Veselá farma

Pro plastelínu mám slabost od dětství. Moc dobře nechutná, ale něco na ní bylo... Došlo mi sice až postupem času, že když nesmícháte všechny barvy dohromady a nenalepíte pod stůl tak, aby to rodiče nenašli, může vzniknout něco stejně roztomilého, zábavného a přitom geniálního, jako je Shaun, zato bylo moje vzezření silnější a já můžu slíbit, že moje děti na Shaunovi jednou vyrostou. Spolu s Krtečkem, samozřejmě :) (16.06.2013)

Na Disneyovku nebo Pixar by to byla výborná práce, ale od Aardmanů člověk přecejen čeká něco víc, než zábavnou infantilitu. A na nic jiného než na humor pro dvanáctileté děti se tu bohužel nehraje - humor na dětskou kategorii kvalitní, to nepochybně, takže až unesu nějaké cizí dítě a budu ho mít zavřené v kleci ve svém sklepě, jistě mu Shauna pustím, ale ve srovnání s Wallace a Gromit, či se Slepičím úletem, je to slabší odvar. 7/10 (07.03.2016)

Ardmanů prostě nápady nedojdou snad nikdy. Navíc plastelínovou animací jdou stále tak trochu proti proudu, ale když ona má svoje úžasné kouzlo a když si navíc představíte tu dřinu, co je za každým okýnkem filmu, tak je jasné, že ti, kdo se na tom podílí to dělají s naprostou láskou. A proto jejich příběhy mají srdce, jsou hravé a jako bonus v nich najdete neskutečné možství malých vychytávek (třeba tlustou ovci, jejíž vlna pohltí cokoliv, co do ní spadne a pak se z ní stává solidně vybavené vetešnictví, spolknutý CD přehrávač, koktejl u bazénu, ovce skládající rubikovu kostku při rabování stanu, nebo třeba když se ovcím dostane do ruky štětec a malířské plátno). Prostě u ovce Pižly (předpokládám, že je to ona) musí pookřát každá duše a je radost jí sledovat. Béééé! (10.03.2008)

Za ty dva roky na mateřské se mi samozřejmě v hlavě zabydlela celá školka postaviček. Od kocoura Vavřince, přes Tipa a Ťapa až po Vepříka a Kůzle. Krtečka netřeba zmiňovat, toho mají rádi například až v Japonsku. Ale z DVD na mě a mrňouska vykoukly i nové, přespolní postavičky. A mezi nimi si vydobyla čestné místo mazaná ovečka Shaun. Té zdatně sekundují „přísný“ ovčácký pes Bitzer a nešikovný farmář, který žije single. Ten se snaží nějak zvládat farmaření i domácí práce, což je nadlidský úkol zejména proto, že mu ho ovečky v čele se Shaun neustále úspěšně nabourávají. Ale nejen ony - kopýtka k dílu přikládají i tři zlomyslná prasátka. Tedy kopýtka, vlastně paznehty, že. Ale „přikládat paznehty k dílu“, za to by mě v dobách mého mládí soudruzi hnali svinským krokem... Ve stádě ovcí nalezneme i několik výrazných postav, vyzdvihněme zejména tlustou Shirley, která jen potvrzuje, že úsloví „není malých rolí“ platí i pro ovečky... Oblíbená scéna mého syna: pejsek Bitzer opravuje rádio pod proudem, dostane pecku a v opravě pokračuje ve stylu „když ti něco nejde, použij větší kladivo!“ Moje oblíbená scéna: na sousední farmu přijede na návštěvu fešná fenka a s Bitzerem se čumáčkují. Ale jak už to v životě chodí, fenka odfrčí pryč a Bitzer zůstane sám. Naštěstí má aspoň kamarádku Shaun ;-) (10.12.2012)

Když jsem rozkliknul hodnotit/komentovat, tak jsem nevěřil!!! Konečně něco, co se líbí všem! U nás nedělní ráno probíhá tak, že náš tříletý syn se budí a dloubá do mě - "tati vstávej, bude hřiště!" "Vzbuď mě až na ovečku!" "Nevzbudím" "To se opovaž!!!" :) Grotesky prostě nezklamou ani v dnešní době... (06.02.2009)