Réžia:
Danny BoyleScenár:
Simon BeaufoyKamera:
Anthony Dod MantleHudba:
A.R. RahmanHrajú:
Dev Patel, Saurabh Shukla, Freida Pinto, Anil Kapoor, Rajendranath Zutshi, Irrfan Khan, Azharuddin Mohammed Ismail, Ayush Mahesh Khedekar (viac)Obsahy(2)
18-ročný mladík Jamal Malik (Dev Patel) sedí v televíznom štúdiu naproti moderátorovi indickej verzie súťaže Chcete byť milionárom a čaká na poslednú otázku, ktorá ho delí od rozprávkovej výhry 20 miliónov rupií. Ešte pred krátkym časom bol chudobným chlapcom z bombajského slumu, chlapcom, ktorý sa narodil do sveta bez budúcnosti, do sveta nepredstaviteľnej biedy. Ako sa chalan z ulice dokázal dostať tam, kam sa nedostali ani mladíci z lepších rodín, ani učenci s niekoľkými titulmi vo vrecku? Odpovede na tieto otázky bude z Jamala ťahať niekto oveľa nepríjemnejší ako televízny moderátor. Pred poslednou otázkou má Jamal iba jeden deň na to, aby sa pripravil. Bohužiaľ, prípravu mu strpčujú policajní vyšetrovatelia, ktorí ctia prezumpciu viny a snažia sa aj s použitím brutálnej sily získať od Jamala odpoveď na kľúčovú otázku - akým podvodom sa dostal na krôčik od rozprávkového bohatstva. Jamal im rozpráva svoj životný príbeh, z ktorého policajti pochopia, prečo pozná odpovede na všetky zákerné súťažné otázky. A tiež sa dozvedia, že Jamal má aj ďalšie dôvody k účasti v slávnej televíznej súťaži než len vidinu hromady peňazí, napríklad úsilie nájsť stratenú lásku... (TV JOJ)
(viac)Videá (2)
Recenzie (2 028)
Přelom roku nám jako každý rok nabízí ty nejlepší kousky a Milionář z chatrče je další přírůstek do možných filmů nominovaných na Oscara. Na tento snímek jsem se podíval na doporučení kamaráda a musím mu dát za pravdu, že se jedná o překrásný film, ve kterém je naprosto vše. Dlouho už ve mě žádný snímek nezanechal takový pocit a tolik mne emocionálně neroztrhal!! Opravdu nádherný filmový zážitek, ve kterém si nemůžete být jisti, co se v další chvíli stane. Smekám především před scénáristou, který má největší zásluhu na zcela zaslouženém úspěchu tohoto filmu. Doporučuji naprosto každému a upozorňuji, že na konci budete chtít, aby vás někdo držel za ruku..... ()
Lidský život přece nemá cenu 20 milionů rupií! Tento rozpor mi s mnoha dalšími brání přijmout Milionáře z chatrče s entuziasmem jeho i jeho tvůrců. Ač bych rád předstíral, že mi párkrát do roku (kdy se z toho díky mediální masáži stává móda) není stydno oslavovat zástupce jindy opovrhované sorty „naivních filmů s dobrým koncem“. (Když si ovšem zkusím představit Jamalovu nejpravděpodobnější budoucnost, je to vlastně konec ultratemný a spíš bych mu přál, aby dopadl jako hrdina indického Amala.) Zrežírován je Milionář bravurně a třebaže neustále opakuje skoro totéž – někdo před někým/za někým utíká – atraktivní (byť nevábné) reálie, dynamická kamera a výrazný soundtrack nás udržují v neustálé pozornosti. Dívá se něj dobře hlavně proto, že nám neklade žádné složité otázky a na těch pár naťuknutých si pro jistotu odpovídá sám. Je to prostě film, který zná odpovědi. Správné? Ano, akorát ne mimo diskurz filmu. Odpověď na otázku „Z čeho budeme žít?