Piatok trinásteho

Jason Voorhees, rychlý jako blesk a mrštný jako kočka, si ve své podzemní dílničce vyrábí pasti a poplašná zařízení. Občas si tam donese nějaké to tělo (k večeři?) či zajatce. Marcus Nispel si natočil další (ukecaný!) Texaský masakr, aniž by bral sebemenší ohledy na sérii Pátek 13 a její tradice. Michael Bay je rakovinou současného horroru a nový Pátek pak jeho zatím největším vyprodukovaným nádorem. Děcka ovšem budou hýkat nadšením. (16.02.2009)

Překvapení jako blázen! Původně jsem zde měl komentář, ve kterém jsem tuto verzi z roku 2009 ztrhal jak jen to šlo. Jenže se stalo, to že jsem si dal pěkně popořadě celou sérii a musí říct že místy obsahovala hodně velké šílenosti, při kterých bych jejich tvůrce poslal s klidným srdcem na hodně rychlou léčbu hlavy. Jasně, ani novej Friday the 13th není žádný oscarový kousek. Jenže v mých očích má vše co mě místy chybělo ve starých dílech. Krásné holky? Jsou tady. Neporazitelný a mohutný Jason? Není problém. Skvělý obraz a brutalita? Samozřejmě. Originální masakry? Opět splněno! Takže nemám s filmem prostě problém. Herci sympatičtí, brutálně vraždění, tempo hodně na pohodu. Nechtěl jsem více a tohle mě bohatě stačí. Nyní prosím o druhý díl a klidně ho může točit i Nispel, protože přesně na tenhle typ práce se ten člověk vlastně hodí. 13 obětí. V rámci žánru 70%. Nejlepší Friday the 13th. Ať si pro mě Jason klidně příjde. (23.01.2014)

Fakt, že Michael Bay z pozice producenta przní jednu hororovou klasiku za druhou, mi vadí ze všeho nejméně. Nejvíc mě vytáčí to, že tak koná skrze ruce režiséra, kterému by kdokoliv soudnější nesvěřil ani reklamu na německý prací prášek. Nispel absolutně netuší, co znamená pojem ‚světlo‘, že mezi postavami musí být alespoň jeden sympaťák a že i když jsou klišé slasherů dávno obehraná, je dobré ctít atmosféru, žánrová pravidla a hlavně bavit. A on neumí ani jedno. Pouze rutinně vrší jeden obrázek tekoucí krve za druhým, občas proložený záběrem na kozy a chvilkovými záchvěvy nadsázky a promyšleného vtipu. Já se ale spíš zachvěl pokaždé, když mi pohled na hodiny připomněl, jak moc dlouho do konce ještě zbývá. Ale děcka se k sobě v kině určitě choulila, to zas jo. (05.07.2009)

Přiznám se, že jsem dosud neměl možnost vidět původní Pátek třináctého ani žádné z jeho pokračování, tím pádem tedy nebudu porovnávat s původními filmy. Tento remake (nebo spíše volné pokračování) nedopadl zase tak špatně, jak mohl dopadnout. Jistě, je to další bezduchá teenagerovská vyvražďovačka a já jako divák se už prostě musím usmívat nad tím, že si američtí teenageři nedají říci a pořád dokola jezdí do vzdálených samot a lesů, kde jsou tím nejsnadnějším soustem pro vraždící maniaky. Ale fajn, dejme tomu, že pro potřeby filmu bylo nezbytné, aby napřed jedna a pak druhá skupinka teenagerů přijela ke Crystal Lake. Pak je nutno se zamyslet nad filmem samotným. Kupí se zde jedna vražda za druhou, až to člověka skoro přestane bavit, protože prostě tenhle film nic jiného než bezduché vyvražďování nenabízí, takže s postupujícím časem film ztrácí na zajímavosti a nakonec jsem si říkal místo obvyklé věty "jak to asi skončí" spíše otázku "kdy to asi skončí". A to je vždycky špatně, pokud dám přednost té druhé otázce. A nezlobte se na mě, ale úplně poslední záběr, kdy jakoby si tvůrci připravovali půdu pro další pokračování, ten mě vysloveně naštval. Ale i přes všechny nedostatky si myslím, že alespoň na ten slabší průměr film dosahuje, a tak mu ty tři hvězdičky, i když jsou hodně nepřesvědivé, uděluji. (15.08.2010)

Mordy a kozy, to je oč tu běží (a v rámci subžánru běželo vždycky). Nečekal jsem originalitu, ale slušně natočený slasher a to nový Pátek třináctého splňuje s prstem v nose. Do kina jsem se neobtěžoval, ale doma (a v extended verzi) mě to obstojně pobavilo. Jo a Julianna Guill má fakt krásné... tělo. (06.06.2009)