REC

[REC] je návrat k podstatě zombie subžánru, k společensko-kritické reflexi, kdy dění sledujeme z pohledu kameramana dokumentujícího nastalou situaci - stejně jako v Reevesově CLOVERFIELD anebo ve stejném (sub)žánru u Romera v DIARY OF THE DEAD._____ Expozice je dostatečně dlouhá na to, abychom se seznámili s postavami a byli uvrženi do akce, a tentokráte se nedokumentuje proto, že jsou tím lidé posedlí - jako v CLOVERFIELD - či proto, že se jedná o filozofické vyjádření - jako v DIARY OF THE DEAD, ale z toho důvodu, že se tohle musí zaznamenat, jinak by tomu nikdo neuvěřil a nikdo jiný to za ně neudělá._____ [REC] se navrací do dob NIGHT OF THE LIVING DEAD a těchhle klasik žánru, když nám ukazuje, že ti, kteří nás mají chrání - ať už policisté anebo vědci - nás nakonec oddělají. Stylistická promyšlenost, která ale působí autenticky a vytváří si zajímavá alibi na kompoziční nedostatky je obdivuhodná, atmosféra filmu pohlcující a lekačky natolik efektivní, že jsem se z nich vzpamatovával ještě dlouhou dobu. Možná lepší než CLOVERFIELD, který se musel přizpůsobovat na žánrové požadavky katastrofických filmů. Španělsko mi poslední dobou dělá vyloženou horrorovou radost... (29.03.2008)

Upřímně jsem čekal mnohem více, ze začátku mi to přišlo hodně divné, ovšem jakmile se děj rozjel, tak to už ke konci fakt dostalo grády. Problém je, že to gradovalo až moc dlouho a přitom bylo předem jasné, o co asi jde, jelikož takových filmů je spousta. Je samozřejmě možné, že jsem se k filmu opravdu dostal příliš pozdě a mnohé podobné kousky tenhle španělský vykradly, co ale můžu říct s jistotou je to, že ten americký remake nechci nikdy vidět. 75 minut je na found footage naprosto dostačujících a poměrně mě překvapilo, když film znenadání, a s o to větší pompou, skončil...6/10 (03.04.2017)

Nejnovější Balagueró je pro mě docela zklamáním. V takové přiměřené depce jsem se rozhodl odvést svoje myšlenky hororem, páč jsem pěknej strašpytel. Ale prostě jsem se nebál... Nepopírám určité kvality, a srovnání s Blair Witch je nasnadě, ovšem je tu jeden zásadní rozdíl. U Blair Witch jsem se bál. 60%. (03.04.2008)

Velice kvalitní snímeček, je pravda, že je o něco méně strašidlnější než Blair Wich, ale na druhou stranu je uplně jinačí. Dokud jsem si to tu nepřečetl v komentářích. tak jsem na starou dobrou Blairskou čarodějnici ani nepomyslel, protože tohle se v určitých ohledech ani nedá srovnávat. Dlouho už jsem necítil u filmu takové napětí a snad i strach. Myslím, že doba po půlnoci v domě s vypnutými světly, je tak akorát čas na sledování. Takže chápu, že kdo se na to díval ve dne, tak mu to moc nepřišlo. Opět váhám s hodnocení (4-5), je to tak na hranici, ale asi zůstanu u nižšího, uvidíme, třeba se mi to ještě rozleží v hlavě. (09.05.2008)

Jako malé robě jsem se často bál některých hraných pohádek. Když v Princi Bajajovi přišla na řadu scéna s drakem, odvracel jsem zrak, ale nejhorší ze všeho byla Jamamba - to jsem spolehlivě končil schován za křeslem. Přiblížit se k těmto časům mě po velmi dlouhé době dokázalo až [Rec]. Nejvíce ze všeho to přičítám velmi povedenému dokumentárnímu feelingu celého hororu. Jakmile jsem uviděl siluetu stařeny v noční košili, zbrocené krví, věděl jsem, že je zle a od té doby ani nedutal. Užmoulal jsem si u toho tričko a závěr mě donutil přesunout se pro jistotu na větší vzdálenost od obrazovky. Tentokrát žádné analýzy filmu, tohle byla prostě silná osobní zkušenost. (27.09.2009)