Réžia:
Oldřich DaněkScenár:
Oldřich DaněkKamera:
Alois NožičkaHudba:
Jiří VáclavHrajú:
Tereza Brodská, Josef Vinklář, František Němec, Ondřej Vetchý, Soběslav Sejk, Josef Kolman, Vít Pešina, Miroslav Šnajdr, Jan Šváb, Zdeněk Tichý, Alena Vránová (rozprávač)Obsahy(1)
Hra dramatika a režiséra Oldřicha Daňka Opouštět Petrohrad je další z řady jeho komorních děl, kterým dává podtitul Útržek z běhu času. Jejím historickým pozadím jsou dozvuky nezdařeného povstání děkabristů roku 1825, kdy se mladičká kněžna Marie Volkonská (T. Brodská) pokouší získat u carova ministra Speranského (J. Vinklář) povolení, aby mohla sdílet trest, vyhnanství na Sibiři se svým manželem, významným děkabristou. Její téměř sebevražedná touha přihlásit se ke kalvarii spravedlivých poražených se střetá s obávaným velitelem policie Benkendorfem (F. Němec), s ministrem Speranským, bývalým liberálem, nyní carovým přisluhovačem a s mladým právníkem Gribovským (O. Vetchý), kterého jeho pragmatické zhodnocení situace přivedlo od děkabristů až do řad udavačů a vládních agentů… (Česká televize)
(viac)Recenzie (16)
Další ze skvělých televizních inscenací, za nimiž stojí Oldřich Daněk. Marie Volkonská, dcera generála Rajevského, hrdiny válek s Napoleonem, neústupně bojuje za své právo sdílet osud s manželem odsouzeným k vyhnanství na Sibiři za účast v povstání Děkabristů. Daňkův smysl pro lidský charakter dává hercům prostor ke skvělým výkonům. ()
Středněmetrážní televizní hra na Daňkovo oblíbené historické téma. Tahle psychologizující malá historická dramata Daněk jednoduše uměl a dokázal napsat postavy hercům přímo na tělo. Zápletka se točí kolem manželky carského důstojníka, který se zúčastnil děkabristického povstání a byl odsouzen do vyhnanství na Sibiř. Tereza Brodská coby manželka je rozhodnutá ho tam následovat. Hra je silná svým hereckým obsazením, za zmínku stojí v menší ale výrazné roli Josef Vinklář jako vysoký hodnostář carské ochranky. Je to typická záporná postava, jako vystřižená z jeho rejstříku. Celkový dojem: 60 %. ()
Osud Mariji Nikolajevny Volkonské (1806 - 1863), ruské šlechtičny, jejíž jméno je nejčastěji spojováno s neúspěšným povstáním tzv. děkabristů, náleží k dalším z výjimečných okamžiků Daňkových televizních historických apokryfů. Kněžna Volkonská svého manžela milovala natolik, že jej neváhala následovat do sibiřského vyhnanství, v němž za velmi tvrdých podmínek přežívali několik desetiletí. Daňkova televizní hra nás s ní seznamuje v okamžiku, kdy přichází požádat vlivné petrohradské úředníky o přímluvu u cara, aby směla odcestovat za svým manželem. Rozhovor zúčastněných osob je jakousi konfrontací nedávných událostí, které změnily životy všech přítomných. Kněžna, starý carský úředník, policejní plukovník a konfident. Čtyři lidé, čtyři různé postoje. Jak už jsme u Oldřicha Daňka zvyklí, ani tentokrát nebylo nic ponecháno náhodě a obsazením Josefa Vinkláře, Františka Němce a Ondřeje Vetchého vznikl další z neopakovatelných hereckých koncertů. Zaslouženou pozornost si vydobývá i dvaadvacetiletá Tereza Brodská, jejíž mladičká kněžna, přestože právě v nevýhodné pozici, neztrácí ani v nejtěžších chvílích svou ženskou hrdost a čest. Závěrem lze jen konstatovat, že osobnost Daňkova formátu současné televizní dramatické tvorbě až tragicky schází. Kde není následovníků, není ani diváků. Bohužel. ()
Československá televizní inscenace odehrávající se v Petrohradě v roce 1825, těsně po skončení neúspěšného proticarského povstání a potrestání jejich vůdců, známých jako děkabristé. Komorní dílo geniálního dramatika, režiséra a scénaristy O. Daňka zachycuje carského ministra Speranského v podání J. Vinkláře, zpytujícího své svědomí kvůli tvrdým trestům, které rozdal odsouzeným povstalcům. Mezi povstalci, kteří své spiknutí vůbec organizačně nezvládli a byli snadno zajištěni policií, bylo hodně ruských šlechticů, a proto není divu, že k zamyšlenému soudci přijde kněžna Volkonská (T. Brodská) prosící o povolení k odcestování do tábora nucených prací v sibiřském Něrčinsku za svým mužem. Soudce a kněžnu doplňoval v jejich rozhovoru policejní plukovník Benkendorf (F. Němec) a mladý intelektuál Gribovský v podání O. Vetchého, o němž se později zjistilo, že ono prosincové povstání pomohl zneškodnit tím, že spiklence udal. Není snad třeba dodávat, že všichni účinkující předvedli vynikající herecké výkony, což mě překvapilo zejména u T. Brodské, jejíž hrdou kněžnu, toužící putovat za svým mužem přes téměř celé Rusko, hodnotím jako jednu z jejich nejpovedenějších rolí. Velmi mě zaujal rozhovor mezi kněžnou a soudcem, který se ji snažil od její nebezpečné cesty odradit, o poloze Něrčinsku, dnes patnáctitisícového města v Zabajkalském kraji, a jeho vzdálenosti od Petrohradu. Ačkoli poměrně prostý příběh vypráví o situaci českému divákovi poměrně vzdálené, díky skvěle napsaným dialogům a neméně dobrým hereckým výkonům se mi tento snímek jeví jako velmi působivý, ostatně jako mnoho ostatních děl od pana Daňka. Jeho jméno je pro mě zárukou kvality a vzhledem k tomu, že podobné historické televizní inscenace chovám ve velké oblibě, nemohu hodnotit jinak než nadprůměrně. ()
Herecký koncert (otřepaný výraz, který tady ale platí) a zároveň učebnice pro scénáristy a tvůrce dialogů. Vyhraněné typy, vyhraněné názory, přesná palba replik, které opravdu vyrůstají jedna z druhé a staví promyšlenou strukturu inscenace. Dost možná vrchol Daňkovy televizní tvorby. S každým dalším zhlédnutím také víc a víc obdivuji Terezu Brodskou, s jakou přesvědčivostí zahrála nejtěžší roli celé inscenace. ()
Galéria (4)
Fotka © Česká televize / Zuzana Kovaříková
Zaujímavosti (1)
- Děkabristé byli důstojníci petrohradských pluků usilující o změnu režimu v Rusku z despotismu na konstituční formu vlády. (sator)
Reklama