Odposlech

Vybavily se mi filmy Nepřítel státu, Bourne ultimatum, Spy game a Hrdinové a zbabělci. To je přesně ten žánr, který mi sedí, a když je dobře podanej.. a to tenhle film byl, tak mu člověk uvěří.. a zamyslí se.. "Sakra, to voni dovopravdy dělaj?" A uvnitř to člověka zneklidní. A na závěr už nezní otázka jestli je to možné, ale jestli se to doopravdy v tak šíleném měřítku, že za slovo "Thumbleweer", vás můžou sebrat a udělat chemickou lobotomii.. (04.04.2009)

Máte-li rádi konspirační teorie, paranoidní témata a Echelon je vaším celoživotním traumatem, máte zde velmi zajímavý film. Na úvod se musíte smířit s tím faktem, že tvůrci berou jako prokázanou samozřejmost, že vlády všech zemí odposlouchávají všechny a všechno a přes váš mobilní telefon, odložený jen tak na stolku, mohou sledovat a poslouchat, co se děje u vás v bytě. Jestliže na tuto, řekněme hru, přistoupíte, dostane se vám hodně kvalitního a velice profesionálně natočeného thrilleru, který jen občas jemně zlobí v oblasti zápletky, ale jinak má dobrou kameru, herecké výkony, režii, i onen pocit odlidštěnosti tváří v tvář moderním technologiím. Pracovník Echelonu musí čelit teroru ze strany prodejce novhé zařízení vůči mladé a evidentně nevinné ženě. Opustí své místo a rozhodne se této společnosti vyhlásit osobní boj -a v něm použít vše, co se naučil, a co z technologií zná. Jen ten disk, ten disk, ach jo. Načne ho protipirát, trailery na filmy Nine, Noční rvačka, Dva blbouni v Paříži, Nebezpečný svědek, jedna reklama. Jinak zde kromě filmu (a graficky naprosto hnusného menu) už nic navíc není. Zvuk je navíc stereo, a i když titulky nejsou špatné, přece jen by mě zajímalo, kde jejich autor vzal slovo "rozlušťování". (17.05.2020)

Neotřele vystavěný thriller s americkou zápletkou a italskou lehkostí (humor podávaný v malých dávkách neškodí v jakémkoli množství). Postavy jsou rozvrženy standardně: mladý hejsek kontra samotářský mazák s nešťastnou minulostí a dobrými konexemi; nestandardní je pramen většiny napětí, neboť „ty hodné“ (kteří až tak hodní nejsou) a „ty zlé“ (kteří pouze myslí tržně) povětšinou dělí – stejně jako v bourneovské trilogii – desítky kilometrů. Často ani netušené odposlouchávání kýmsi cizím vyvolá větší nervozitu než střelné zbraně, na něž v závěru jako vystřiženém z béčkové akce přesto dojde. Pokud snadno podléháte konspiračním teoriím, nejspíš po zhlédnutí Odposlouchávání promptně odpojíte pevnou linku a svůj mobil utopíte v nejbližší říčce. Varovné titulky před titulky naznačují, že filmaři chtěli nejen pobavit v technologiích méně zběhlého diváka, ale též vzbudit paniku, což je na podobně triviální podívanou přece jen příliš ambiciózní záměr. 60% (26.08.2010)

Hollywood like movie. Po první půlhodině jsem znechuceně nadával - zase další konspirační film, copak jich už nebylo dost? Na konci jsem ale konstatoval, že takových, kde zlo zvítězí a dobrák ostrouhá, není nikdy dost - zlatá škola evropského filmu se šťavnatým unhappyendem. A to tím spíš, že kladný hrdina je vcelku docela kladný a záporňákovi jeho nechutnost dokážete uvěřit. (26.04.2009)

O co tady, sakra, jde? Je téměř nemožné zpracovat scénář, kterému krom scénáristy a jeho poradců nerozumí asi nikdo další; postavy i herce nevyjímaje (což je patrné na často zmatené dramaturgii). Ale přesto a nejspíš i právě proto, že divák nechápe a nedokáže předvídat vývoj událostí, je tento snímek tak napínavý. Taky jsem pochopil, že paranoia definitivně přestává být psychiatrickou diagnózou a stává se schopností nezbytnou pro přežití v tomto přetechnizovaném světě. 62% (06.10.2012)