Heima: film kapely Sigur Rós

Serenáda pro pár barevných domečků, ledovou tříšť, vodopády, opuštěné ruiny, vraky lodí a vlaštovičník. Účinkují: vítr, mlha, mořský příboj, hrající kameny, divocí koně, ovčí hlavy, stoletá rebarbora a Sigur Rós - a máme tu Island v celé své kráse... Rozhodně hudební zážitek, který jsem však schopna plně docenit jako atmosférický dokres filmů, častý a soustředěný poslech jako takový by v mém případě zaručeně vyvolal sebevražedné úmysly, v mírnější verzi osamělé pijanství :-) (05.05.2014)

Roztomilá islandská angličtina prolínající se záběry islandské přírody, kultury, měst, prostě všeho, a do toho nádherné písně mé druhé nejoblíbenější kapely... Vychází z toho nejúžasnější hudební DVD letošního roku (Mono a jejich The Sky Remains As Same As Ever prohrálo jen o kousek). Z celkového pohledu u mě vedou snad jen Meeting People Is Easy od té nejlepší kapely ever:) (26.12.2007)

Skalni fanousci mych recenzi dobre vedi, ze jestli neco na filmech dokazu ocenit, pak je to predevsim kvalitni hudba a krasne nasnimana priroda. Heima na techto dvou elementech stoji a pada, kdy obzvlast islandske prirodni scenerie jsou naprosto uchvatne, bez debat. Problem je v tom, ze hudba Sigur Ros je sice kvalitni, ale jednoznacne background zalezitost, vec kterou je mozne si pustit jako sonicke pozadi k necemu, ale jakmile to clovek vnima jako hlavni chod, hrozi unudeni se k smrti. Nemluve o tom, ze odlisit jeden song od druheho je vesmes nadlidsky ukol, takze sjeti podobne monotoniho playlistu neni zrovna jednoduche. Kdyby vizualne alespon zustali u te prirody, ale misto ni jsou zde az prilis casto zabery na islandske deticky a babicky, coz me skutecne nebere. Dalsi parodie jsou naprosto zbytecne a nicnerikajici interviews se cleny kapely, kteri vypadaji i svou islandskou radoby anglictinou zneji jakoby prave utekli z Jedlickova ustavu. 4/10 (03.11.2010)

Nejvíc uklidňující hodina a půl co jsem v životě zažil a rád si pouštím právě tenhle dokument, který mě dostane ze spárů falešného světa do jiné dimenze, kde se moje duše cití volná a čistá. Miluju post-rock, Miluju Sigur ros - uz jen z principu bych mohl dat 100%, ale prostě i kdybych nemiloval, tak tento dokument je zpracovaný tak nádherně a ukazuje čirou krásu tamější krajiny za pomocí emotivních a srdceryvných songů, které vám prostě vyryjou do paměti své místo. 100%. (09.01.2011)

Jejich způsob myšlení je mi hodně blízký a jejich hudba je pro mě jak záchrannej kruh. Pomáhá mi udržet si úsměv na tváři v jakkoli sračkoidní situaci. Možná se dá označit nálepkou melancholická, ale mně přináší pocity štěstí, ne deprese. Z filmu sálá lidskost, úcta k přírodě a klid - hodnoty, které u nás někdy postrádám, a proto jsem ráda, že je SR dokázali přenést z jejich "Heima" do mého "doma". (26.06.2010)