Pozemšťan

Čekal jsem nějakou dramatickou konverzačku ve stylu třeba 12 rozhněvaných mužů a dostal jsem 8 (nebo kolik) divnejch lidí, který 1,5 hodiny diskutujou o totálních blbostech. Opravdu nejsem schopnej brát vážně chlápka, kterej o sobě tvrdí, že je mu 14 tisíc let a že byl Ježíš kristonoh a s Buddhou chodil na pivo a kdesi cosi. Možná bych to snad byl schopnej zkousnout jako nějakou epizodku v seriálu Krajní meze. (13.08.2012)

Myšlenka za plný počet; bohužel není tak silná, aby utáhla celý film v té podobě, v jaké nám ho Schenkman připravil. V silných momentech jdou televizně-inscenační kulisy stranou, když se však v počáteční fázi napětí pomalu buduje, jsou spíš na obtíž. Přesto nelze než tleskat pokusu otřást s představami, které jsou ve většině z nás zakořeněné jako něco nezpochybnitelného, a to pouze a jenom proto, že nám byly předloženy určitou autoritou. Myslíme si, že známe dějiny lidstva, známe však pouze jejich interpretaci. Orientace na náboženství, které samo o sobě je založeno na křehké víře, je tu přece jen o něco silnější, přesto ani věda se všemi svými údajnými nezvratnými důkazy (aktuálně např. o globálním oteplování či klimatických změnách) si zdaleka nemůže být jista. Pozemšťan rozhodně stojí za zhlédnutí a úvahu, jako plnohodnotný snímek však nefunguje. (05.09.2009)

Čekala jsem cokoliv ... ale tohle ne ... po projekci jsem ještě dlouho seděla a přemýšlela nad tím co jsem to vlastně slyšela... Ano, hlavně slyšela, protože celý děj filmu je situován do vystěhovaného domku s jedním gaučem a krbem, ve kterém plápolá oheň. Pak je tady parta přátel, která se přišla rozloučit se svým kolegou a kamarádem, který se stěhuje, co však netuší je, co jim bude o sobě vyprávět. Je to až neuvěřitelně matoucí, člověk by mu i věřil, kdyby nevěděl, že je to JEN film s herci, režisérem, klapkou, kameramanem až po paní v kantýně. Část vyprávění o křesťanství mě dostala nejvíc, kde to autoři v jistém momentu trošku přepískli ..... a konec ...? .... byl neočekávaný. Ten kdo tenhle příběh napsal by si zasloužil metál jak oblbnout lidské chápání světa :-) (10.04.2013)

Som neskutočne pohltený nápadom tohto dielka. Samotná myšlienka, ktorá borí a vyvracia, ale zároveň aj potvrdzuje základné fakty ľudského života, náboženstiev a celkovo evolúcie samotnej, je kapacitou využívania nápadov prakticky neobmedzená, až je vôbec zázrak, že z toho celého vznikol ucelený, hĺbavý, racionálny a rozumne spracovaný príbeh. Stačilo nepatrne zmeniť hlavnú myšlienku a celok by pôsobil ako nekompaktný, rušivý a zbytočný. Prostý, jednoduchý, všedný, radový či banálny, ani jeden z týchto prívlastkov filmu nemožno priradiť, pretože je ich úplným opakom. Subjektívny dojem bude u každého iný, podľa toho ako striktne vníma veci, o ktoré sa film opiera, ako dokáže týmto veciam otvoriť myseľ a tolerovať aj iné možnosti. Dej je poskladaný z čiastok a útržkov, účelných a zmysluplných viet, jednotlivých častí príbehu, ktoré vo výsledku dotvárajú obrázok, v ktorom nič nechýba a ani nie je nič navyše. Proste dokonalá harmónia. Spomeniem ešte celkovú zaujímavosť, napätie a zvraty s cieľavedomým a triezvym nadhľadom režiséra. A moju bezvýhradnú spokojnosť. 95%. (31.03.2009)

Po dlouhé době se objevuje originální scifi, které pracuje s minimalistickými obrazy a dialogy. Richard Schenkman vytvořil snímek o muži, který řekne několik svým přátelům, že žije 14 000 let a pamatuje věci a doby, které si nikdo pamatovat nemůže. Jeho následná diskuze a odpovídání na otázky je přehlídkou otázek a odpovědí, které vás překvapí a velmi rychle pohltí. bylo velmi těžké natočen snímek, postavený na jednom pokoji s několika lidmi, kteří si povídají a vysmívají se různým teoriím. Přesto je film velmi poutavý a pokud vás chytne na počátku bude překvapeni jeho obsahem. (10.02.2008)