Lúpež po taliansky

Po hříchu nevyrovnaný film. Ona legendární loupež pomocí trojice malých autíček proplétajících se ucpaným Turínem sice za to čekání stála, ale předlouhé uvedení do akce mi moc radosti nepřineslo. Režisér zpočátku nastavil slušné tempo, bohužel ho nedokázal udržet celou dobu. Pravidelně střídal slabší okamžiky se silnějšími, a nakonec už jen slabší s průměrnými. Humor stojí na nadsázce, která vždycky nefunguje tak jako by měla. Naivně podanou mafii jako vystřiženou ze starých Bondovek jsem přijal s nadšením, stejně tak vězeňské království pana Bridgera. Ale se spoustou ostatního jsem měl problém. Scénář je až příliš děravý a nedomyšlený, a ve některých scénách ho táhne jen skvělé herectví Michaela Cainea. I ten se ovšem v závěru vytratil na úkor exhibice Mini. (15.11.2012)

Paradoxně jedinou kaňkou na celém filmu je ona kultovní spanilá mini jízda skrze ucpaný Turín. Do té doby film s výborným tempem a učebnicovou nadsázkou zabředne do sledu zaměnitelných scén jak z průměrné reklamy. Bez lidí, prostě jen s autama. Padá tím jeden z hlavních kladů, Cainovo charisma. I to by ještě šlo, kdyby ta honička naprosto nepostrádala napětí. A z velké části zato může prazvláštní nápad nedoprovodit tuhle pasáž hudbou. Ovšem stylový závěr převážil (doslova, modří vědí) mé lehké váhání nad hodnocením tím lepším směrem. (25.08.2009)

Povedené! Právě proto, že si to nehrálo na žádný silácký film, plný geniálních lumpů, fešáckých mafiánů, a nesmrtelných hrdinů, vyhoupl se daleko výše, než právě ty drsňácké akční krimi-komedie. Banda šikovně nešikovných lupičů v čele s nezapomenutelným Michaelem Cainem (Který mimochodem naprosto skvěle vypadá) dostanou akci roku, velký balík peněz v Itálii. A my jen celou dobu sledujeme jeho počínání, zaslechneme nejslavnější hlášku té doby, (You're only supposed to blow the bloody doors off) která je už sama od sebe pádným důvodem proč si tuhle vtipnou oddechovku pustit. Většina lidí zřejmě vůbec nepochopila celý záměr filmu, ale mě je to jedno. Bylo to vtipné, nečekané, skvěle a originálně natočené, s naprosto nečekaným a vydařeným koncem. Postavy navíc nebyli sehraná tlupa naolejovaných bouchačů, ale parta normálních popletů, kteří nakonec dokázali nedokazatelné. I když nešlo vše podle plánu, no, však se podívejte sami. Navíc mne strašně potěšila přítomnost Noela Cowarda, a samozřejmě jsem si všimla hudební narážky na Mad Dogs and Englishman, za což si snímek určitě zaslouží i čtvrtou hvězdičku. (16.09.2012)

Remake si moc nepamatuju, jen že to byl celkem napínavý zlodějský film. Originál je bohužel tak trošku meh. Hlavní hrdina po propuštění z vězení zorganizuje "dokonalou" loupež v Itálii - 4 miliony ve zlatě z automobilky Fiat. Stačí vyvolat dopravní zácpu a v chaosu ujet i se zlatem. Michael Caine to táhne, bavila mě postava hlavního bosse, který je ve vězení víc než ředitel věznice. Nikdo další zajímavý už tu ale není, samotný zlodějský plán je jeden velký chaos a náhoda. A protože film je napůl komedie, ty honičky ve finále jsou spíše jak z grotesky, než napínavé. Autíčka v chrámech, v kanále, na střeše atd... no ale bylo to celkem vtipné. 3* za naprosto stupidní konec... SPOILER autobus se všemi a zlatem se houpe nad propastí... a rozjedou se titulky. Hergot to aspoň jeden zlodějský film nemůže dopadnout "dobře"? (29.09.2022)

Mám moc rád Michaela Caina, mám rád britské filmy a mám rád šedesátá a sedmdesátá léta, takže na Italian Job jsem se fakt těšil. Ale nakonec musím konstatovat, že remake filmu v podobě Loupeže po italsku byl zkrátka lepší. Možná celkový zážitek shazoval podivný Cainův dabing, který mi k němu moc nešel, možná pár nelogičností a možná také vtipný, ale podivně seknutý konec... Ač nebylo špatné, hody se nekonaly, spíš takový pouliční fast food. (20.08.2017)