Pozemšťan

Film s hĺbkou v malých detailoch, konverzačne maximálne vyvážený, po vzhliadnutí šokujúci. Núti premýšlať o bytí a nebytí, smrteľnosti a nesmrteľnosti, viere a pochybnostiach. Kde je hranica ľudského racia? Pútavý príbeh vypovedaný v jednej diskusii s priateľmi...no myslím, že viac môže pútať v knižnej podobe ako vo filmovej. (02.03.2010)

„Z jeskyně až do Mekáče? Einstein žasne, papež pláče.“ Tento způsob nesmrtelnosti zdá se mi poněkud nešťastným. Ztratit ženu, děti, vnoučata, pohřbívat i pravnoučata, coby shrbené staříky a stařenky. Navěky žít bez lásky, nebo milovat, ale každého pohřbívat? Strašlivá volba. Brrr. Kam se na tuhle nesmrtelnou hrůzu hrabe stará dobrá existenciální úzkost. A co na to kamarádi profesora Oldmana, politují ho? Tsss. Povolají psychiatra, s diplomem a morbidním twistem. A prší otázky. Zvídavé, hloubavé i nemístné, čili religiózní, například jak se mu viselo na kříži a jak moc dobrý nápad bylo nutit Římanům budhismus. OKÉNKO DO DUŠE: [][] Čeho se jeskynní muž bojí nejvíc? ₼ Kapsářů. O svou zlatou zákaznickou kartu FedEx. ₼ Haštagů. Zejména MeeToo. Kdysi tahal ženy za vlasy do jeskyně a tam... ₼ Křížů. Že na jednom zase skončí, až ho někdo nabonzuje ve Vatikánu. ₼ Fialy, předsedy vlády ČR. [][] Toho se bojím i já. Až se té doby dožití 14.000 let chytí vládní statistici, zvednou nám odchod do důchodu, na 13.978,5 roku! Kristova noho... kromaňonská. (31.05.2023)

Jsem rád, že nás Richard Schenkman nezavedl na přechod sci-fi žánru vesmírného prostředí vesmírných lodí, válkami v galaxii a v boji mezi lidmi s nadpřirozenými bytostmi. Vše krásně v prostředí chaty, teplého krbu, usednutí a vyprávění s dokonalým scénářem a sedmi herců, kteří přikořenili tuhle krásnou výpravu Johnova příběhu. Cokoliv je možné. Máme dvě jednoduché možnosti. Můžeme to úplně roztrhat, zničit jeho logiku, nebo to můžeme přijmout a užit si to. (20.02.2012)

Dal bych 4, protože tak jednoduchý a působivý film jsem neviděl léta. Od prvních okamžiků v chatě jsem si celou tu konverzaci vědců náležitě užíval, i když až na samotného Johna, který mi svými grimasami jednou připomínal Farella, podruhé Halla a jako jediný po celou dobu podával obstojný výkon, a tu studentku, která zase fungovala jako potěcha pro oko, když ucho zrovna nebylo tak docela spokojené, byly výkony ostatních jenom průměrné až podprůměrné. Když jsem ale přestal vnímat obraz a do dialogů se naplno vžil, byla to paráda se vším všudy.. Ale jako hlavní téma, ke kterému to jistě směřovalo od začátku (neměl jsem to vědět, no žel to někdo musel v komentářích vykecat), si mohli tvůrci vybrat něco jiného.. Hlavně když tam musela být ta Edith.. A pak hlavně kvůli závěru. Opravdu to mohlo skončit o deset minut dřív a pointa by pak nebyla tak přepálená.. Bez závěru 4, ale možná tu náboženskou otázku mohli vyřešit mnohem lépe. Ovšem tou komorní atmosférou, skvěle se stupnující se západem slunce a i tím amaterským lookem, který k tomuto filmu padl skvěle, opravdu zajimavý a promyšlený film dávající mnoho otázek. (01.02.2011)

Plný počet dát nemůžu, ale čtyři hvězdy na film, ve kterém se nedělá nic jiného, než že se kecá v jedný místnosti, to postačí. Pozemšťan je zajímavý film se zajímavými myšlenkami. Celou dobu vlastně povídá a povídá a divák čeká, až se zmíní o Ježíšovi (protože nic jinýho dneska nezaujme víc, než téma Ježíš). Tam pak scénárista lehce přežene, aby mě dokázal šokovat a pak si na to nabalí jednu z těch zajímavějších konspiračních teorií. Je to zajímavě pojatý a dialogy napsal asi samotný Bůh, protože jsem se nedokázal odlepit. A to se málokdy povede u filmu, kde žádná akce ani napětí vlastně není. (10.04.2010)