou. Pokud však divák tímto charakterovým nedostatkem netrpí, může pro něj Lovely Complex být dobrou volbou. Lepší ***. (06.12.2007)

Potřebovalo by to méně: křiku, vtipů, opakování, přešlapování na místě, primárního páru. Potřebovalo by to více: dialogů, romance, preciznější načasování, vyvíjení vztahů, ostatních postav... Celý seriál je podáván z pohledu hlavní hrdinky, obřině Koizumi. A to je špatně. Její motivy, pocity, okamžiky smutku i štěstí jsou nám známé, ale všechny ostatní postavy jsou zahaleny v roušce tajemna. Chtělo by to mnohem víc "vylívání srdíčka" ostatních postav, abychom alespoň trochu tušili, co se děje v jejich hlavách. 7.-18. díl se nic podstatného neudálo a to je škoda, přitom se stačilo zaměřit na ostatní postavy (chci více dívky ve špatném těle!), než pořád dokola opakovat patent Koizumi-Otani. Skoro všechny postavy se chovají zcela normálně, přirozeně a uvěřitelně. O to víc mi tam chyběl nějaký vývoj vztahu. V závěrečným titulcích poslední epizody mi tak trochu chyběly klišoidní fotografie z budoucnosti. Jo, a hlavní mužský charakter je opět klasicky - idiot. Ale Risa je moc sympatická, praštěná a teatrální, líbila se mi. S klidným srdcem můžu doporučit shlédnutí jejího trápení s chlapama. (24.05.2011)