Réžia:
Drahomíra VihanováScenár:
Drahomíra VihanováKamera:
Ivan VojnárHrajú:
František EimannVOD (1)
Obsahy(1)
Jak dějiny Evropy 20. století zasáhly do životů obyčejných lidí. Film o pokoře a víře. Hlavní postavou filmu Denně předstupuji před tvou tvář... je sudetský Němec František Eimann, který byl po válce „odsunut“, ale touha po domově ho táhla zpátky do Orlických hor. (LFŠ 2007) (oficiálny text distribútora)
Recenzie (6)
Pán je môj pastier, nič mi nechýba... Na prvý pohľad romantika, keby to neboli dôsledky hrôzy. Vojna nikdy nepriniesla obyčajným ľuďom nič dobrého. Dokument o vnútornej sile bojovať voči akejkoľvek nepriazni osudu. „Ja by som chcel umrieť tu, doma“. Jediný problém, že som deduškovej češtine vždy nerozumela, asi to chcelo titulky aj v češtine. ()
Když jsem poprvé viděla dokument Denně předstupuji před tvou tvář, bylo pro mě jméno Drahomíra Vihanová neznámé. Způsob vyprávění mě ale zaujal. Dobře vybrané téma a velice zajímavá osobnost Františka Eimanna. I přes krátkou stopáž (nebo právě proto?) vznikla velmi hutná výpověď. ()
Sice je to dokument úplně neobjevný a nezajímavý, ale každopádně je to to nejpříjemnější, co jsem kdy od Vihanové viděla, vlastně jediné příjemné. ()
Černobílé vyprávění hodně starého odsunutého seniora z válečné generace. Nic moc moudrého neřekl. Je vidět, že celý život pracoval v zemědělství. Nezmínil se , jak se choval za války. Říká, že se z války těšil hlavně domů. Byl poslán na frontu, kde zahynulo jeho půl milionu sudetských krajanů? A jak to, že přežil? Kde na Moravě byl dokument točen? Říká samé banality jako "Když večer jdu spát, přemýšlím, co budu dělat zítra". ()
Krásné a povzbuzující - vidět tak pokornou a neokázalou sílu lidského ducha, smířlivě, ale nikoliv odevzdaně odkrývající ze suti budoucích stínů ten mrazivý tvar svého osudu, tu sfingu, jíž je sám natolik lhostejný, že mu ani nepoloží otázku, ba ani nezařve. Současně však tento dokument dokazuje, že i když někdo zůstane sám, nemusí být osamělý. Ale toho nelze dosáhnout bez síly ani bez pokory. Asi bychom měli o oboje prosit. Nebo se o to alespoň snažit. ()
Opus Bonum. ()