Opouštět Petrohrad

Osud Mariji Nikolajevny Volkonské (1806 - 1863), ruské šlechtičny, jejíž jméno je nejčastěji spojováno s neúspěšným povstáním tzv. děkabristů, náleží k dalším z výjimečných okamžiků Daňkových televizních historických apokryfů. Kněžna Volkonská svého manžela milovala natolik, že jej neváhala následovat do sibiřského vyhnanství, v němž za velmi tvrdých podmínek přežívali několik desetiletí. Daňkova televizní hra nás s ní seznamuje v okamžiku, kdy přichází požádat vlivné petrohradské úředníky o přímluvu u cara, aby směla odcestovat za svým manželem. Rozhovor zúčastněných osob je jakousi konfrontací nedávných událostí, které změnily životy všech přítomných. Kněžna, starý carský úředník, policejní plukovník a konfident. Čtyři lidé, čtyři různé postoje. Jak už jsme u Oldřicha Daňka zvyklí, ani tentokrát nebylo nic ponecháno náhodě a obsazením Josefa Vinkláře, Františka Němce a Ondřeje Vetchého vznikl další z neopakovatelných hereckých koncertů. Zaslouženou pozornost si vydobývá i dvaadvacetiletá Tereza Brodská, jejíž mladičká kněžna, přestože právě v nevýhodné pozici, neztrácí ani v nejtěžších chvílích svou ženskou hrdost a čest. Závěrem lze jen konstatovat, že osobnost Daňkova formátu současné televizní dramatické tvorbě až tragicky schází. Kde není následovníků, není ani diváků. Bohužel. (29.08.2010)

Československá televizní inscenace odehrávající se v Petrohradě v roce 1825, těsně po skončení neúspěšného proticarského povstání a potrestání jejich vůdců, známých jako děkabristé. Komorní dílo geniálního dramatika, režiséra a scénaristy O. Daňka zachycuje carského ministra Speranského v podání J. Vinkláře, zpytujícího své svědomí kvůli tvrdým trestům, které rozdal odsouzeným povstalcům. Mezi povstalci, kteří své spiknutí vůbec organizačně nezvládli a byli snadno zajištěni policií, bylo hodně ruských šlechticů, a proto není divu, že k zamyšlenému soudci přijde kněžna Volkonská (T. Brodská) prosící o povolení k odcestování do tábora nucených prací v sibiřském Něrčinsku za svým mužem. Soudce a kněžnu doplňoval v jejich rozhovoru policejní plukovník Benkendorf (F. Němec) a mladý intelektuál Gribovský v podání O. Vetchého, o němž se později zjistilo, že ono prosincové povstání pomohl zneškodnit tím, že spiklence udal. Není snad třeba dodávat, že všichni účinkující předvedli vynikající herecké výkony, což mě překvapilo zejména u T. Brodské, jejíž hrdou kněžnu, toužící putovat za svým mužem přes téměř celé Rusko, hodnotím jako jednu z jejich nejpovedenějších rolí. Velmi mě zaujal rozhovor mezi kněžnou a soudcem, který se ji snažil od její nebezpečné cesty odradit, o poloze Něrčinsku, dnes patnáctitisícového města v Zabajkalském kraji, a jeho vzdálenosti od Petrohradu. Ačkoli poměrně prostý příběh vypráví o situaci českému divákovi poměrně vzdálené, díky skvěle napsaným dialogům a neméně dobrým hereckým výkonům se mi tento snímek jeví jako velmi působivý, ostatně jako mnoho ostatních děl od pana Daňka. Jeho jméno je pro mě zárukou kvality a vzhledem k tomu, že podobné historické televizní inscenace chovám ve velké oblibě, nemohu hodnotit jinak než nadprůměrně. (05.11.2020)

"Trpět, to je to jediné, k čemu máme talent…" Oldřich Daněk svůj scénáristický talent (a zejména vlohy pro výborné dialogy) projevil i v tomto "útržku z běhu dějin". O osudech krásné kněžny Volkonské (v podání neméně krásné Terezy Brodské), která "neprosí o milost, ale o své právo," jsem doposud nic nevěděl. Musela to být jistě odvaha odejít z honosných paláců Petrohradu na Sibiř, do prostředí rudných dolů u Nerčinsku. Policejní plukovník (standardně pěkný výkon Františka Němce) tuto její odvahu označuje za "horkokrevné rozhodnutí", z Terezy Brodské je však cítit nejen odhodlání, ale i jakási vnitřní vyrovnanost s osudem. Zajímavou postavou tu je i mladý konfident (výborný Ondřej Vetchý), jehož glosy tuto televizní inscenaci poměrně obohacují ("Lépe sedět za soudní stolicí, než před ní…. "To jsme celí my, chodíme do předem prohraných bitev a ještě do nich vodíme své děti...."). (09.05.2022)

Další ze skvělých televizních inscenací, za nimiž stojí Oldřich Daněk. Marie Volkonská, dcera generála Rajevského, hrdiny válek s Napoleonem, neústupně bojuje za své právo sdílet osud s manželem odsouzeným k vyhnanství na Sibiři za účast v povstání Děkabristů. Daňkův smysl pro lidský charakter dává hercům prostor ke skvělým výkonům. (02.09.2010)

František Němec a Josef Vinklář v hlavních rolích. To je koncert pro oči. Pro milovníky českého divadla je tento dramatický film, s do nejmenších detailů dotáhnutými rolemi, koncert pro oči. Když k tomu připočteme skvělý hlasový doprovod krásného hlasu Aleny Vránové, můžeme se, tak zvaně, vznášet v oblacích. Jediné, co mi ve filmu vadilo, je trochu nepřirozená Tereza Brodská. Pro mě osobně ne moc šťastná volba v tomto případě do role Volonské, po které touží většina mužů. Jinak skvělé herecké výkony. (06.09.2010)