Philadelphia

A zasa raz jedna z tých veľkých súdnych drám, týkajúcich sa horúcich a nepríjemných tém, ktoré otriasajú spoločnosťou. Tieto filmy tradične stoja na hercoch a silných príbehoch - inak tomu nie je ani vo Philadelphii a Hanks to samozrejme svojím adekvátnym výkonom za podpory Washingtona potvrdzuje. Avšak filmy ako Kedy zabiť alebo Kto seje vietor sa ma oslovili viac - prvý sa týkal rasovej otázky, Ku-klux-klanu a klasického problému zločinu a trestu, podfarbený nepokojmi a útokmi v mestečku, kde sa veľký súd odohrával, druhý zasa búral zastaralé tradície a dogmy v prospech modernej vedy, čomu sa urputne bránila kresťanská obec. Philadelphia je v mojich očiach o stupienok nižšie, už len z toho dôvodu, že toto nie je zasa až tak vynikajúca téma, a Demme rozhodne nie je prvý, kto ju takto spracoval. To však neznamená, že sa nejedná o znamenitý film. (06.11.2013)

Samoúčelná obhajoba homosexuálů (vždyť to dneska přece není jenom normální, ale i hezké že?), ti jsou zde prezentováni skutečně v tom nejlepším světle a z filmu se ideologicky stává nechutná propaganda. Film od A do Z nabitý patosem a u scén, kdy se Banderas s Hanksem objímali se mi prostě zvedal žaludek (nemůžu za to), prostě typický, nejtypičtější aspirant na Oscara...bohužel! Takových filmů můžete točit mraky, místo gaye dáte Roma, muslima s plastovou M16, Inda, Vietnamce se stánkem, Venezuelana s drogama, černocha s čímkoli....diskriminace je všude, slzopudný film se o ní točit nemá. (09.07.2006)

Ano, ve Philadelphii je možno pocítit určitý kalkul a možná i poněkud samoúčelné zbagatelizování tématu homosexuality + AIDS, ale to zdaleka nestačí na zruinování jinak velmi pěkného filmu (o nepěkných věcech). Jednak ten útok na city je vybudován precizně a ve výsledku skutečně funguje, takže přináší divákovi dosti silný zážitek a také ani ta sonda do hlubin "nenávistivé" společnosti není úplně k zahození, naopak až nebezpečně připomíná realitu... Je zajímavé sledovat reakce okolí na ožehavé téma a vývin postav (D. Washington), scenáristé zkrátka neodvedli vůbec špatnou práci a Tom Hanks? Zasloužený Oscar mluví za vše... 8/10 (25.09.2008)

O tom, že filmy ze soudního prostředí nemusí být vždy jen hromady nudných keců jsem se už několikrát přesvědčil a díky Philadelphii jsem na právnické filmy změnil názor úplně. Boj proti demagogii a za svobodu práv je zde brilantním způsobem znázorněn v souladu se sociálním/emotivním cítěním. Míra emocí je tu naprosto přesně vyměřena, takže o nějaký obyčejný doják se nejedná ani náhodou. Soudní líčení jsou působivá a výkony ústředního dua fantastické ( i když tak trochu zastávám názor, že Hanksův Oscar za Gumpa byl zaslouženější ). Úvodní píseň od mistra Springsteena poslouchám téměř každý den a závěrečná skladba Neila Younga působí jako balzám na duši. Není to film pro všechny, ale já jsem na výsost spokojen. 90% (09.01.2010)

Bůh stvořil Adama a Evu proto, aby oni tvořili dále za něj. A tak plodili bílé, černé, Vietnamce, Mongolce, křesťany, buddhisty, Španělky, Angličany, Hitlera, Medvídka Pú, hloupé, chytré (a přechytralé), génie, krásné a ošklivé, nemocné a nevyléčitelné, bisexuály, lesby, homosexuály atd. A všechno jmenované je normální. Dá se to nazývat vývojem popřípadě evolucí?! Proto filmy tohoto charakteru dokáží někomu zvednout mandle, jiné bohužel utvrdit v tom, co cítí, a to je nenormální. O to víc mě štve, že mě Philadelphie neusadila pořádně na prdel. Téma je mi vysoce blízké a Hanks je můj oblíbený herec, takže mě mrzelo, že nepodal výkon, u kterého jsem na něj zvyklá a že příběh je mi hozen jako břečka ve věznici se slovy: „A teď si to sežer!“. Moje emoce se nedokázaly pořádně otevřít a já nevím proč? Každopádně kecy typu: „Může si za to sám, svým špatným chováním“ nebo „Bůh nestvořil Adama a Edu!“ , mi budou ležet v žaludku ještě hodně dlouho s úvodním proslovem na téma „FAKT“. Dlouho jsem tak ohavnou scénu neviděla. Fujky. (10.11.2010)