“ je tedy OK, ke konfliktu dochází mezi snahou pravdivě vypovědět o životě v bombajském slumu a současně nebýt filmem bolestivým či jakkoli nepříjemným. A když už, tak jenom chvilku. Zvolené míšení jistých faktů s čirou fikcí ne náhodou v lecčems odráží styl, jakým Alexader Dumas psal své romány, konkrétně Třem mušketýrům připadla speciální, až po zralejší úvaze vlastně notně nedomyšlená role. Krom sveřepě zlých arcizlosynů, kteří do pohádek holt patří, pro mne zůstává nepochopitelným především chování Jamalova staršího bratra, který je chvíli za největšího bastarda a hned na to prostě za staršího bratra, přičemž Jamal tuto amébovitost nijak neřeší. „Neřešení“ je vhodným přístupem k průběhu celé soutěže, která by v reálu samozřejmě takto nikdy nemohla probíhat (čurpauza PO zadání otázky – tss, tss). Za největší Milionářovu chybu, za chybu, která mu a priori znemožňuje členství v klubu Jednoduše pěkných filmů (Frajer Luke, Papírový měsíc, Život je krásný - 1946), považuji úpornost, s níž se stylizuje do posla dobrých zpráv. Ale ten nadpozemsky odlehčený tanec mě stejně nutí jít nad tři. 75% Zajímavé komentáře: imf, Bluntman, H34D, tangerine1, Mahalik, FateKEEPER, mm13, lakikaki, seeker23, Brandon, Sokkk_y, Triple H, curunir, spacylemon, anura, Trifi ()
Danny Boyle se zbavil Alexe Garlanda a dotáhnul na Západ levnou pohádku, přesně dle bollywoodského mustru, které estetika špinavých slumů a hledání štěstí v něm, evidentně vynáší u publika jímavé chvilky, potlesky ve stoje a pozlacené sošky. Pardon, ale mě to zavání jako laciný kalkul, který nad vodou drží jenom fantastická pasáž s malými caparty, která je vtipná i smutná, a hlavně opravdová, což se o zbytku říci nedá. Ne že bych neoceňoval snahu, ale tenhle tah do branky pokryteckého světa jsem odzíval – vizuál jak z jednoho mexického výletu Tonyho Scotta a pořádná hudba (Boyleův trademark) vlastně taky nikde. Ale to všeobecné nadšení chápu, jen ho prostě nesdílím. ()
Snad až příliš líbivá a příliš naivní pohádka o tom, jak ušatému Honzovi z Indie spadla do náručí princezna a s ní i půl království. Co pro to musel udělat? V podstatě nic. Jen žít. Jenže jednoho dne byl jeho příběh naservírován západnímu publiku, to ustrnulo nad výkaly z kadiboud, nad násilím z ulic i nad drsným osudem capartů z indických slumů a Honzovi mohl zazvonit zvonec, aby byl ten šťastný konec. Boyle naštěstí ukazuje nevěrohodnou historku (takové krásky opravdu nemívají tak silnou paměť) skrze omamnou formu, jejíž ENERGIE se bude jen těžko napodobovat. V tomhle směru schvaluju oscary za režii, hudbu, kameru, střih i zvuk. Soška za kolovrátkový scénář, kde se tak dlouho střídají otázky se vzpomínkami, až přijde z prstu vycucaný "hepáč", je ale hrozivým omylem. Stejně jako cena nejhodnotnější. I když jejímu udělení rozumím - na tyhle vlezle líbivé filmy, které elektrizují pozitivní energií, publikum slyší až příliš často. 70% ()
Galéria (43)
Zaujímavosti (49)
- Podobná scéna, ako keď Jamal (Ayush Mahesh Khedekar) skáče do výkalov, bola použitá aj vo filme Trainspotting (1996), ktorý tiež režíroval Danny Boyle. (Tolf)
- V závěru filmu vidíme, že v domě gangstera, pro nějž pracuje Salím (Madhur Mittal), přítomné dámy tančí na píseň, která hraje ve filmu, co právě běží v televizi. Jde o bollywoodský film Don (2006), remake stejnojmenného filmu s Amitabhem Bachchanem, moderátorem indické verze soutěže "Chcete být milionářem?". Také jde o herce, který se na začátku podepíše Jamalovi (Ayush Mahesh Khedekar). Píseň se jmenuje "Aaj Ki Raat". (Niktorius)
