Réžia:
Mabrouk El MechriScenár:
Vincent RavalecKamera:
Pierre-Yves BastardHudba:
Gast WaltzingHrajú:
Jean-Claude Van Damme, Zinedine Soualem, François Damiens, Mourade Zeguendi, Anne Paulicevich, Isabelle de Hertogh, Norbert Rutili, Jean-François Wolff (viac)Obsahy(2)
Americké akční filmy přelomu osmdesátých a devadesátých let měly jednu ikonu (Schwarzenegger), řadu různě populárních představitelů (Stallone, Norris, Seagal, Lundgren) a jednu hvězdu. Jean-Claude Van Damme na sebe poutal pozornost diváků i médií, neboť měl charisma, fyzické dispozice i životní příběh jak z filmu. Coby herec haněný a podceňovaný, ale zároveň nezapomenutelný a nepřekonatelný. Coby osobnost vysmívaný a vláčený bulvárem, ale přesto milovaný a obdivovaný. Film JCVD je mnohovrstevnatá hříčka, kde muž s titulními iniciálami hraje stárnoucí hvězdu jménem Jean-Claude Van Damme. Na hraně fikce, improvizace a sebereflexe se odvíjí vtipná i dojemná óda na uhrančivost béčkových filmů, lásku ke hvězdám, a především na mnohoznačnou centrální postavu... Francouzský scenárista, režisér a herec alžírského původu Mabrouk El Mechri začínal natáčením autorských krátkých filmů. V roce 2005 dokončil celovečerní debut Virgil. Toto humorné melodrama o odstrkovaném a životem těžce zkoušeném podřadném boxerovi jako by předznamenávalo režisérův druhý snímek JCVD. Mnohovrstevnatá filmová hříčka z El Mechriho učinila hlavní filmový objev roku 2008 a stala se vyhledávaným artiklem nejen žánrových přehlídek, ale také progresivních mezinárodních festivalů, jako jsou Toronto, Mar del Plata či Rotterdam. Věhlas filmu režisérovi zajistil také nabídky na práci v Hollywoodu, z čehož vzešel jeho nadcházející projekt, akční thriller S ledovým klidem, v hlavních rolích s Henrym Cavillem, Brucem Willisem a Sigourney Weaverovou. (Česká televize)
(viac)Videá (2)
Recenzie (593)
Chytré, vtipné a přitom dojemné, (sebe)uvědomělé nejen z hlediska ústředního představitele, ale celkově jako postmoderní snímek. V J.C.V.D. je vše "meta" - nahlížíme za: skutečnou osobu Jean-Claude van Varenberga, ikonu béčkových bojových filmů konce 80. let a 90. Jean-Claude Van Dammea, médii a diváky konstruovaného J.C.V.D., vznik laciných D2V bijáků, fanouškovský diskurz, žánrovou podívanou - biografii a heist movie, formální stránku (úvodní akční scéna snímaná v dlouhé a nepřerušované jízdě, která je výrazně zrnitá vs. zbytek filmu snímaný v dlouhých statických záběrech; výrazná prosluněnost exteriérových scén vs. potemnělost interiérových; zcizovací efekt, v němž J.C.V.D. promlouvá k divákům; viditelné filmové políčko; přepisování již viděného; změny hledisek objasňující, jak došlo k loupeži; nechronologická výstavba apod.). Oceňuji to víc než nostalgické krasosmutnění, popř. návrat golden eighties Stallonea. ()
