Ženu ani květinou neuhodíš

Nedělní odpoledne a já mám chuť na nějakej ten starší tuzemskej kousek, kterejch po veřejnoprávních televizích běhá pořád dostatek. Výsledek ale takovej, že tady se feministky moc nenabaží. Ženský jsou tady totiž mazaný jak lišky a k tomu ještě slušné běhny. Stejně tak ale i Vlasta Brodskej, kterej do toho všeho padá tak nějak náhodou. Podle mě až moc náhodou a člověk se ani moc nezasměje. Když už jsme u těch filmovejch Ludvů, mám o dost radši toho Homolkovic. (21.12.2014)

Půvabně zlomyslná komedie. O trampotách hudebníka Ludvíka Podzimka (dobrý Vlastimil Brodský). který plně podtrhuje přísloví: tichá voda břehy mele. Na první pohled ostýchavý člověk se rád otáčel za každou sukní a navazoval s nimi známost. Při pohledu na půvab ženy ho přepadala slabost, jejímž prostřednictvím se mu do náruče vrhali další a další ženy. A i když mladá konferenciérka Bohumila Jamborová (dobrá Jana Brejchová) umně a lstivě zaťala svůj drábek a snažila se ho dotáhnout ke svému plánovanému cíli, stejně nedokázala zabránit Ludvíkovi v dalších krásách ironického života. Dalšími ženami kolem Ludvíka jsou známá Helena Drozdová (Jiřina Bohdalová), která pro Ludvíkovu manželku byla neprávem tou poslední kapkou v jejím nešťastném manželství. Dále velmi upřímně hovořící dáma Dáša (Květa Fialová), bývalá Ludvíkova spolužačka Blažena (Karolina Slunéčková), se kterou se nedokázal nikdy rozejít, a Ludvíkova manželka Zdena (Slávka Budínová), pro kterou bylo soužití s Ludvíkem nad její síly. Z dalších postav stojí za zmínku spoluhudebník Břetislav (Jan Libíček), zhrzený dirigent Arnošt Moravec (Josef Zíma), rekvizitář Čapek (Vladimír Hlavatý) a zmatený strážmistr SNB (Vladimír Menšík). Příjemné, vtipně ironické, jemně bláznivé. (08.03.2011)

Tak já nevím ale moc mě tohleto Brodského Donchuánství proti své vůli nevzalo, film byl místy opravdu vtipný, dialogy zdařilé (režisér Podskalský a Dietlův scénář byly jistě zárukou), líbila se mi moc např. mladá šestadvacetiletá Jana Brejchová (zde opět po boku svého tehdejšího manžela), jako puberťačka byla kouzelná (starší pánové, jistě vědí, jak to občas chodí, když si někam vyrazí s mladší, ještě nácti-letou milenkou), ale film i tak jako celek na mě působil neslaným-nemastným dojem, občas nuda, pomalu se to vleklo, co mě na něm fakt otravovalo, tak to byly všecky ty hudební scény komorního souboru. Neříkám že film je svým tématem u některých skupin stále aktuální ale jako na celek na něj jistě zapomenete hodně brzy, platí pro něj totiž to známé jednou a dost.. (18.12.2009)

Tento Podskalského film je skutečnou komedií, určitým zahájením společných filmů dnes nepředstavitelného dua Brejchová-Brodský. Skutečnost, že tato pražská rodačka patřila a patří nejen k nejpůvabnějším, ale i nejnadanějším českým herečkám, tady vystupuje do popředí zvlášť markantně. Samotný příběh nepostrádá aní vtip, ani úsměv, ani nadhled a o obou pohlavích opravdu sděluje to nejpodstatnější. Mimo jiné i proto, že Brodský je Brejchové rovnocenným partnerem, který ze svého lidského typu ostýchavého smolaře, vláčeného zlomyslným osudem, dostává maximum. Komedie, která nic nepředstírá, zejména ne úsilí o vrcholné dílo za každou cenu, má i dnes co nabídnout. Je to solidní dílo velké, dnes odcházející generace naší Thálie. (20.10.2010)

Námětově zajímavá komedie Zdeňka Podskalského, který si ve filmu i zahrál nervozního řidiče. Nejvíce mne zaujal závěr filmu, kdy Vlastimil Brodský prchá před všemi ženami na bezpečné místo. Za povšimnutí stojí i velmi dobrá scénická hudba realizována vokálním souborem. Je velmi příjemná a k filmu se dokonale hodí. (27.12.2010)