Hobit: Neočakávaná cesta

Když má člověk o Hobitovi psát, jen by nadával. Natahovaný příběh, urputná snaha Jacksona zachovat LOTRovský status quo, i když svět Hobita se tomu urputně brání. Příběh bez silných motivací a cílů, bez zapamatování hodných momentů. Prostě jen tři příjemné hodiny ve Středozemi, na které se začíná už při odchodu z kina zapomínat. Asi to je trochu škoda, ale mohlo to dopadnout hůř. Jackson zkrátka udělal to, co věděl, že nenese žádné riziko a fanoušky potěší. Trochu hořké potěšení. Alespoň si ale tím spíš vážím toho, co dokázal před deseti lety. (A srovnávání je zcela na místě, Jackson se snaží Pánu prstenů co nejvíc přiblížit.) 65 % UPDATE: Hobit není nejvhodnějším propagátorem HFR, přesto je nepochybné, že v této technologii dřímá budoucnost. (11.12.2012)

Je dobré si uvědomit, že pojem Tolkien vznikl nikoliv díky Hobitovi, ale díky legendární knižní trilogii Pán prstenů. Hobit není nic víc, ale ani méně, než sympatická dobrodružná dětská pohádka s plochými postavami a bez fungujícího alternativního univerza. Ten bájný mytologický svět, kterým oslovil všechny generace, vytvořil Tolkien skutečně až v Pánu prstenů. Zatímco ve filmové trilogii musel Jackson postavy, motivy a děj redukovat, tady musí pro změnu přidávat a nafukovat. Na literárního Hobita by bohatě stačil jeden velkofilm. Chápu ale, že tahle fantasy je zlatý důl a v zájmu producentů a jejich zisků je třeba vyrukovat s novou trilogií. Výsledkem ale je pocit, že každý záběr trvá o nějakou tu vteřinu či chvíli déle a tempo filmu se ztrácí. Pořád je to ale atmosférická záležitost s velkorysým rozpočtem a díky tomu i velkolepou podívanou. Kamera se pase po fascinující scenérii divokých hor, lesů, fantaskních staveb a režisér zabydluje ten svět spoustou roztodivných tvorů a oživuje je pomocí špičkových triků. Je tady ale zřetelně znát, jak moc je ta původní předloha dětská záležitost, protože oproti Pánu prstenů jsou postavy víc dětinské. To platí nejen pro chování trpaslíků, ale například a především pro čaroděje Radagasta. Vedle natahovaného děje mám ještě jednu výhradu. Při sledování filmu jsem si vzpomněl na jeden starý vtip o tom, kolikpak těžce vyzbrojených německých tankových divizí je potřeba ke zdolání dvou sovětských partyzánů vyzbrojených kapesním nožíkem. Ta malá skupinka hrdinů až příliš snadno drtí své nepřátele, likviduje jednu krvelačnou bestii za druhou a divák se nemusí o své hrdiny vůbec bát. Je s podivem, proč se v Pánovi prstenů strachovali o osud Středozemě, když by na gigantické hordy Saurona v podstatě stačila tahle parta trpaslíků s Gandalfem a jeho hobitím přítelem. Pokud víte, že hrdinové nemohou zemřít, jaksi se o ně nebojíte a dramatická podstata filmu je v háji. Místy (a vlastně docela často) to v akčních scénách připomíná animované grotesky. Na druhou stranu např. scény s Glumem jsou opravdu vymazlené a celkově jde říct, že se jedná o ne-li vůbec nejlepší, tedy jednu z nejlepších, popkornovek sezóny. Celkový dojem: 65 %. (10.02.2013)

Nechápu jak se tento film může někomu nelíbit. Já jsem si to jako Tolkienovský fanda nehorázně užíval. To propojení s Pánem Prstenů je velice dobře provedené a oceňuji scénu zasedání bílé rady v Roklince. Celá epizoda s vyhnáním nekromanta z Dol Gulduru byla v knihách spíše jen naznačena a jsem rád že někdo s takovou fantazií a talentem jako je Peter Jackson nám to konečně ukáže. To jsem ale poněkud odskočil od tématu. Hobit je prostě dobrodružná jízda par excellence. Úvodní hostina v Hobitíně jakoby z knihy vypadla a v dalším putování není slabé místo. V tom filmu se fakt furt něco děje. Dokonce tam jsou zakomponovány i ty písničky. Jedinou výhradu mám ke scéně s nalezením Prstenu, nevím jestli Bilbo viděl, jak Glumovi Prsten upadl, ale doufám že ne. Alespoň že ale bylo jasné, že ho potom nehledal. Celé je to totiž o tom, že Bilbo našel Prsten náhodou, a proto ten nad ním nemá takovou moc a neuvede ho do zkázy jako ostatní. Dost ale knihomolských debat, ten film je prostě nehorázná bomba, která si zaslouží vydělat nechutnou sumu peněz. Je skvělé že to točí zrovna Peter Jackson, protože málokdo rozumí Středozemi tak jako on. (16.12.2012)

