Gli intoccabili

Když Italové v téže době natočili Tenkrát na Západě, podařilo se jim stvořit asi nejlepší western, tedy zvítězit ve výsostně americké disciplíně. I v tomto případě (a opět u toho byl Morricone) měli Italové blízko k skórování na soupeřově hřišti, nakonec je to spíše remíza. Příběh boje vlka samotáře proti mafiánské mašinérii, až nebezpečně věrně připomínající mašinerii velkých ryb světové ekonomiky (zasedání a rozhodování mafiánské familie je obdobou zasedání valné hromady nějaké firmy, i oblast podnikání je více mně stejná, jen prostředky jsou přímočařejší) či těžkých vah světové politiky. Nicotný McCain bude rozdrcen stejně jako jedna středoevropská země v témže roce, jak se dočteme na titulkách novin. Tohle ale není žádné filmové podobenství, ale gangsterka stojící na napínavých scénách (i dík skvělé kameře Erica Menczera) a hlavně a především charismatických hercích. Navíc si Cassavetes mohl při natáčení obhlédnout výkon kolegy Falka, kterého pak obsazoval do svých nejlepších filmů. (30.09.2014)

Drsné drama stojící někde na pomezí mezi klasickým thrillerem a starosvětskou gangsterkou ozvláštňuje hudba Ennia Morriconeho a pro českého diváka i vědomí, že se děj odehrává v době invaze vojsk Varšavské smlouvy. Zatímco se na východě Evropy psala historie, podsvětí Las Vegas žilo úplně jinými problémy. Hank McCain si odkroutil svůj tucet let, a už ho zase svrbí ruce. John Cassavates se do role hodil parádně, ovšem jeho protivník Peter Falk je pro mě až příliš zaškatulkovaný jako brilatní, ovšem nemotorný inspektor Columbo. Snažil se, zle se díval, hrůzu pouštěl, ale prostě to tam nebylo. (02.05.2023)

Zdá se, že sice naprosto neznámá, ale překvapivě příjemná gangsterka. Odsýpá jak hodinky, na herce je radost se dívat (Hank McCain v podání Johna Cassavetese chvílemi dokonce nutil vzpomenout si na tvář Al Pacina), Morriconův soundtrack nemá chyby. Je to vlastně "malý" film, ale naprosto právem má setsakra blízko těm "velkým". Kdoví, proč vlastně upadl v zapomnění. __ ZAJÍMAVOST: V 56. minutě se v rukou jednoho z aktérů objeví noviny a na jejich titulní straně je vidět nadpis, který zní: "Czech, Soviet Leaders Begin Crucial Conference". Film Gli Intoccabili byl totiž točen v roce 1968, jde zřejmě o konferenci v Bratislavě. (28.09.2010)

Málo chyb, bravurní herci padnoucí snad do všech rolí, pádná hudba. Takové filmy se dnes již nedělají, je to o jedné "hvězdě" a další, ať si hrají, co umí... tehdy Falk konečně ztvárnil italského mafiána-špatného hocha, konečně a Cassavetes je s tím svým "mimózním" výrazem pro takovou roli prostě bohem stvořený.!! (29.10.2013)

Genialita! Pri minulotýždňovom objavovaní starých talianskych poliziotteschi snímok som narazil na pár klenotov (pár ešte čaká), pár stokárčin, ale aj na Gli intoccabili. Podobne, ako sa Francúzi na čele s Jacquesom Derayom vybrali v '72 do Ameriky a L.A., aby natočili brilantný Un homme est mort, kde sa spojila remeselnosť a elegancia francúzskeho filmu s americkým prostredím, tak aj talianski filmári nezaháľali a na sklonku 60. rokov išli do tejto zeme zasľúbenej natočiť mix mafioso a gangsterky s lúpežnou prímesou. Rež. Montaldo sa s tým nemaznal, ukázal skrz úžasnú kameru Las Vegas, New York, San Francisco a aj Los Angeles. Rýchle tempo, prvotriedna výprava, prepracované krásne interiéry (Montaldo má tieto veci v malíčku a už rutinne ich aplikuje vo svojich filmoch), schopný Cassavetes v hl. role, hudba od Ennia, čo viac ti treba? Film ani minimálne nevyzerá, že pochádza z dekády s číslovkou 6, často by si ho mohol v kľude tipovať na roky 90-te. Bezchybne vydarená fúzia Ameriky a Talianska hodná superlatívov. Žiaľ, veľmi zabudnutý film, dokonca aj v rámci subžánru poliziotteschi. (x) (24.08.2021)