Annie Leibovitz: Život objektivem
Annie Leibovitz: Life Through A Lens
Réžia:
Barbara LeibovitzKamera:
Nicholas BlairObsahy(1)
Fascinující dokumentární portrét zachycuje osobnost legendární americké fotografky Annie Leibovitzové, která proslavila skupinu Rolling Stones a pracovala pro časopisy Vanity Fair či Vogue. Fotografovala Micka Jaggera, Hillary Clintonovou, Patti Smithovou, Demi Mooreovou, Keithe Richardse či Arnolda Schwarzeneggera. Se svým fotoaparátem však také neohroženě dokumentovala válečnou apokalypsu v Sarajevu a ve Rwandě. V uplynulých třiceti letech se podílela na formování podoby současného světa a dnes je stejně slavná jako celebrity, s nimiž pracovala. Barbara Leibovitzová zachycuje svou starší sestru jako osobnost, která si dokázala ochránit soukromou sféru a udržet integritu i v dramatických, nátlakových situacích. V práci, na idylické rodinné farmě i nad poslední knihou svých fotografií – všude tam je Annie Leibovitzová ženou, která nikdy neztratila tvář. To potvrzují i všechny známé osobnosti, které režisérka zpovídá. (MFF Karlovy Vary)
(viac)Videá (1)
Recenzie (82)
Nedozvíme se, jak autorka vnímá svou „evoluci“ od nezávislé, téměř undergroundové, realitu zachycující fotografky k fotografce ryze komerční, proslulé hyper-stylizovanými snímky, nedozvíme se ani mnoho o tom, jak pracuje a jak to vlastně má s rodinou a s žensko-mužskými vztahy vůbec, zato zříme, že vytváří fotografie tak úchvatné, až opadá touha cokoliv z výše uvedeného vědět. Němě žasnoucí ústa budu nad její práci díky internetu pootvírat ještě pár dní. Dokument slaboučký, lákadlo účinné. 60% Zajímavé komentáře: Bluntman, FlyBoy ()
Dokument mne ničím neoslnil, dokonce ani tou plejádou vyfocených celebrit. Nesdílím zdejší všeobecné nadšení z této židovské fotografky. Ano, nejspíš umí fotit (nejsem odborník), ale není jediná na světě. Mám tedy tomu oslavnému dokumentu tleskat ? Na "stará" kolena (51 let) si pořídit dítě, potom ještě další dvě přes náhradní matku, následně defacto zkrachovat, to mi fakt hlava nebere. ()
Možná by se to mělo jmenovat spíš Óda na Annie. Je sice vynikající fotografka, a některé její fotografie jsou tak výrazné, že jsou nezapomenutelné, dokument však její práci i život představí jen velmi zběžně a spíš ji nekriticky oslavuje. A to tak, že občas připomíná spíš soubor typicky hollywoodských zdravic než dokument. Ani ona sama nedostane příliš prostoru vyjádřit se k některým klíčovým forografiím nebo životním mezníkům. Navíc film příliš pospíchá a sotva se rozpovídá na zajímavé téma, už ho vytlačí nějaká další celebrita se svou oslavnou ódou. Fotografie se míhají, bez vysvětlení či uvedení do souvislostí, takže spíš jen navnadí k tomu, aby si člověk našel nějakou jej knihu a tam si v klidu fotografie prohlédl a pochopil je. Nicméně, Annie je taková osobnost a její fotky, zejména ty černobílé, tak silné, že to prostě na třech hvězdách udrží. ()
Za Annie Leibovitz hovoří celý život její fascinující fotky. Tento snímek není dokumentem o fotkách, ale přesto jimi sestra Barbara na režisérské sesli nechala zaplnit obrazovku, aniž by k naprosté většině z nich dodala zajímavé informace. Životní dráha Annie byla načrtnuta pouze povrchně, avšak Annie alespoň dostala trochu prostoru prokázat, že umí dutinu ústní užít k vyjádření názoru. Nejzajímavější byly ukázky ze samotného focení, kdy se vytvářela scéna a pak docházelo k zobrazení něčeno, co si umělkyně vysnila ve své kreativně hlavince. Její vyjímečnost během celého snímku potvrzovaly světové megastar, ale neustálé (a v podstatě stále stejné) vychvalování její práce bylo spíše otravné. ()
Už v pátý minutě tady toho dokumentu půjdete z Annie Leibovitz na prdel ! Já si myslím, že až tenhle dokument skončí, že budete celkem spokojený parchanti. Fotografická branže je narvaná naivníma kreténama, co si myslej, že budou s věkem zrát jako víno. Jenže víno se změní na vocet a pokud si myslíš, že jsou lepší portétový fotografové než Annie, tak nejsou. ()
Reklama