Bílá paní

Příběh odehrávající se v malé vesničce, dokonale demonstrující situaci za socialismu, mi posloužil jako věrný ukazatel a potvrdil mi tamější dobu tak, jak jsem si ji představovala. Děj je směřován na zámek, dávné působiště Bílé paní nebo chcete-li modly, k níž se po dlouhou dobu obracejí místní obyvatelé se svými prosbami a strastmi. Ve filmu se vyskytuje tolik hlášek, dvojsmyslů a symboliky, což mi trochu připomínalo zamotanou síť, ale já s radostí objevovala a přemýšlela nad jejich pravým jádrem. Už sama víra v Bílou paní se tehdejšímu režimu nijak nezamlouvala a já v ní viděla pronásledování církve a prosazovaní čehokoli, co by mohlo ohrozit pevné postavení komunistické strany. Všudypřítomné degradování svobodné lidské mysli, omezování režimem, potlačování svých přesvědčení, názorů, všeobecný strach z pravdy. Nesmyslná ideologie, ovlivňování a oblbování lidí, doslova divadlo v každodenním životě, které místy připomíná slušnou komedii či frašku. Neskutečně odvážné pojetí, jehož poselství rudí páni neodhalili… Vystupuje zde herecká smetánka tehdejší doby, ať už je to Vlastimil Brodský, Miloš Kopecký či Rudolf Hrušínský, přičemž nejsympatičtější postavu filmu pro mne představuje Brodský s rolí člověka, který se snaží jít proti proudu, tedy něco nejen neobvyklého, ale naprosto nepřípustného. „Věř, ale komu věříš věř.“ (23.03.2008)

Výborná satirická komedie, která se pěkně trefuje do tehdejšího socialismu. Rudolf Hrušínský v roli komunistického papaláše hraje naprosto excelentně. Velmi zdařile mu sekundují Miloš Kopecký a Vlastimil Brodský. Zdeněk Podskalský toho natočil opravdu hodně, ale tohle patří mezi to nejlepší. 4 a půl hvězdičky..... (23.03.2008)

´´Doktore, v noci mě pokousalo strašidlo !!´´ . Až nečekaně skvělá satira komunistického režimu a kritika tamní společnosti. Spousta hlášek, vtipů a především skvělých českých herců z let minulých. Trošku jsem se divil, že se podařilo Zdeňku Podskalskému natočit takovýto film. Když to shrnu - výborní herci, zajímavý námět a povedené vtipy. Velmi kvalitní český snímek. (24.07.2011)

Je geniální satirou ta, která je skutečně propracovaná a chytrá, nebo ta, kterou dokáže pochopit naprosto každý? Za mě je to spíš první možnost, ale Bílá paní mi přijde jako ta druhá - v podstatě "lidová komedie" s kritikou komunismu a tehdejších poměrů, která je tak očividná, že se u ní ani přemýšlet nemusí. Jenže i tak je inteligentně vedená a její hlášky a vyloženě satirické scény jsou skutečně legendární, takže se už nedivím, že se na ně často odkazuje. Líbilo se mi to a připadalo správně trefné, jen mi dojmy trochu ubral fakt, že časem se to vyčerpá a skoro nikam nevyvíjí, ale konec to naštěstí zachránil a tak ty čtyři hvězdy rád dám. Sice slabší, ale pořád lepší, než dát o hvězdičku míň. Slabé 4* (27.08.2023)

Jediný film Podskalského, který mě opravdu dostal, samozřejmě, že je to díky námětu Karla Michala (jeho dalším dílem je Bočanova Čest a sláva), které sice odkazuje k komunální satirou zavánějícímu dílku, ale nabalují se na něj situace ukazující, kterak chutná moc, jak s ní manipulovat a udržovat za všech situací (případně jak proti ní směšnohrdinsky bojovat). Film odkazuje na první republiku (kdy by se klidně mohl také odehrávat) a aktuálnost neztratil ani dnes (třebaže samozřejmě se nejvíce střílí do tehdejších reálií) - role místních politiků představovaných Hrušínským a Kopeckým (a samozřejmě i ministerských úředníků - s Bekem v čele) jsou věčné, stejně tak farář Řehořův a ředitel školy Hlavatého. (24.06.2011)