The Saddest Boy in the World
Obsahy(1)
Timothy Higgins, nejsmutnější kluk na celém světě, se chystá oběsit během oslavy svých devátých narozenin. (MFF Karlovy Vary)
Recenzie (28)
Absurdní kritika přetvářky a pokrytectví, při jejímž sledování se jistě budete smát, ale na konci zůstane smutný pocit z celého snímku. Je až zarážející, jakým věcem se náš mozek brání smíchem. Vizuálně je film také velmi povedený, stejně jako výběr hlavního představitele. ()
O ničem. Chlapečka někdo unesl a patrně dlouhodobě zneužíval, k psycholožce by se tak nedostal až poté, co si mamince postěžoval, že je nejsmutnější chlapec na světě, ale pravděpodobně by u paní doktorky dávno málem bydlel. Jinak fakt, že máte/máme doma smutné dítě, se dá podchytit, stačí se o něj průběžně zajímat. Pak navíc se slušnou mírou pravděpodobnosti nebude ani sklíčené. ()
Ono to někomu přijde vtipné??? Podlě mě se absolutně nejedná o komedii a zaráží mě tady některé komentáře. ()
"I'm the saddest boy in the world." Už si tenhle film moc nepamatuji, ale moc mi do života nedal. Zřejmě to mělo působit umělecky, ale mě to spíš bilo do očí. Na konci jsem se musel smát, protože to byla taková blbost, že to ani není možné. Doufám, že se oběsil, když mu jeho život přišel málo. I když s takovým pokojem bych se asi oběsil taky. ()
Viděno v rámci 10. ročníku Festivalu krátkých filmů Praha, 2015. ()
Rodina a svět, úžasný jako z marcipánu a nad tím vším chlapec jako hromádka neštěstí. Tenhle kluk vytahoval místo esa z rukávu jenom samé Černé Petry. Přesto jsem se bavila od začátku do konce. Líbilo se mi to moooc. ()
Půvabný, neveselý, podivně ospalý film plný protikladů, který člověka ukolébá k příjemné netečnosti. V hlavní roli devítiletý nepopulární kluk s permanentně zasmušilým výrazem v barevném kýčovitém světě plném všudypřítomné povrchnosti a prázdnoty… Prostředí jak vystřižené z amerického snu, ne nepodobné Burtonovým filmům, v kontrastu se všeobjímající šedivostí, melancholií a absurdností všeho okolo. Režisér si s námi pohrává a divák má pocit, jako by se v každém záběru ukrývala nějaká vtipná pointa, a přitom obsahově je v něm jen málo úsměvného. I kdyby nic jiného, atmosféra je skvostná. Nemohu opomenout perfektní hudební pozadí, jemné tóny piana střídá naléhavá melodie malé Marcy, která mi v hlavě bude znít odteď snad už navěky. Popravdě řečeno už jsem si splašila celé LP a budiž moje hudební obzory rozšířeny: při poslechu téhle dětské křesťanské dokonale odpudivé i přitažlivé psycho creepy hudby zažívám něco jako znovuzrození. ()
16.01.15-Festival krátkých filmů-Světozor ()