Ženu ani květinou neuhodíš

Nedělní odpoledne a já mám chuť na nějakej ten starší tuzemskej kousek, kterejch po veřejnoprávních televizích běhá pořád dostatek. Výsledek ale takovej, že tady se feministky moc nenabaží. Ženský jsou tady totiž mazaný jak lišky a k tomu ještě slušné běhny. Stejně tak ale i Vlasta Brodskej, kterej do toho všeho padá tak nějak náhodou. Podle mě až moc náhodou a člověk se ani moc nezasměje. Když už jsme u těch filmovejch Ludvů, mám o dost radši toho Homolkovic. (21.12.2014)

Donchuánem proti své vůli. Milostné eskapády páně Ludvíkovy jsou jako splašený kolotoč, který nelze zastavit. Dietlův a Podskalského film, jakkoli bláznivý ve svém provedení, rozhodně není řemeslným produktem bezduchého smíchu, jak se mnozí domnívají, ale vycizelovanou groteskou, jejíž humor stojí na pevných základech. A pak – kde jinde uvidíte před kamerou společně Janu Brejchovou, Jiřinu Bohdalovou, Slávku Budínovou, Květu Fialovou a Karolinu Slunéčkovou? (02.05.2021)

Tenhle film mám strašně rád. Nekladl si žádné velké umělecké ambice, ale je to podle mě parádní oddechovka na víkendový večer. Trojka pana Podskalského "Ženu ani květinou neuhodíš, Bílá paní, Světáci" je podle mě v žánru komedie to nejlepší, co tady v 60 letech vzniklo. A hudební složka tohoto filmu je parádní. Holt další film, na který se mohu dívat pořád a neomrzí mě. (31.12.2008)

Tento Podskalského film je skutečnou komedií, určitým zahájením společných filmů dnes nepředstavitelného dua Brejchová-Brodský. Skutečnost, že tato pražská rodačka patřila a patří nejen k nejpůvabnějším, ale i nejnadanějším českým herečkám, tady vystupuje do popředí zvlášť markantně. Samotný příběh nepostrádá aní vtip, ani úsměv, ani nadhled a o obou pohlavích opravdu sděluje to nejpodstatnější. Mimo jiné i proto, že Brodský je Brejchové rovnocenným partnerem, který ze svého lidského typu ostýchavého smolaře, vláčeného zlomyslným osudem, dostává maximum. Komedie, která nic nepředstírá, zejména ne úsilí o vrcholné dílo za každou cenu, má i dnes co nabídnout. Je to solidní dílo velké, dnes odcházející generace naší Thálie. (20.10.2010)

Půvabně zlomyslná komedie. O trampotách hudebníka Ludvíka Podzimka (dobrý Vlastimil Brodský). který plně podtrhuje přísloví: tichá voda břehy mele. Na první pohled ostýchavý člověk se rád otáčel za každou sukní a navazoval s nimi známost. Při pohledu na půvab ženy ho přepadala slabost, jejímž prostřednictvím se mu do náruče vrhali další a další ženy. A i když mladá konferenciérka Bohumila Jamborová (dobrá Jana Brejchová) umně a lstivě zaťala svůj drábek a snažila se ho dotáhnout ke svému plánovanému cíli, stejně nedokázala zabránit Ludvíkovi v dalších krásách ironického života. Dalšími ženami kolem Ludvíka jsou známá Helena Drozdová (Jiřina Bohdalová), která pro Ludvíkovu manželku byla neprávem tou poslední kapkou v jejím nešťastném manželství. Dále velmi upřímně hovořící dáma Dáša (Květa Fialová), bývalá Ludvíkova spolužačka Blažena (Karolina Slunéčková), se kterou se nedokázal nikdy rozejít, a Ludvíkova manželka Zdena (Slávka Budínová), pro kterou bylo soužití s Ludvíkem nad její síly. Z dalších postav stojí za zmínku spoluhudebník Břetislav (Jan Libíček), zhrzený dirigent Arnošt Moravec (Josef Zíma), rekvizitář Čapek (Vladimír Hlavatý) a zmatený strážmistr SNB (Vladimír Menšík). Příjemné, vtipně ironické, jemně bláznivé. (08.03.2011)