Saw 5

Trochu se stydím za to, že se mi blbost typu Saw pořád líbí. Většinou nesnáším laciné (ne rozpočtem, ale obsahem) filmové série, které nenabízejí nic nového a předsouvají díl za dílem překombinovanější a nesmyslnější děj. To vše série Saw je. Nehorázná blbost, která má nalákat lidi a devadesát minut je zabavit naprostými nesmysly. Ale já si nemůžu pomoct a autorům to naprosto žeru. Krom zhovadilé čtyřky se mi líbil víceméně každý díl série dost na slabší tři hvězdy. Tenhle se konečně oprošťuje od filtrů a kamerových okružnic, což je příjemná změna. (12.12.2009)

Tak zase trochu jinak, ale přesto úplně stejně. Jigsaw by se dal přirovnat k nesmrtelnému, které obchází neviditelný a připravuje všechny možné pasti na zkažené lidstvo... a mě se to líbí. Přestože je Jigsaw už opravdu hodně recyklovaný (100x vymačkaný citron....) bez jeho hlasu si dokáže divák Saw těžko představit a upřímně, možná ani nechce. Tentokrát je krev a nechutnosti na mnohem nižší míře než dříve a to je ku prospěchu, i když se děj stále nepřibližuje překvapivým koncům prvních dílů, což mě dost mrzí. Do příště doufám v nějakou inovaci, opět starý dobrý videoklipový styl a v Jigsawův hlas z jeho kryogenní komory, kde odpočívá a plánuje svá "další díla". PS: proč jsou na plakátech ty sestřičky a ve filmu nic? (20.02.2009)

Ako som hovoril už v predošlom komentári u štvorky - naťahovačka, ktorá len zbiera prachy, ale stále ešte pozerateľná. Posledné diely už nie sú žiadna sláva, ale pozerať sa to ešte dá. Každá časť sa rozvíja dozadu (vo flasbackoch) aj dopredu a stále je to aspoň niečím zaujímavé. Celkovo je to slabý film, ale ako celok to funguje stále dobre. 55% - 3* (04.12.2010)

Další rok, další halloween, další Saw. Nová zápletka, nové postavy, pitvání starých (zápletek i postav). Já nemůžu být nespokojený. Nejsem z těch, co baží po krvi. A přesto se mi to líbilo. Protože je tu chytrý příběh. Ať si kdo chce říká co chce. Nehledě na to, že to nebylo zase tolik krvavé, spíš trochu víc á la Roxette ;o). (30.10.2008)

Hlavní dějová linie se sice kolem Jigsawa pořád dokola omotává a nedokáže se ho pustit (při Bellově neutuchajícím charizmatu se snad ani není čemu divit), ale vyšetřovací odbočky a překvapivě dobře fungující "dlouhá" past nějakým zvláštním způsobem fungují lépe než celý předchozí díl dohromady. Byla to sice labutí píseň, ale ona lehká spokojenost za to (bohužel naposledy) stála. (01.02.2009)