Réžia:
Rudolf TesáčekScenár:
Marta KadlečíkováKamera:
Václav MyslivecHudba:
Jiří BulisHrajú:
Lenka Skopalová, Karel Janský, Vlasta Fialová, František Derfler, Zdena Herfortová, Natálie Mukařovská, Lubomíra Sonková, Zdenka Fišerová, Richard RettegyObsahy(1)
Začínající herečka Lenka Kodešová-Skopalová dostala v brněnském televizním studiu velkou příležitost od režiséra Rudolfa Tesáčka, který ji obsadil do role mladé lékařky Hedviky. Ta řeší dilema mezi láskou a prací v dětském domově, která ji zcela naplňuje. Je zklamána přístupem a nepochopením svého partnera (K. Janský). Bude její první životní rozhodnutí správné? (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (23)
Velice příjemná brněnská inscenace o mladé lékařce, která odjíždí na tři měsíce na venkovské oddělení dětského domova, aby zde zastupovala primáře, který za pochybení musí nastoupit na jiné místo. Lenka Skopalová v roli Hedviky je přirozená ženská a moc pěkně se na ni koukalo. Ve vedlejší roli potěší Vlasta Fialová jako stará staniční sestra Karásková. Závěr této psychologické hry zůstává otevřený a je na divákovi, jak si ho sám vyloží. ()
Díky tomu arogantnímu a po penězích chamtivému doktorovi v nažehleném obleku se mi ta Hedvika zalíbila. Jak já ji chápu, že dala přednost klidnému místu v dětském domově, kde ji bude mít někdo rád nejen kvůli penězům před prací na klinice, kterou jí nutil ten čurák. Z počátku nudné, ovšem po pár minutách zajímavý psychologický film ze života, který končí otázkou: Dá se dohromady Hedvika s tím primářem? [122. hodnocení, 16. komentář, 53%] ()
Docela zajímavý námět, ale má to chyby, herecky je to slaboučké a nepochopitelné je i to, že ta mladá a hezká doktorka je závislá na chlapovi, který je sebestředný magor a navíc je ženatý. Sice se snaží dostat z jeho vlivu, ale pořád na něm doslova visí, což je mimo mé chápání. Ten námět s malým klukem je moc hezký, ale ta linie s milencem je tam úplně zbytečná. ()
Typická inscenace z dob minulých. Černobílé nastavení charakterů, přemíra životních mouder a dialogy poplatné době. U starých inscenací mi hodně vadí scény, kdy spolu dva komunikují a jeden je ke druhému celou dobu otočen zády. Tohle dělával Dietl, tak jsem hned hledala, kdo napsal scénář. No, zřejmě byl tenhle komunikační model obecně v kurzu. Na to, jak je to dlouhé, tak vlastně o ničem... ()
Poměrně nudná vztahovka se dvěma nesympatickými egoisty. Normalizační agitka protěžující pochopitelně klaďačku, která odchází z městské nemocnice do dětského domova na místo, kam se lékařům jinak nechce a trestá odmítnutím arogantního doktora, který rozbíjí socialistickou rodinu. To vážně napsala Marta Kadlečíková? Ta Marta Kadlečíková??!! :-) ()
Reklama