Bouřlivá dvacátá léta

"I'M GONNA HAVE A SWELL LAW OFFICE IN THE WOOLWORTH BUILDING. HAVE IT ALL PICKED OUT, ON THE 28TH FLOOR. CAN SEE THE WHOLE CITY: THE BAY, BROOKLYN..." ------------ Sú iba tri filmy, v ktorých sa spoločne pred kameru postavili dve legendy zlatej éry Hollywoodu - božský James Cagney a ešte o čosi geniálnejší Humphrey Bogart. Po westerne The Oklahoma Kid a vynikajúcom Angels with Dirty Faces bola na rade táto skvostná gangsterka, ktorá je aj napriek svojim nesporným kvalitám stále len predjedlom k vrcholu žánru - White Heat. Herecké výkony týchto dvoch velikánov mohli byť ukočírované len ďalším velikánom, a preto sa o réžiu postaral Raoul Walsh. Pre milovníka žánru sa jedná o bezpodmienečnú povinnosť. Už teraz sa teším na opakované zhliadnutie. (12.09.2018)

Kvalit Veřejného nepřítele tento film nedosahuje, ale na druhou stranu neztrácí na něj tolik, jako nepochopitelně opěvovaný snímek Angels with Dirty Faces. Bouřlivá 20. léta je snímek, který uzavírá kapitolu gangsterských filmů 30 let a myslím, že to dělá důstojně a s noblesou. Nepůsobí totiž tak pateticky výchovně a politicky korektně jako většina filmů stejného žánru z druhé poloviny 30 let. Naopak místy až dokumentárně mapuje období celé "antialkoholové" dekády a skvěle zachycuje atmosféru doby i s problémy, které ji provázely. Občas je snímek až nezvykle kritický. Vykreslení charakterů hlavních postav je zde rovněž výborné. Scénář představuje tři různé postavy a tři různé povahy. Zkaženého a vychytralého George (Bogart), poctivého idealistu Lloyda (Lynn) a třetí postavu, kterou považuji za nejreálnější a na filmu nejhodnotnější - Eddieho (Cagney). Ten je někde mezi dvěma výše zmíněnými, zhmotňuje tu šedivou zónu lidského charakteru. Potěšilo mne, že James Cagney v této úloze nezklamal. Naopak. Podává famózní všestranný výkon srovnatelný s tím z Public Enemy. Velice přesvědčivě hraje ve vedlejší roli i Humphrey Bogart, který v té době zdaleka neměl v Hollywoodu své hvězdné "casablancovské" postavení. (15.07.2005)

Dynamické, osudové (u milostné linie jsem se nemohl zbavit pocitu již známého, než mi došlo, nakolik připomíná tu z Artušovského mýtu), snad jen místy vzhledem ke zbytku děje neadekvátně naivní a tu a tam herecky nekonzistentní (Priscilla Lane je příliš často teatrální, Bogart v závěru jakbysmet). Přesto i přes svůj věk nebývale funkční - za což může především dvojice Cagney - Bogart (ten se znovuobjeví v pravý čas, kdy už filmu hrozí polevení na tempu). (29.04.2013)

Tohle je vlastně takový hraný dokument o historii prohibice. Mám tyhle gangsterky zachycující tyto vpravdě bouřlivá léta docela rád i když zastávám názor, že nejlepší z toho co jsem zatím viděl je Scarface, ale tenhle film má taky něco do sebe. I zde sledujeme příběh týpka co to z malý ryby dotáhne až mezi prominentní gangstery. Dění ve filmu pak čas od času a někdy docela zábavně protne hlas vyprávěče který nám zprostředkovává jak, že to přesně bylo. Nemá to žádný závratný tempo, ale nenudí to. Nicméně 4* nedám kvůli hlavnímu představiteli. Cagney si mě nezískal v předchozím Veřejném nepříteli a nezískal si mě ani zde, takže nakonec 65% (31.05.2016)

Tenhle film má scorsesovské tempo ( mimo jiné vás na bonusech nemine ani jeho komentář ), perfektního Jamese Cagneyho ( ten chlapík dokáže přepínat mezi úsměvem a zdrcujícím pohledem stejně dobře jako Joe Pesci ), přesné vykreslení doby pomocí úderných "novinářských" montáží ( Občan Kane ) a silnou zápletku o přátelství a o tom, že časy se mění a jednou jsi dole a jednou nahoře. 90%. (03.11.2006)