- Ve scéně, kdy se Jamal (Dev Patel) opět setkává s Latikou (Freida Pinto), která je mladou tanečnicí, nemá Latika ozdoby v nose, ale poté je již připnuté má. (Mr.Hudson)
V tomto komentári sa tak trochu zamyslím nad potrebou existencie rozprávok pre dospelých. Nie, nemyslím adult filmy. Myslím na filmy, o ktorých skrátka viete, že sú nereálne ale napriek tomu sa v nich až po uši vyžívate. A i keď Slumdog zo začiatku na takúto rozprávku vôbec nevyzerá, v poslednej tretine sa do nej nechutne zvrhne, ba dokonca neuveriteľne dynamickú prvú polovicu odstrelí do škatuľky „nič len forma“. Pretože práve prvé dve tretiny sú na filme to najlepšie. Boyle ukazuje neuveriteľné formálne čary, ktoré v spojení s drsným prostredím predmestského slumu niekde na periférii Bombaja tak trochu evokujú Meirellesove Cidade de Deus, avšak bez jeho bezútešnosti a sociálnej kritiky. Slumdog veľmi klame, keď nám v prvom dejstve predkladá akúsi sociálnu sondu v kontraste s obľúbenou televíznou súťažou. Súťaž má vlastne vo filme len funkciu naračnej kostry, ktorá funguje spôsobom čo otázka to príbeh o tom ako Džamal získal odpoveď . Formálne na nej je zaujímavé napríklad to, ako Boyle často používa detaily tvárí rovnako pri výsluchu v base, ako aj pri „výsluchu“ v kresle Milionára. Zobrazovanie odpovedí potom vyzerá ako sonda do každodennej reality slumu a formovania postavy Džamala. Boyle tu predvádza úžasné montáže obrazu a zvuku, strieda emócie trpkosti, smútku v kontraste s detskou radosťou (vôbec zobrazovanie detských lapajstiev Džamala a Salima je na filme to najlepšie), nechá hrdinov zostarnúť pri páde z vlaku (palce totálne hore !) a jednoducho sa s filmom hrá. Akonáhle však príde k tomu, že Boyle vyjde s pravdou von, film je zrazu ako príslovečný kráľ nahý, pretože Slumdog Millionaire sa zvrhne v totálne nereálnu sladkú zamilovanú rozprávku čo je v kontraste so všetkým, čo až do vyslobodenia Latíky vystaval a túto pracne vystavanú hravú horkosladkú atmosféru života detí v slumoch vystrieda naprosto tupučký ohratý romantický príbeh. Nemám nič proti romantike, ak je podávaná originálne a hlavne nenápadne a dôveryhodne (prípadne i surreálne ako napr skvelý thajský Mah Nakorn), avšak ak sa jedna z postáv zmení zo „so what ?!“ na roztúženého zaľúbenca v priebehu desiatich minút tak to jednoducho nepoberiem. A keď si príbeh začne na pomoc volať „osud“ tak to už škrípem zubami. Jednoducho povedané, Slumdog je formálne geniálnym spôsobom vyrozprávaná rozprávková lovestory, ktorá v konečnom dôsledku presne spĺňa šablónku Oscarovského filmu, hoci je jeho forma navonok „indie“ a kvôli tomu si budete cca 80 minút hovoriť že akademikov niekto nafetoval, keď dali osem sošiek niečomu takto geniálnemu. Lenže, ako všetci vieme, je pekné raz za čas vidieť rozprávku o tom ako nie-zas-tak-chytrý chlapec s dobrým srdiečkom získal nielen obrovské bohatstvo, ale i vytúženú lásku krásnej slečny tým, že jej povedal, že budú žiť z lásky. V živote to síce chodí úplne inak ale občas chceme tomuto všetci veriť. Ale povedané slovami Tylera Durdena, jedného dňa sa zobudíme a zistíme že to tak nefunguje a začne nás to pekne srať. Lenže potom si spomenieme na formálne dokonalú prvú polovicu a zabudneme na lovestory, okoreníme silným dojmom z excelentného OST a naparíme 9/10. P.S. Ak chcete život v slumoch, siahnite radšej po fenomenálnom Meste bohov, to sa aspoň na nič nehralo. () (menej) (viac)