Na západní frontě klid

Tohle bylo hodně hutný, ponor do emocionálně vydrancované roviny hrstky vojáků, kteří se propadli z nadšených nacionalistických idejí o nadřazenosti Německa nad ostatní národy a touhy dominovat všem, a to do absolutního dna zákopové války, kde oboustranně umírají vojáci po tisících denně doslova pro nic, pro žádný posun na žádné straně. Prostě jen pole smrti. (01.11.2022)

Obsahově generické válečné peklo, u něhož cítím jako výraznou nevýhodu, že jsem četl fantastickou předlohu a považuju ji za jednu z nejpůsobivějších knih všech dob. Tady sice lze obdivovat mohutná production-values, náramná kamerová cvičení, perfektní výpravu i masky, ale k hlavní postavě jsem se (nejen emočně) nedostal vlastně ani na chvíli. Lichá adaptace. (30.10.2022)

Repetitivní střídání válečného horka a chladu vyčkávání, návratné motivy pro nedůvtipné hňupy, knižní předloha vybrakovaná o všechny působivé scény, které film nahrazuje jednoduchým (a občas nerealistickým) válečným pornem a vycpávkovou politickou linií, která je naprosto dutá. Film se nedokáže naléhavému humanismu Remarqua přiblížit jinak než doslovným ilustrováním konfliktu malých a velkých dějin, který příliš nedává smysl (hrůza Velké války opravdu nespočívala v tom, že Foch chtěl příměří až za 6 dnů a Němci si to potřebovali celé promyslet). Jako adaptace je to katastrofální, bez psychologie, vyprofilovaných figur, jako film rozvleklé, průhledné a na první signální. Verze z roku 1930 i 1979 tomu dávají parník, ale selhává to i jako samostatné dílo. Problémem Netflixu fakt není obsazování barevných herců, ale to, že jejich projekty nemají dramaturgii a hlavu ani patu. (01.11.2022)

Jasný letošní vítěz napoli válečných filmů, ale za mne i lepší film než 1917 a Dunkirk ( Hacksaw Ridge mám však v srdci o něco výše). Předlohu ani originál jsem nečetl, jen vím, že jde o adaptaci literární klasiky od Remarqa a myslím, že film obstál na výbornou ve všech směrech. Film už od úvodu nás vtrhne do dění samotné války, což velmi oceňuji, žádné hodinové seznamování s postavami před válkou se zde naštěstí nekoná, vše se děje za pochodu a díky tomu má film i slušné tempo a nepřestává nudit. Edward Berger má řemeslo v paži, technicky jde o slušný spektákl, kde se podařila i epická hudba, která skvěle přidávala na atmosféře i napětí. Postavy sice k srdci moc nepřirostly, až na hlavního hrdinu, takže emocionálně mě to tolik nezasáhlo, byť smutné to místy skutečně je. Přišlo mi zajímavé sledovat válečný film z pohledu němců, většinou to bývá naopak, takže i tímhle je film rozhodně netradiční. Bavily mě scény s Generálem, který si to tu rval pro sebe ( Finální proslov skvělý) a zaujalo i vyjednávání o příměří ve vlaku. Akčních scén tu sice není moc, takové vyloženě epičtější bitvy tu jsou jen tři, ale jelikož se většinu času film odehrává v battlefieldu, tak mi to nevadilo. Vrcholem je sekvence ve středě filmu, kde na scénu nastoupí tanky a plamenomety, tam šla cítit pravá beznaděj a hrůza z války, opravdu nepříjemné. Co se týká Gore, tak toho tu taky není moc, ale na pár brutálnějších záběrů dojde ( přejetí tankem asi nejvíc utkví v paměti), takže za mne opravdu velká spokojenost a řekl bych, že pro mne nejlepší válečný film z 1. Světové. Tady se určitě oscary uloví a Sláva pro Netflix. 8.5/10. (30.10.2022)

Za mých středoškolských let jsem v četbě nenarazil na hutnější příběh, než ten, který představil E. M. Remarque. Převést takové těžkotonážní drama plné vypjatých okamžiků a emotivních osudů na plátno je věru nadliský úkol, což se v tomto případě povedlo jen částečně. Co se týče řemeslné stránky, nemám námitky. Kostýmy, kamera, výprava či samotný soundtrack jsou fenomenální a atmosféra taková, jaká má být. Naturalistická, špinavá a bez servítek. Bohužel film míří do ztracena v rámci emocí a osudech postav, což rozhodně patří mezi klíčové parametry. Postrádal jsem snahu tvůrců přimět diváka vypěstovat si nějaký vztah k jakékoliv postavě, třebaže prostoru bylo dostatek, takže ve výsledku je Im Westen nichts Neues sice poutavou a efektivní válečnou vřavou, ale zároveň prázdnou a nedostatečně vypjatou, co se týče emocí. Klacky pod nohy hází rovněž několik hluchých míst. Ostuda? Nikoliv! Průměrné pojetí legendární předlohy? Rozhodně. 70% (21.11.2022)