Réžia:
Bharat NalluriKamera:
John de BormanHudba:
Paul EnglishbyHrajú:
Frances McDormand, Amy Adams, Ciarán Hinds, Shirley Henderson, Mark Strong, Christina Cole, Chris Mansfield, Lee Pace, Matt Ryan, Beatie Edney, Tom Payne (viac)VOD (1)
Obsahy(3)
Důmyslná a hřejivá romantická komedie o slečně Guinevere Pettigrew (Frances McDormand - Po přečtení spalte, Fargo), která neprávem přijde o svou práci a začne se vydávat za profesionální osobní asistentku. Slečna Pettigrew nastoupí u známé a bohaté zpěvačky Delysi Lafosse (Amy Adams - Julie a Julia, Noc v muzeu, Chyť mě, když to dokážeš), se kterou se velmi rychle spřátelí. Své nové přítelkyni pomáhá v komplikovaných profesních i milostných vztazích a zároveň se učí pohybovat v prostředí "vyšší společnosti". Obě přítelkyně se vzájemně podporují v rozhodnutí vydat se na cestu za svým snem. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (61)
poměrně sympatická záležitost s vynikájící první polovinou a opět sladkou Amy Adams.Velká škoda,že ve druhé půlce začně film ztrácet trošku dech a s vypětím všech sil se dopotácí k očekávanému konci.Pokud by se film držel stylu první (skoro až ke grotesce směřující) půlky mohlo být hodnocení ještě lepší...70% ()
Kostýmy, kulisy plus DOKONALÁ hudba(ktorá mi tu ešte teraz znie), už len za to ide pár hviezd. Romantický retro-film, ktorý v sebe ukrýva aj ľahký pohľad na svetové vojny, dejovo asi skôr nadchne ženské publikum. Humor nerobí veľké vlny, ale z času na čas sa pousmejete. Ja som si užíval tie gentlemanské dialógy Ciarána Hindsa, ktoré tam sadli asi rovnako dokonale ako soundtrack. Musím priznať, že dejovo som nebol úplne vo svojom živle(romantické mnohouholníky a kariéra cez postel nie je moje naj), ale aj tak mal tento film niečo do seba. Atmosféra tých rokov je dotvorená dokonale. ()
Slečno Pettigrewová, varovali mne před vaší tvrdohlavostí a ipertinencí… Není to hospodyně k pohledání. Nevychází totiž s klienty, protože se nechtějí přizpůsobit. A má asi poslední šanci. Jejím protikladem je Delysi, žena chycená mezi více mužů, jejíž život je morálně lehce komplikovaný a nepostrádá smysl nýbrž řád. A přesto si jsou podobné. Takový příjemný film s dobovou hudbou, z něhož vyzařuje příjemná atmosféra a já očekávám, kdy že se dostaví ten správný pocit štěstí. Vévodí mu živelná a krásná A.Adams, ale pravdou je, že někomu nemusí sedět F. McDormand. Mám tyhle lehce nasládlé filmy rád. Žádný moralizování, jen poučení, že život je krátký a optimistické doufání ve štěstí, které si jednou najde každého. Taky by mě zajímalo, jestli existuje divadelní hra. PŘÍBĚH ***** HUMOR ** AKCE ne NAPĚTÍ * Víte že? Film byl natočen podle románu Winifred Eileen Watson, napsaném v roce 1935. ()
Rozverná Amy Adams házející cukrbliky a špulící rtíky do všech stran. Frances McDormand starší, než skutečně je, resp. není to příliš lichotící role, která by ji dodala té nejlepší vizáže, ostatně, vlastně tu herečka ani příliš velký koncert nepředvádí, což nijak zvlášť ale nevadí a každopádně ztvárňuje skvělý protipól bezstarostnému mládí a frivolnosti Amy. Taky se tu hodně mluví, směje a mračí, šustí tu satén a krajky a klapou podpatky a celé to droboučkými krůčky dotančí ke zdárnému konci. Jste-li uvolnění, chcete-li se jen dívat a nenásilně se bavit, určitě se na slečnu Pettigrew podívejte, mne nijak neurazila (i když ze začátku to vypadalo dost děsivě), naopak. ()
Velice dobré, ne dokonalé, ale velice příjemné. Dabing není hrozný, jen je trhlejší než originál. Velká škoda je ovšem vystřižených scén, jejichž stopáž není tak zničující a přesto právě bez nich je několik vtipů okradeno o pointu. Především pak zaniká charakteristika buddy movie, jak ji definovala Frances McDormand v roli Guinivere. Na pozadí celého příběhu je také zajímavý příběh adaptace knihy Winifred Watson napsané v roce 1935, které měla být původně natočena Universalem začátkem 40. let, ale všem plánům tehdy udělal konec Pearl Harbor. Vypráví se, že Watson prodala práva na svou knihu celkem třikrát, ale bohužel zemřela 6 let před skutečnou realizací. Její syn má za to, že by se jí velice líbila. Otázkou zůstává, jestli bylo nutné příběh posunout na pokraj Druhé světové a zároveň tak definovat slečnu Pettigrewovou jako ženu, které jedna válka něco vzala a teprve druhá jí to navrátila. Což je klišé. ()
Reklama