Chlapec v pruhovanom pyžame

Predovšetkým skvelý Asa Butterliefd. Inak zaujímavý, silný, smutný, svižný, dobre obsadený, hudobne ozvučený (tradične dobrý klavír Jamesa Hornera vo vzduchu vznášajúci emócie a utrpenie z druhej svetovej vojny), skromný, pekný a vierohodný výpravou a kostýmami. Taký je Chlapec v pruhovanom pyžame! 80% - 4* (24.06.2015)

V ponurém příběhu očima malého německého chlapce Bruna a jeho židovského přítele Shmuela za druhé světové války dávám zcela za pravdu anglickému filozofu John Stuart Millovi, který kdysi prohlásil: Rčení, že pravda vždy zvítězí nad zlem, je hluboký omyl, který lidé opakují pořád dokola a je pouhou otřepanou frází. Tento fiktivní, ale o to více dojemný příběh to zcela potvrzuje. Síťoví ostnatých drátů nestvůrných lágrů, které sloužily jako vyhlazovací prostředek pro lidi, pod širým nebem, z nichž se zvedal temný kouř krematoria a pocit těch, kdo byli bezmocně hnáni na smrt bez identity a soucitu uprostřed davu vzájemně si neznámých, musel být nesmírně krutý. Jen pomysleme, že dobří trpěli a zlí si užívali, třeba německý nacistický lékař Mengele, který během druhé světové války vykonával na dětských vězních hrůzné experimenty, umřel ve vysokém věku v latinské Americe obklopen blahobytem. Bohužel i dnes běhá po světě spousta militantně smýšlejících magorů a megalomanů, kteří najdou vždy dementní pomahače k použití síly, bez ohledu na lidské životy. Zbývá zmínit se ještě o natáčení filmu, které probíhalo v budapešťských ateliérech, a za kulisu Berlína posloužila přímo část města. A úplně nakonec slovo o hudbě její vznešeně smutná melodie mi zní v uších i dlouho poté co jsem zhlédnul tento film. (27.02.2009)

Prozření obersturmbannführera, aneb kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá...teď vážně, dostal jsem to, co jsem čekal. Až neuvěřitelně naivní a povrchní pohled na toto téma bylo to jediné, co mohlo z této produkce a roku výroby vzniknout. Odstartoval to anglicky swingující zpěvák na oslavě nacistického důstojníka, (chápu, že spojení této produkce a němčiny je neuskutečnitelné, ale film to staví do určité nereálné roviny, kterých si zde užijeme více než dost) pokračuje to přes 8. letého klučinu, který je morálně i citově zdatnější než všichni kolem, včetně jeho matky, a který dokáže čelit silné demagogii, která je zde ovšem vylíčena opravdu tragicky. Dolaďuje to tuctová režie s primitivní hudbou a vrchol všeho jsou ničím nerušené dialogy obou chlapců (v některých případech skoro pikniky) u ostnatého drátu a samozřejmě závěr, na kterém stojí celý film, a který se vejde tak max. do 20ti minut. Ovšem nebýt tohoto silného, i když scénaristicky nesmyslného závěru, hodnotil bych ještě méně. Potvrzuji dojem zde již zmíněného family dramatu pro ženy na mateřské dovolené z období nacistických zločinů. A pak se může člověk divit, že společnost zapomíná a dnešní společnost si díky podobným počinům ani nevzpomene, nebo pronese klišé, ke kterému tento film přímo nutí "No jo no, bylo to hrozný..." Zdejší vysoké hodnocení potvrzuje samoúčelnost filmu a takovou nucenost diváka do soucitu, která funguje...jak je vidět. (10.05.2013)

Skvělé herecké výkony v dojemném příběhu o dětech ve dvou úplně odlišných situacích, ve dvou úplně odlišných světech. Konec je opravdu velmi dojemný, no děj občas v méně podstatných částech trochu selhává a příběh je vlastně velice jednoduchý. Ale jeho vyplynutí je opravdu k zamyšlení a ukázání dalších tragédií války, jakož i chování různých druhů němců. Hornerova hudba je výborná. Film, který má rozhodně smysl, a odlišuje se od ostatních právě tím podivným, leč výborným pohledem ze strany dětí. Farmiga je jako obvykle úžasná a zase hraje tu svou obvyklou roli :) (10.02.2011)

Hodnocení na IMDB mě donutilo si tenhle film nějakým způsobem pořídit, ale po shlédnutí jsem byl hodně zklamán. Režisér měl smůlu s dětským obsazením. Ty děti mě vůbec nepřesvědčili a spíš než lítost nebo stotožnění s postavou jsem měl nutkání se smát, o co jim vlastně jde. Námět je to vyníkající, ale ten kámen úrazu je ve zpracování. Obzvlášť když se jedná o příběh, který se nestal a snaží se (jak již bylo mnohokrát řečeno) citově vydírat. Film je hodně zaměřen na pohled osmiletého Bruna, díky kterému dochází v podstatě ke všem zvratům a dojde vlastně nevědomky i k tomu osudovému. Mínusem taky je několik neuzavřených vedlejších příběhů na který asi nebyl dáván důraz kvůli právě již zminěnému pohledu. (24.01.2009)