Jackson se vrací k milovanému světu a postavám, Novému Zélandu, dlouhým přeletům kamery, (skoro identické) dunivé hudbě Howarda Shorea... Hobit je tak z principu pro všechny fanoušky typický návrat domů, kdy si člověk užívá i přes rozvláčeněné tempo a výraznější pohádkovost celý příběh do poslední minuty. Co na tom, že ta osudovost Frodova putování tu není, stejně jako to, že pohádkovost jde ruku v ruce s trochou té morbidity (když se to tak vezme, tak v té pohádce umře tolik zlých potvor tolika různými úmrtími...). Zažívání deja vu (motýli, Roklinka, Galadriel,...) se tady stává jen třešničkou na dortu. Mě osobně Hobit připomíná lucasovu E1 (prequel, nový začátek ságy, který může změnit vnímání "původní" trilogie, deja vú, ...), ale současně výrazně něco nového (poučení z vlastních chyb, rozšíření nápadů, fantastický Martin Freeman). Tady nelze mluvit o zklamání, je to neuvěřitelně dobře odvedený kus filmařiny, která je chvilkami megalomanská a dává navědomí, že tohle putování je teprve první třetinou. Jen tajně doufám, že toho Šmaka s mincemi ještě doladí, protože ta pohádkovost by tak šíleně počítačová být nemusela... PS: jediná škoda je té prázdnoty po filmu, jako návštěva pěkné, jako trvalka v srdci těžko obstojí... PSS: nečekal bych, že Galadriel bude mít tak krátké nehty...na takovou sličnou dámu:) (20.12.2012)

"Nastavený čas" ve Středozemi, jinak o tomhle filmu nedokážu uvažovat. Prequel k něčemu, co prequel nepotřebuje, film, který těžko hledá tempo, film, který nedokáže setřást přízrak až příliš snaživé nápodoby Prstenové trilogie, film, jehož postavy navzdory bezmála třem hodinám působí na konci jako Bilbo, Gandalf, Thorin a buclatá banda blekotajících vousačů v závěsu (nejsem si navíc celkem jistý, zda se vydařil krok s pasováním Thorina na pozici Aragorna). Jackson mi od Návratu krále přijde ztracený v pastelech vyvanuté imaginace - po třetím slunce západu / východu nepochybuju o tom, že co bylo v případě původní trilogie "krásné a epické", je tady spíš samoúčelné a kýčovité (to platí i pro ubíjející průlety, které nás mají utvrdit, "že už je to zase tady a je to velký jako skřetí lalok"). Přesto nejsem nijak závratně zklamaný. Dílem proto, že jsem nečekal nic jiného. Dílem proto, že Tolkienově předloze mocné zahuštění "přídavkovými" liniemi zvlášť neublížilo, i když nejlepší momenty jsou pro mě stejně totožné s těmi knižními (hádanky ve tmě, Píseň Durinova lidu). V něčem je to zrcadlový odraz Společenstva (třeba kompozice: historický "bitevní" úvod // expozice v Kraji // diplomatická mezihra v Roklince // akční šlamastyka v hlubinách, ale těch souvislostí je tu víc), v něčem je to jeho opak (zatímco Společenstvo krátilo a dynamizovalo, Hobit spíš natahuje a retarduje retrospektivami a vysvětlivkami). Nemůžu se zbavit dojmu, že původní trilogie vypadala díky menšímu podílu digitálních doplňků o poznání "filmověji" a díky tomu fungovala i jako"dobré epické divadlo". Hobit mi tenhle pocit nedopřál ani při velebných promluvách v Roklince. Ne, rozhodně nejsem otrávený, ale pokud jsem napjatě čekal, zda mělo rozdělení filmu na tři části valný smysl, nemám po dnešku o nic větší důvod říci ANO. Hodnocení platí 3D verzi s dabingem a vznáší se "kousíček" nad třemi hvězdami. Ale jen kousíček. Edit: ani originální verze mě nepřesvědčila. Pro mě ten film mezi poetickým úvodem a akčním finále obsahuje strašnou spoustu dramaticky inscenované hlušiny, která mě ani na moment nevtáhla do hloubky tak jako libovolná (vystřižená) scéna Společenstva. Šíři to má, tak jsem zvědavý, zda to všechny ty dialogické retardace a naznačené linie později zúročí. (11.12.2012)