Alita: Bojový Anjel

Hlavná hrdinka je triumfom kinematografie 21. storočia, pretože je vo väčšine záberov stopercentne digitálna a napriek tomu pôsobí v úplnej väčšine scén živo, ľudsky a emocionálne. Ďalším významným plusom filmu je vskutku vydarený world-building, kedy na rozdiel od väčšiny podobných snímok vzbudzuje Bojový anjel dojem, že sa pozeráme na futuristickú spoločnosť, ktorá nejakým spôsobom funguje a bolo by zaujímavé dozvedieť sa viac o každodennom živote jej obyvateľov. A Rodriguezova réžia je najlepšia za mnoho posledných rokov. Zjavne mu svedčí, keď ho nejaká autorita trochu "drží pod krkom" a nedovolí mu pri takomto megaprojekte vyskakovať si a blbnúť toľko, ako má vo zvyku pri svojich lacnejších filmíkoch. Obzvlášť príjemné sú akčné scény, ktoré sú krásne prehľadné, nepsychedelické a dávajú si načas. (21.11.2019)

Podle mě muselo být na papíře obrovské riziko pustit do takového mega námětu za mega peníze právě Roberta Rodrigueze. Ale rizika jsou od toho, abychom od nich měli nějaká očekávání a musím říct, že Ality se Rodriguez chopil s veškerou ctí. Krásný cyberpunk z daleké budoucnosti, který je nápaditý, krásně naanimovaný a hlavně plný bizárních (až béčkových) nápadů, které by po všech těch předchozích filmech napadli opravdu jen Rodrigueze. Za mě tedy super zážitek, který se jednoduše povedl. Vzorový blockbuster se vším tím dobrým, co blockbuster umí nabídnout. A to včetně herců, kde mi největší radost dělala jak, ač animovaná, hlavní představitelka Rosa Salazar, tak její tatík Christoph Waltz. Rodriguez do tohoto filmu dal esenci všeho, co doposud natočil. Absurditu, emoce, animovanou krásu, ale i kousek ze Spy Kids, což mu nakonec ve výsledku také odpustím. Alita se prostě povedla a já si ji díky tomu všemu nad míru užil. (22.11.2019)

Překvapuje mě, že napojení na mangu/anime není jen povrchní, ale celkem hluboké sžití s tradicemi, takže předpokládám,ž e američtí scenáristé přistoupili k materiálu celkem citlivě. A to v takovém detailu, jako je pseudoněmecký název bojového umění, který v sobě nese kus posedlosti Japonců pro jakkoliv nesmyslné odkázání se na evropskou kulturu. Pak je tu taky nepřirozená provázanost příběhu s vymyšleným sportem, který hraje pro život postav automaticky důležitou roli, 300 letá dokonalá žena submisivně přijímající roli dcery, protože tak (z nějakého důvodu?) fyzicky vypadá, tajuplné postavy mimo dobro a zlo nedotknutelně procházející děním (Connelly), naivní hrdinové s naivními cíli, kteří musí bojovat epické bitvy, i když by se radši od rána do večera hubičkovali.... a tak dále. Problém je, že všechny ty věci, které jsou nepochybně nesmysly, jsou v japonských seriálech/komiksech rozprostřené mezi desítky epizod/čísel a každý nesmysl je do až nesnesitelného detailu okecán tak, že jeho funkce pro příběh a psychologii postav se jeví zásadně a nevyhnutelně - kdežto v Alitě to vychrleno celkem překotně a bez skutečného zájmu a možnosti emocionální - hrdinka je nadšená z toho, že poznává svět ghetta a je to pro ni očividně pozitivní zážitek, takže je těžké chápat, že bychom měli toužit spíš po městě v oblacích, které se v tu chvíli naprosto zbytečné. Emoce a motivace postav se mění nahodile a skokově. Alita je jako rešerše na námět na anime bez toho, co dělá anime tak působivým. A místo toho zbývá jen pokroková digitální animace, která mě ale upřímně řečeno sama o sobě moc nezajímá, když není využitá k něčemu lepšímu. 5/10 (08.02.2019)

Robert Rodriguez po velké odmlce je zpátky a nečekaně při síle! K tomu napomáhá i James Cameron jako scénarista. Alita je vizuální žranice podobně jako minulo roční Ready Player One a musím říct, že byť jsem k filmu původně přistupoval jako k Outsiderovi, tak ve výsledku jsem velmi potěšen a odcházel z kina spokojen, jak už dlouho ne. Film se odehrává v 26. století, je to tedy Cyberpunk jak víno s velmi sympatickou hlavní představitelkou, jako obvykle solidním Christophem Waltzem, načančanou, nekompromisní akcí ( Choreografie soubojů špičková, přehledná až dechberoucí Panzerkunst rules!) a při velkolepém finále jsem řval přes celé kino štěstím i dojetím. Povedli se i různorodí záporáci, hudba a hlavně to má tempo rychlé jak horská dráha, že si přejete, ať to má ještě půl hoďky navíc. Vůbec nevadilo, že se Rodriguez stranil násilí a taky příběhově to mohlo být určitě silnější, ale byl jsem ze všeho tak unešený, že člověk nemá chuť přemýšlet asi jako když se před Vámi svlékne Megan Fox, tak hledět s otevřenou pusou bohatě stačí. Jedná se o jedno z nejlepších zpracování Japonské Mangy, které jsem kdy viděl a Japonsko se otřese v základech. Viděno v Imaxu s masážními sedadly a s 8 kopečky zmrzliny a slast. Trilogii okamžitě servírovat bez váhání.85% (10.02.2019)

ALITA: BOJOVÝ ANDĚL je pozoruhodný úkaz, o kterém se z nějakého důvodu u nás tvrdí, že je to jeden z vypravěčsky nejsoustředěnějších Rodriguezových snímků (nejspíš díky Cameronově podílu na scénáři). Přitom nic tak v dobrém slova smyslu vykloubeného, kombinujícího ne zcela kompaktní tradice, jsem dlouho neviděl._____ Na jednu stranu je zde snaha o "cameronovsky" klasické vyprávění, kdy je celek strukturován kolem rozhodnutí jednající protagonistky, přičemž do konfliktu přichází osobní a pracovní rovina (odhalení, kam "otec" chodí ven, následování jeho příkladu pro odhalování minulosti, finální jízda přerušená problémy přítele). Na druhou stranu je toto vyprávění po vzoru anime či manga zastavováno, aby se - zejména v prvním aktu - budoval svět příběhu, postupně se odhalovaly jeho pravidla... a vše bylo na konec podřizováno tématu dospívání/nalézání vlastní identity, a tak je jasný cíl stanoven až v epilogu a milostná romance má dost nehollywoodské vyústění. A na třetí stranu, protože tato kombinace dvou odlišných tradic nemůže pohromadě fungovat, přichází "rodriguezovská" inklinace k braku: skokové změny v profilaci postav a jejich jednání (např. "otec" a jeho nelibost sportu, "matka" a její uvědomění), plundrování volných motivů a visících příčin (např. gang a rozkládání na součástky), náhlé tonální přechody a změny způsobu inscenování předkamerového prostoru odvisle od daného žánru (horor, akce, romance...), příčinná provázanost sledu scén spíš než snaha o soudržný celek._____ ALITA: BOJOVÝ ANDĚL je pozoruhodná adaptace proto, že zatímco jiné hollywoodské si předlohu uzpůsobí západním normám a konvencím (GHOST IN THE SHELL, DEATH NOTE ad.), Cameron et al výsledek uzpůsobili svým požadavkům. Bylo jich víc a třou se, o to zajímavější to je. (21.02.2019)