Herecky možná nejlepší film Jean Claude Van Dammea, ale co? To mám být nějak šťastný? Tenhle kluk se nenarodil, aby předstíral, že mu je 60sát, nedokáže chodit, neměl v životě štěstí a nemá na účtě ani korunu. Tenhle člověk tu vždycky byl jen proto, aby mlátil jiné lidi v jednoduchých filmech. Takhle to přeci dělal už Bruce Lee, tak proč by nemohl i JCVD? Mohl a taky to stále dělá, jen asi chtěl jednou být na nějakém festivale a projít se po červeném koberci. Já mu to přeji, ale přesto... Tohle není ten, kterého jsem v dětství tak rád sledoval jak se učí bojové umění v bazénku a chytá se zavázanýma očima cokoliv mu jeho mistr hodí. JCVD je umělecký film, který se v určitých chvílích dostává do sebeparodie, která mi tolik nesedla. Třeba scéna na poště, kde se JCVD zpovídá, mi připomněla 25. hodinu a upřímného Edwarda Nortona v jeho zpovědi do kamery. Filmu nelze upřít snaha u myšlenka, kde třeba "jak by to mohlo být" v závěru působí skvěle, ale jiné zase působí podivně. Milovníci JCVD si budou pouštět dokonce života prvních pár minut tohoto filmu, v kterých je to právě on ve své snad nejdelší akční scéně v životě. A že mu to sakra jde... a doufám, že ještě půjde, protože JCVD není film, na který čekám celou jeho kariéru. ()
JCVD je trochu něco jiného, než na co jsme byli všichni zvyklí z Jean-Claudovy filmografie. Není tu za superhrdinu, stane se dokonce "obětí" zločinu, což je zajímavá myšlenka a je i dobře pojatá. Nečekejte žádné "rubání" zlých hochů, svalovce typu Chong-Li, ani roznožky, při nichž mrazí v zádech (a nejen tam). Tento snímek má poměrně komorní a melancholickou atmosféru, která se nejvíce projevuje v záběrech do soudní síně a při krátkém sebevyznání Van Damma, jenž má něco do sebe. Byl jsem spokojen, takže 4* dávám jako maximum, a doufám, že to není poslední jeho film, který stojí za doporučení druhým a má červenou barvu. ()
Je fajn, že se Van Dammemu podařilo natočit první slušný film. J.C.V.D. určitě mnohnásobně předčí veškerou dosavadní tvorbu tohoto belgičana. Zde poprvé ho začínám brát vážně, co se hereckého porjevu týče. Zatímco například v Kickboxerovi vyluzovaly jeho herecké kreace úsměv, zde se dá jeho emocím dokonce i uvěřit. Van Damme totiž skvěle karikuje sám sebe a ve smyslu tohoto snímku jako by byla celá jeho předešlá kariéra přípravu, na realistické zvládnutí této role.Jediné co mi na tomto filmu nesedí je, že se neumí rozhodnout zda v něn bude převažovat drama, či komedie. V té druhé sféře je film značně silnější, pokus o dosažení dramatické hloubky mi přijde zbytečný. Scény, kdy se režisér snaží diváka ponořit do psychologie zločinců, působí hluše. Jinak obrý comeback a přeju Jeanovi, nějaké lepší scénáře, než např. Inferno. ()
"Do všech filmů jsem dal srdce". Když tuhle větu pronáší Van Damme u soudu, máte nutkání se smát, když ale o pár minut později přesvědčuje vlastního agenta, aby ho dal do filmu, který se bude točit ve studiu a ne v Bulharsku i za cenu nižší gáže, začnete mu přicházet na chuť. A jakmile si vyleje těsně před koncem srdíčko... budete mít na krajíčku. Samozřejmě za předpokladu, že máte tušení, o koho vůbec jde. Thank you JCVD, I think you finally delivered it. ()
Galéria (59)
Fotka © Gaumont
Zaujímavosti (14)
- Celá scéna v taxi je improvizace. Mabrouk El Mechri jen Van Dammovi řekl, aby se choval k řidičce slušně, ať řekne cokoli. (Karlos80)
- Začáteční scéna se točila čtyřikrát. A je točena na jeden záběr. (Karlos80)
- Scénárista a režisér Mabrouk El Mechri pro Van Damma nenapsal moc dialogů, aby byl Van Damme limitován jen svými slovy, měl prostě jen 'hrát svou vlastní hudbu'. (3DD!3)
Reklama