ディア フレンズ
Obsahy(1)
Co jsou to přátelé? Jsou důležití a nenahraditelní? Takové a podobné otázky si klade hlavní hrdinka, sedmnáctiletá Takahashi Rina. Má snad vše, po čem každá dívka touží. Je mladá, krásná, populární a velmi úspěšná u chlapců. Užívá si života plnými doušky. Nicméně i přes to přese všechno Rina trpí dvěma velkými nedostatky. Do jisté míry jde až o přehnanou neúctu k jejímu okolí, ale především o absenci opravdových přátel. Avšak to si Rina nepřipouští. Přátelé jsou pro ni pouze lidé, co se dají využít, když je potřeba. Toto pokřivené vnímání přátelství se ale začne měnit, když Rina jednoho večera omdlí na diskotéce, je odvezena do nemocnice a po několika vyšetřeních jí doktoři sdělí krutou pravdu o jejím zdraví. (Clareeta)
(viac)Recenzie (11)
Rina je mladá dospívající dívka působící arogantním až mírně pyšným dojmem s absencí úcty k ostatním. Skrze svůj povrchní názor o přátelství bere okolní lidi jako formu využití, chová se k nim sobecky a postrádá jakýkoliv respekt k autoritám. To vše se změní, když kvůli své rakovině skončí v nemocnici, tam potká maličkou holčičku, která jí atakuje svými upřímnými city a navíc jí začne navštěvovat bývalá spolužačka. ■ Na můj vkus až moc rychlá změna charakteru. ()
Dokonalý film to není. Klidně by se obešel bez explicitního zdůrazňování toho, jak je důležité přátelství, i bez situací, kdy se dvakrát náhodou odnikud vynoří kamarádka, která na poslední chvíli hlavní postavě rozmluví sebevraždu. Ale dějově mě to od začátku tak upoutalo, že jsem na dvě hodiny přestal vnímat okolí, takže tomu po menším váhání těch 5 hvězd dám. ()
Myšlenka je bezesporu hodnotná a bylo by skvělé, kdyby ji každý vnímal podobně. Myslím, že je podaná tak, že i ty, kteří nad upřímnými a nesobeckými mezilidskými vztahy ohrnují nos a berou je jen jako prázdná slova ze starých básní, by film donutil k zamyšlení. Celkově mě film bavil a nepřipadal mi dlouhý, spatřuji na něm však několik nedostatků, které mi brání ve vyšším hodnocení. Za prvé mi trochu vadilo krajní vykreslení hlavní postavy, Riny, jejíž charakter mi připadal nepřesvědčivě vyvedený do extrému – Sysel_CZ sice píše o tom, že mu Rinina povaha připadala povědomá a je to možné, ale osobně mi nepřipadá realistická, i když to patrně bude tím, koho jsem zatím potkala či nepotkala. Druhá věc, která mi kazila zážitek, bylo neuvěřitelně přímé sdělení myšlenky, že přátelství je důležité, a její neustálé omílání, myslím, že by člověku poselství došlo i bez těch všudypřítomných vět „protože jsme kamarádky“. Docela mě to mrzí, protože na mě Dear Friends jinak učinilo dojem. ()
Ten, kdo nic či nikoho neztratil, neví, netuší, co znamená životní ztráta. Vše je jiné, když se to týká člověka osobně. A tenhle film se pokouší přiblížit jednu hodně bolavou životní zkušenost. Přes všechny paradoxy snímku hodnotím vlídně, neb souzním s hlavní myšlenkou - opravdový přítel je k nezaplacení. ()
Co jsou to přátelé? Potřebuješ je, ale stojí ti v cestě. Pomůžou ti, ale zdržují tě. Je to někdo s kým si povídáš, někdo s kým se hádáš, Jsou nenahraditelní, nebo jsou jen k použití? Kdo je potřebuje? Tak takto začal film a môžem veru povedať že ja ich veru potrebujem ! Nechápem takých ľudí ako bola Rina, v hĺbke srdca sú veľmi milí a dobrí ľudia no správajú sa odmerane ba až arogantne :(, možno to bude tým že nepoznajú čo je to skutočné priateľstvo, Rina ho nakoniec spoznala len či nebolo už veľmi neskoro ... ()
Reklama