Precious

Tento film na mne zafungoval dokonale. V určitou chvíli jsme zmáčkla stop, šla do dětského pokoje a vzala svou spící dceru do náruče. Být v kině, musela bych utíkat domů. :-) Myslím, že Gabourey Sidibe měla dostat Cenu americké akademie. A když by náhodou nikdy v ničem jiném nehrála, zůstane pro mě stejně nezapomenutelná jako například Náčelník v Přeletu nad kukaččím hnízdem. :-) Mimořádný výkon. (24.01.2011)

Být afro-američanem, tak tvůrce téhle slátaniny nechám oběsit. Hlavní hrdinka sní o bílé barvě pleti, touží po přirozeně blonďatých vlasech a prosazení se ve světě jako popová hvězdička. Logika, ať už v chování postav či v samotném ději, zde neexistuje, hlavně že se při sledování mohou všichni modlit k panu Vedoucímu tam nahoře, zatímco Precious sedí v koutě na hráchu se založenýma rukama a nechá se od života mlátit hlava nehlava. Jsem necita? Možná, ale tomuto tzn. veledílu nevěřím ani nos mezi očima... natož pak nějakou autenticitu. (05.06.2010)

I přes některé velice silné dialogové scény, se mi film nedostal úplně pod kůži. Asi mi úplně nesedl “rukopis” režiséra Danielse. Zejména pasáže, kdy Precious odlétá od reality pryč ve svých myšlenkách do světa fantazie, nefungují tak jak bylo zamýšleno. Sice chápu, co tím režisér zamýšlel, ale tyto momenty mi přišly křečovité. S filmem mi často ani neladil soundtrack, který nevtořil s obrazem kompaktní celek. Ale jinak je Precious film podařený, zejména díky scénáři a díky některým hereckým výkonům. Obzvláště sugestivní jsou pasáže mezi Precious a matkou a to díky herckému koncertu Mo´Nique. No a příběh samotný je tak krutý, že se ani nechci představit, že se něco podobného ve skutečnosti může dít. (01.09.2011)

Tolikrát jsem si "fuj" neříkal ani u většiny hororů jako u tohoto snímku. Otázkou je, zde je to dobře nebo špatně. Precious působí na city velmi zákeřně a hlavní hrdinku prostě MUSÍTE litovat. Jenže takhle to není ono, divák se nevyvíjí a neprožívá s hlavní postavou. Nesedl mi styl vyprávění, ani pojmutí celé dramatické události. Takhle si bohužel drama nepředstavuji. Co ale musím pochválit, je skvělá hudba a silný závěr. 60%. (09.02.2010)

Sorry, ale tohle jsem Lee Danielsovi na rozdíl od akademiků vůbec "nežral". V roce 2009 vznikly dva kýčovité dojáky, které zabodovaly na Oscarech, líbily se mnoha divákům, ale já je pro jejich prvoplánovost jaksi nemohl strávit - jedná se o Zrození šampióna a právě Precious. Zatímco onen film, za který Sandra Bullock získala Oscara, se snažil neustále "rozněžňovat", pak Danielsův film především skrze matku hlavní hrdinky chce diváka šokovat krutostí osudů obézní Precious. Dialogy jsou pak hnány ad absurdum a člověk se občas ptá sám sebe, jestli scénář místo normálního scénáristy náhodou nenapsala parta "fuckujících" raperů, kteří jsou na svět naštvaní jen proto, že jim táhne na šestnáct a snaží se za každou cenu šokovat. Sakra, vždyť i ten novodobý Jób z posledního filmu bratří Coenů - Seriózní muž - si po zhlédnutí Precious musel oddychnout, že až tak špatně na tom nikdy nebyl. Vážím si hereckých výkonů, vážím si režie některých momentů, avšak celkový přístup k látce a tzv. tlačení na pilu se mi naprosto příčí. Tento oscarový kalkul mě poměrně dost otrávil. (23.10.2010)