Réžia:
Oldřich DaněkScenár:
Oldřich DaněkKamera:
Alois NožičkaHudba:
Jiří VáclavHrajú:
Tereza Brodská, Josef Vinklář, František Němec, Ondřej Vetchý, Soběslav Sejk, Josef Kolman, Vít Pešina, Miroslav Šnajdr, Jan Šváb, Zdeněk Tichý, Alena Vránová (rozprávač)Obsahy(1)
Hra dramatika a režiséra Oldřicha Daňka Opouštět Petrohrad je další z řady jeho komorních děl, kterým dává podtitul Útržek z běhu času. Jejím historickým pozadím jsou dozvuky nezdařeného povstání děkabristů roku 1825, kdy se mladičká kněžna Marie Volkonská (T. Brodská) pokouší získat u carova ministra Speranského (J. Vinklář) povolení, aby mohla sdílet trest, vyhnanství na Sibiři se svým manželem, významným děkabristou. Její téměř sebevražedná touha přihlásit se ke kalvarii spravedlivých poražených se střetá s obávaným velitelem policie Benkendorfem (F. Němec), s ministrem Speranským, bývalým liberálem, nyní carovým přisluhovačem a s mladým právníkem Gribovským (O. Vetchý), kterého jeho pragmatické zhodnocení situace přivedlo od děkabristů až do řad udavačů a vládních agentů… (Česká televize)
(viac)Recenzie (16)
"Trpět, to je to jediné, k čemu máme talent…" Oldřich Daněk svůj scénáristický talent (a zejména vlohy pro výborné dialogy) projevil i v tomto "útržku z běhu dějin". O osudech krásné kněžny Volkonské (v podání neméně krásné Terezy Brodské), která "neprosí o milost, ale o své právo," jsem doposud nic nevěděl. Musela to být jistě odvaha odejít z honosných paláců Petrohradu na Sibiř, do prostředí rudných dolů u Nerčinsku. Policejní plukovník (standardně pěkný výkon Františka Němce) tuto její odvahu označuje za "horkokrevné rozhodnutí", z Terezy Brodské je však cítit nejen odhodlání, ale i jakási vnitřní vyrovnanost s osudem. Zajímavou postavou tu je i mladý konfident (výborný Ondřej Vetchý), jehož glosy tuto televizní inscenaci poměrně obohacují ("Lépe sedět za soudní stolicí, než před ní…. "To jsme celí my, chodíme do předem prohraných bitev a ještě do nich vodíme své děti...."). ()
Osud Mariji Nikolajevny Volkonské (1806 - 1863), ruské šlechtičny, jejíž jméno je nejčastěji spojováno s neúspěšným povstáním tzv. děkabristů, náleží k dalším z výjimečných okamžiků Daňkových televizních historických apokryfů. Kněžna Volkonská svého manžela milovala natolik, že jej neváhala následovat do sibiřského vyhnanství, v němž za velmi tvrdých podmínek přežívali několik desetiletí. Daňkova televizní hra nás s ní seznamuje v okamžiku, kdy přichází požádat vlivné petrohradské úředníky o přímluvu u cara, aby směla odcestovat za svým manželem. Rozhovor zúčastněných osob je jakousi konfrontací nedávných událostí, které změnily životy všech přítomných. Kněžna, starý carský úředník, policejní plukovník a konfident. Čtyři lidé, čtyři různé postoje. Jak už jsme u Oldřicha Daňka zvyklí, ani tentokrát nebylo nic ponecháno náhodě a obsazením Josefa Vinkláře, Františka Němce a Ondřeje Vetchého vznikl další z neopakovatelných hereckých koncertů. Zaslouženou pozornost si vydobývá i dvaadvacetiletá Tereza Brodská, jejíž mladičká kněžna, přestože právě v nevýhodné pozici, neztrácí ani v nejtěžších chvílích svou ženskou hrdost a čest. Závěrem lze jen konstatovat, že osobnost Daňkova formátu současné televizní dramatické tvorbě až tragicky schází. Kde není následovníků, není ani diváků. Bohužel. ()
