Gamer

Tak trochu zklamání. Z GAMERA se dalo vymáčknout mnohem víc a na některých scénách je to i vidět. Neveldine a Taylor doslova srší nápady, bohuže ne všechny jsou dobré a některé jsou až za hranicí vkusu (beru to u Cranků, ale tohle měl být film pro širší veřejnost sakra). Celá ta část s hrou SPOLEČNOST mi přišla vyloženě zbytečná a hodně, ale hodně přehnaná. Naopak Hallovo loutkaření v závěru (úžasná taneční scéna "I've Got You Under My Skin") je z řádu dokonalých a neokoukaných. Mrzí mě ta rozporuplnost. Škoda promarněné šance. (22.11.2009)

Škoda toho nevyužitého potenciálu, ktorý námet ponúka. Butler je môj obľubený herec, ale v tomto prípade šliapol vedľa. Čo z toho,keď aj film ako náplasť za slabší dej ponúka horu akcie, keď sú tieto scény tak zle natočené? Na môj vkus až šialený strih a rýchle striedanie sekvencií, ktoré skôr škodia ako prospievajú. (02.04.2013)

Pravidlo stanovené fanoušky hlásá, že „videoherní filmy jsou na pytel“, ale současně existuje také hrstka uznávaných adaptací (Mortal Kombat, anime Street Fighteři a Fatal Fury). To neříká vůbec nic o filmech samotných, ale naopak odhaluje velmi mnoho o fanech. Zakládají si na vymezení se vůči masovým konzumentům, ale přitom patří k nejvíce konzervativním segmentům trhu. Hollywood už definitivně pochopil, že pochlebovat jim znamená tučné výdělky. Pokud jde o videoherní filmy, chtějí fanoušci, aby se věrně držely předlohy a hlavně nevymýšlely cokoli netradičního – jak ukazuje absurdní uznání brakově pitomého "Mortal Kombatu", ale odstřelení nápaditých ("Silent Hill"), hravých ("DOA", " Super Mario Bros.") či subverzivních a sebereflexivních ("Street Fighter") adaptací. Není tedy žádným překvapením, že se na vrcholné dílo dua Neveldyne/Taylor snáší apriorní kritika. Nejedná se o vykrádačku „Běžícího muže“, ale naopak o jeho tvůrčí aktualizaci pro dobu hyperrealistických videoher a sociálních sítí, která pod zdánlivě prostinkým a chaotickým povrchem skrývá sofistikovanou variaci na kyberpunkovou ideu o spojení těla a technologie, které posune člověka na nový (ne lepší, ani horší) vývojový stupeň. Příznačně se zde spojuje pohled hráče, který je ve virtuálním prostoru hvězdou, ale v realitě nicka, s hlediskem fyzicky zdatného člověka, který je mistrem na bojišti, přičemž až jejich symbióza zajistí naprosté vítězství. Formální zpracování přináší geniální filmové ekvivalenty zážitků z virtuálního prostoru internetu a především hraní FPS arénovek typu "Unreal Tournament" či "Quake 3", kde smrt protivníka hráč vnímá pouze jako frag, ale nepozastavuje se nad aktem samotným – tomu odpovídá frenetický pohyb kamery a rychlý střih, jimiž se pozornost v okamžiku zásahu ihned přesouvá jinam, k dalším potencionálním cílům. Takže jen směle vstříc „nadintepretacím týkajícím se otisku videoherní kultury na plátno (...) a úvahám o anarchii nebo punku“, protože právě ty jsou základ tvorby Neveldina/Taylora, která samozřejmě není pro každého a obzvláště filmovým fanouškům adresuje jeden s gustem vystřižený fuck-off za druhým (zde mimo jiné opět grandiózními cameo rolemi, které tentokrát jdou proti statutu svých představitelů - Milo Ventimiglia jako zhovadilý úchylák, Lloyd Kaufman coby vypatlaná figurka bez vlastní vůle či kaskadérská hvězda Zoë Bell, jež nemá nejmenší šanci se předvést a jen plní funkci kannonenfutteru). --- více v recenzi na Aktuálně.cz. (21.09.2009)

Překvapení. Neveldine s Taylorem sice točí pořád stejně, ale konečně zasadili svůj rozběsněný audiovizuální styl do světa, kam patří. Že jsem si původně myslel, že do prdele, beru nazpět, jelikož tahle ujetá estetika si s herním dějem tyká velmi obstojně a z mého pohledu promíjí více, než čeho jsem napočítal v obou dílech Cranku. Pravda, ‚Society game‘ dává průchod jejich fetišistickým úchylkám (nelze se nepozastavit nad tím, jak by v jejich pojetí vypadalo nějaké porno), ale ‚Slayers‘ táhnou do kladných bodů. K čemuž přispívá i Butlerovo neoddiskutovatelné charisma a Hallova ujetá slizkost. Zamyšlení závěrem. Tvůrci na jednu stranu točí v nadsazeném stylu, který si žádá divácký mozek v režimu ‚stand by‘, ale zároveň jim tam vyskakuje kritika systému i společenských postojů k hrám, trestu smrti, atp. Takže až pánové přestanou příště moralizovat, možná to budou mít i za 4*. 3 a ½. (22.11.2009)

No jedno tomuhle béčku rozhodně upřít nemůžu a to, že při akci sem se cejtil, jako když pařim nějakou 3D akci a místo mega drsnýho Grarda Butlera všehny ty šmejdy kosim já, ale přece jenom tuhle nabušenou akci trochu kazí příliš zběsilá kamera, i když to mi po chvilce přestalo vadit, na to zas tak háklivej nejsem, ale bohužel mi vadil Hall, kterýho mam sice v Dexterovi fakt rád, ale tady byl takovej divnej úchlnej geniální záporaček a moc mi to nesedlo, chtělo to někoho lepšího na závěrečný vyřízení účtů, ale i tak dobrý béčko. (23.11.2009)