Paríž

43. MFF KV .. Scénář: Cédric Klapisch .. Mozaikové příběhy i metropoli Paříž miluji. Oboje dokázal Cédric Klapisch spojit v úžasném filmu s výtečnými herci, okouzlující atmosférou a hlavně příběhy se srdcem. Dojemné, veselé, romantické, okouzlující, citlivé, lidské. Můj jednoznačný král 43. Karlových Varů! (08.07.2008)

Keď sa povie Paríž, väčšinu z vás asi napadnú tie krásne a často povrchné veci ako pamiatky, romantika, či poézia, no Paríž sú aj emócie skryté v týchto pojmoch. Tento film má v sebe jednoduché príbehy, veľmi nezaujímavé príbehy, ale všedné, ktoré sa dejú ľuďom bežne a tu sa na to prihliada tamojšou francúzskou optikou, proste sa tu zrejme nikto na nič nehral. Má to v sebe veľa sexu, flirtovanie a veľa rečí a v nich sa film stráca, lebo tento dvojhodinový film neprináša veľa zážitkov, akurát je opäť mierne depresívny, trocha to zachraňuje tá hudba, no na mňa to pôsobilo fádne, tak ako na mňa Francúzsko často pôsobí. Veľkosť ešte neznamená vnútornú hojnosť. Ozaj plytký film, ktorý sa snaží byť čiastočne umelecký, napríklad v animáciách, no ako divák si moje srdce nezískal, proste to bolo na mňa chladné a za romantickú komédiu by som to nepovažoval. Je smutné konštatovať, že ma to nudilo, pretože aj obyčajné životy vedia byť pestré, asi už vtedy do nich začala vnikať kríza. Táto mozaika rôznych osudov, ľudí vo vekovom rozmedzí možno 40 rokov prináša viac melanchólie, než by bolo zdravé, to už radšej pozrieť naozaj pseudoumelecký film Melancholia. (21.05.2013)

Není to úplně typický příběh s proplétajícími osudy jednotlivých postav, kdy jeden krok ovlivní osud dalších, spíš se jedná vždy o letmé setkání na ulici, která ovlivní diváka a ne tu postavu. Paříž bych klidně označila za herečku ve vedlejší roli. No a jinak, co se týče otevřených konců, to je pro mě jako kobliha bez náplně. Ovšem v případě Paříže se do ní ráda zakousnu i kvůli velesympatické Juliette Binoche a Romainu Durisovi jako bývalého tanečníka. (30.01.2010)

Pro mě se stává po x zkušenostech filmová mozaika nižším filmovým žánrem, který je dobrý na ukrácení času, často jeho sledování bývá příjemné, ale u toho to taky končí. Paříž má pár dobrých scén, i postav, ale taky spoustu zbytečných scén a střihů (např. havárka, střih, odpadkový koš, ech) a zbytečných postav, které jsou tam jen pro kontrast a tyhle kontrasty režisér podal naprosto hrozně. Měly dojmout nebo já nevím co, ale vyzněly naprosto naprázdno a uměle, nuceně. (20.01.2010)

Pariz (mesto) v mem srdci asi vzdy zustane jako osobite, nestarnouci, energicke a magicko misto. O filmu by se dalo rici, ze nebyt natacen prave v Parizi asi by ztratil velkou cast sveho ducha. Film vypravi nekolik zivotnich pribehu, respektive situaci, ktere jsou svym zpusobem trochu navzajem provazane. Hlavni osa sleduje tezce nemocneho byvaleho tanecnika, ktery na pokraji zivota a smrti vnima svet okolo sebe uplne jinyma ocima, nez vsichni bezni parizane. Film stoji za pozornost. Me se libil a tem kdo maji vrely vztah k tomuto mestu, se bude myslim libit take. (04.01.2010)