Velký den slečny Pettigrewové

Už dlouho jsem nedala filmové komedii 5*. Jenže tato retro-komedie si to plně zaslouží. Nejen pro brilantní výkon obou hlavních představitelek (Frances McDormand a Amy Adams), ale též pro pohled do života začínajících hvězdiček u filmu- říkalo se jim "Pink up girls". Hlavně ovšem pro úžasnou jazzovou muziku, jaká se v letech 1939-1940 v USA a v Evropě hrála. Tato báječná komedie má jako kulisu, někde v pozadí, začátek 2.světové války a též obrázek toho, jak si to lidé začínali uvědomovat a utíkali před začínající katastrofou do bezpečí Spojených států amerických. Tohle DVD patří k dílům, na které se velmi ráda po čase znovu podívám. (04.12.2009)

Rozkošná, trochu bláznivá komedie s fantastickou hudbou, která provází téměř celý film. Po kratičkém uvedení, začíná kolotoč bláznivých momentů a situací, na scéně se objevuje přehršel postav. Skvěle vybroušené dialogy, perfektní casting a opravdu vynikající hudební doprovod jsou zárukou skvělé zábavy. (29.07.2014)

Opravdu si nemůžu pomoct. Moc nerada dávám plný počet filmům, od kterých jsem to nečekala, netěšila se na ně jako lyžař na sníh, ale tohle je přesně pro mě. Páni! Ps: dopsáno cca po mnoho měsících, ale ten film je o tom, co se může stát, když překročíte vlastní stín. Někdy lepší než volný pád... PS2: Ten jsem mimochodem zkusila. (30.11.2009)

Velice dobré, ne dokonalé, ale velice příjemné. Dabing není hrozný, jen je trhlejší než originál. Velká škoda je ovšem vystřižených scén, jejichž stopáž není tak zničující a přesto právě bez nich je několik vtipů okradeno o pointu. Především pak zaniká charakteristika buddy movie, jak ji definovala Frances McDormand v roli Guinivere. Na pozadí celého příběhu je také zajímavý příběh adaptace knihy Winifred Watson napsané v roce 1935, které měla být původně natočena Universalem začátkem 40. let, ale všem plánům tehdy udělal konec Pearl Harbor. Vypráví se, že Watson prodala práva na svou knihu celkem třikrát, ale bohužel zemřela 6 let před skutečnou realizací. Její syn má za to, že by se jí velice líbila. Otázkou zůstává, jestli bylo nutné příběh posunout na pokraj Druhé světové a zároveň tak definovat slečnu Pettigrewovou jako ženu, které jedna válka něco vzala a teprve druhá jí to navrátila. Což je klišé. (01.12.2009)

Rozverná Amy Adams házející cukrbliky a špulící rtíky do všech stran. Frances McDormand starší, než skutečně je, resp. není to příliš lichotící role, která by ji dodala té nejlepší vizáže, ostatně, vlastně tu herečka ani příliš velký koncert nepředvádí, což nijak zvlášť ale nevadí a každopádně ztvárňuje skvělý protipól bezstarostnému mládí a frivolnosti Amy. Taky se tu hodně mluví, směje a mračí, šustí tu satén a krajky a klapou podpatky a celé to droboučkými krůčky dotančí ke zdárnému konci. Jste-li uvolnění, chcete-li se jen dívat a nenásilně se bavit, určitě se na slečnu Pettigrew podívejte, mne nijak neurazila (i když ze začátku to vypadalo dost děsivě), naopak. (25.04.2010)