Ópium - Denník bláznivej ženy

Napriek môjmu priemernému hodnoteniu si myslím, že ide o veľmi zaujímavý film, stavajúci na úžasných hereckých výkonoch hlavných predstaviteľov a to najmä Kirsti Stubø. Ak sa dokážete naladiť na vlnovú dĺžku filmu, máte vyhraté. Mne sa to nepodarilo. Tento film stavia na emocionalite hlavnej hrdinky a na príbehu samotnom, žiaľ mňa nijak špeciálne neoslovil. Preto som mala čas si všímať a uvedomovať veci, ktoré inokedy ak ma film strhne vôbec neriešim. Napríklad fakt, že lobotómia ktorú tam hromadne praktikovali na pacientoch (aj hlavnej hrdinke v závere), síce v roku 1913 nebola určite raritou (vo svojom "zlatom veku" bola považovaná za liek na takmer všetko) ale spôsob jej prevedenia ponad "oko" sa objavil až o dobrých 15 rokov neskôr v Amerike. Nehovoriac o žalostnom využívaní psychoanalýzy, ktorá sa tam mihla len okrajovo pričom pacientka (podľa tých pár viet z minulosti), si myslím bola priam ukážkovým príkladom možnosti liečby, práve touto metódou...ale teda platí to čo som napísala v úvode, čert by bral tieto nezrovnalosti ak by ma to chytilo za srdce....no škoda, nechytilo...a tak mi toto všetko akosi veľmi v závere vadilo. Zdalo sa mi to nedotiahnuté, alebo že si príbeh vybral síce pôsobivé (či šokujúce), ale stále len jednoduchšie riešenia. Videné v rámci Challange tour - 30 dní so svetovou kinematografiou. (20.10.2015)

Už dlouho jsem něměl po skončení filmu tak silný pocit. Ze strhujícího příběhu, pevné a jasné režie, ale hlavně z hereckého výkonu ústředního dua. U Ulricha se to dalo jaksi čekat, ale Kristi, ta mě překvapila, učarovala a fascinovala zároveň. Jednu věc vím naprosto jistě. Na tenhle film a to hlavně díky ní asi dlouho nezapomenu. (02.09.2015)

Dost dlouho jsem přemítala jaké ohodnocení dát.V celé škále. Díky absolutně famózní Kirsti Stubø tedy čtyři hvězdy. Film drsný, tak jak jen může být z prostředí psychiatrické léčebny v Maďarsku v roce 1913. Sestry jeptišky, pevně svírající svoji pozici ředitel a nový lékař, který není zrovna nadšen jeho středověkými metodami léčby. Psychiku dává do pořádku pomocî opia. A Gizela, ta šílená mladá žena, která píše a píše a píše...aby vypudila zlo že svého těla, ve kterém střípek inteligence a sexuální touhy někdy probleskne. Skvělá kamera, zajímající se o nejmenší detaily, atmosféra ponurá.....není lepší vyhnat z mozek z hlavy ? (03.11.2015)

Dala jsem na místní intelektuály - a to jsem si dala! Pro mě osobně je tento film naprosto nesnesitelný a nesledovatelný. Bát se co zas příšerného a hnusného bude v dalším záběru, ne, tento druh umělecké exhibice skutečně nejsem schopna považovat za Umění. A doufám, že těch pár nejodpornějších scén, které jsem bohužel nestačila přetočit rychleji, se mi v hlavě neuhnízdí na moc dlouho. Chtěla jsem se původně zdržet i hodnocení, ale rozmyslela jsem si to - naopak ráda přispěji k jeho celkovému snížení. (21.10.2015)

Po filme som sa nevedela asi takých 10 minút vôbec ozvať, pretože to bolo natoľko otrasujúce, neľudské a naturalistické dielo.Tento druh nemilosrdného života, čo film zobrazuje, bol veľmi dobre a pôsobivo podaný, či už sa jedná psychiatriu, herecké výkony alebo praktiky používané na pacientoch, ktoré boli maximálne šokujúce. Čo sa ich vzťahu týka, tak od prvého momentu cítiť medzi nimi mystickú príťažlivosť, dvoch takých ľudí, ktorí bez slov hľadajú vzájomnú lásku.Niektoré záležitosti okolo Gizely ostali otvorené, ale tu to nebolo ani potrebné, lebo "geniálnou tvorbou" všetko odhalí. Udivujúce, ako autenticky sa stotožnila K. Stubo s postavou choromyseľnej, takýto fascinujúci výkon sa veľmi málokedy vidí. Nahošské scény pekne zvýraznili stav jej duševnej nahoty (inak to neviem vyjadriť) a vyčarovalo to ešte hustejšiu atmosféru. Tento štýl určite mnohých zarazí, iným zas naopak veľa povie. Asi teraz maximálne nesúhlasíte so mnou, ale toto dielo bolo na svetovej úrovni. (27.11.2010)