Československá televizní inscenace odehrávající se v Petrohradě v roce 1825, těsně po skončení neúspěšného proticarského povstání a potrestání jejich vůdců, známých jako děkabristé. Komorní dílo geniálního dramatika, režiséra a scénaristy O. Daňka zachycuje carského ministra Speranského v podání J. Vinkláře, zpytujícího své svědomí kvůli tvrdým trestům, které rozdal odsouzeným povstalcům. Mezi povstalci, kteří své spiknutí vůbec organizačně nezvládli a byli snadno zajištěni policií, bylo hodně ruských šlechticů, a proto není divu, že k zamyšlenému soudci přijde kněžna Volkonská (T. Brodská) prosící o povolení k odcestování do tábora nucených prací v sibiřském Něrčinsku za svým mužem. Soudce a kněžnu doplňoval v jejich rozhovoru policejní plukovník Benkendorf (F. Němec) a mladý intelektuál Gribovský v podání O. Vetchého, o němž se později zjistilo, že ono prosincové povstání pomohl zneškodnit tím, že spiklence udal. Není snad třeba dodávat, že všichni účinkující předvedli vynikající herecké výkony, což mě překvapilo zejména u T. Brodské, jejíž hrdou kněžnu, toužící putovat za svým mužem přes téměř celé Rusko, hodnotím jako jednu z jejich nejpovedenějších rolí. Velmi mě zaujal rozhovor mezi kněžnou a soudcem, který se ji snažil od její nebezpečné cesty odradit, o poloze Něrčinsku, dnes patnáctitisícového města v Zabajkalském kraji, a jeho vzdálenosti od Petrohradu. Ačkoli poměrně prostý příběh vypráví o situaci českému divákovi poměrně vzdálené, díky skvěle napsaným dialogům a neméně dobrým hereckým výkonům se mi tento snímek jeví jako velmi působivý, ostatně jako mnoho ostatních děl od pana Daňka. Jeho jméno je pro mě zárukou kvality a vzhledem k tomu, že podobné historické televizní inscenace chovám ve velké oblibě, nemohu hodnotit jinak než nadprůměrně. ()
"Důchodcovcký kanál" ČT3 v koronavirovém roce 2020 je velmi poučný. Pro nás (cca 50-60leté) někdy vzbudí vzpomínky velmi neblahé ("jak jsme se jen na tohle mohli dobrovolně dívat???") a přepnutí po pár minutách, ale někdy dramaturgii blahořečím - a tohle je ten případ. Daňkovy "Útržky o královnách", ale hlavně "Kadeř královny Bereniké", "Španěle v Praze" a ˇ"Ženu z Korinta" znám a miluju už léta a ráda jsem si je zopakovala - naopak "Útržek Petrohradský", jak by se také mohla inscenace jmenovat, mne jaksi unikla. Chválit nádherné dialogy s přesahem do dnešních dob (postava Františka Němce v jiném kostýmu by byl STBák jak vyšitý!) a perfektní herecké výkony jsou v souladu a nezbývá než jen zalitovat, že dnes už se takovéhle skvosty netočí.... ()
Středněmetrážní televizní hra na Daňkovo oblíbené historické téma. Tahle psychologizující malá historická dramata Daněk jednoduše uměl a dokázal napsat postavy hercům přímo na tělo. Zápletka se točí kolem manželky carského důstojníka, který se zúčastnil děkabristického povstání a byl odsouzen do vyhnanství na Sibiř. Tereza Brodská coby manželka je rozhodnutá ho tam následovat. Hra je silná svým hereckým obsazením, za zmínku stojí v menší ale výrazné roli Josef Vinklář jako vysoký hodnostář carské ochranky. Je to typická záporná postava, jako vystřižená z jeho rejstříku. Celkový dojem: 60 %. ()
Galéria (4)
Fotka © Česká televize / Zuzana Kovaříková
Zaujímavosti (1)
- Děkabristé byli důstojníci petrohradských pluků usilující o změnu režimu v Rusku z despotismu na konstituční formu vlády. (sator)
Reklama