Tracey: Fragmenty

Kdyby to mělo 264 hodin, promítalo se to někde na zdi v Rudolfinu, tak bych řekl 'jo, tohle je umění' (ano, byla to narážka na Andyho Warhola), ale kanadský režisér Bruce McDonald, přestože měl k dispozici Ellen Page, nedokázal dát ději filmový nádech a přesně tak, jak je běh snímku rozkouskován, stejně tak se i rozpadá na jednotlivé fragmenty, které již nelze slepit. Závěr byl sice lehce mrazivý, ale tušený již od samého počátku. (06.04.2010)

Byla jsem přímo okouzlena experimentální formou. Není pravda, že je zbytečná a nemá smysl - naopak, dodává filmu dynamičnost a přibližuje nám vnímání a pocity hlavní hrdinky. Scénář mi v průběhu přišel trochu slabší a mělký, ale v závěru se všechno nějak vyjasnilo a zjistili jsme třeba, že ani Tracey nebyla v té zácloně oblečena samoúčelně (o vyjevení pravdy o fešákovi ani nemluvě). No, kvůli roztomilé Ellen Page a z úcty k práci střihačů hodnotím Tracey Fragments trochu nekriticky, ale...vždyť říkám, že jsem očarována :) (05.06.2009)

Jeden z filmov, na ktoré som bol veľmi zvedavý. Experimentálna kamera, zaujímavý nápad, príbeh často vchádza do mysle našej hlavnej hrdinky a okrem toho je tu Ellen Page, ktorá je fakt vynikajúca. Ale odhliadnuc od jej výkonu a záveru filmu je to podľa mňa absolútne nekomplexné a zbytočne preplácané dielo, čo veľmi znižuje jeho výslednú hodnotu. Neustále vás niečo ruší, neustále niekde chýba logika a dosť ma to mrzí. Je to podobné ako keď som pozeral film Twin Peaks. Je to tiež výrazne oceňovaný film, ktorý má v sebe momenty, ktorým absolútne nerozumiem a nefungujú. Toto je to isté a je to v mnohom škoda. Hodnotenie: D (21.03.2015)

Rád bych se přesvědčoval o tom, že Ellen Pageové je vynikající mladá herečka v jiném filmu, ve kterém by svým výběrem rolí neupadala do "mladá alternativní dívka". FRAGMENTY TRACEYINA ŽIVOTA selhávají jak jako experiment, tak jako film, protože jsou ukázou "stylu pro styl", který nemá jakýkoliv vnitřní řád a o systematičnosti nemůže být řeč; půlení a další dělení plátna může být ještě zajímavé u Mikea Figgise či pro vyvolání vzpomínky na určité kinematografické období, ale nikoliv ve filmu vypomáhajícím si žánrovými berličkami. Hlavní hrdinka není "normální, pubertální dívka" stejně jako film není evokací myšlenek či pocitů titulní postavy, protože se jedná o kameramanskou exhibici a manýru, která naukazuje, nakolik je filmový fikční svět hrdinky roztříštěný a vyprávění nespolehlivé, protože nás ani hrdinka a ani vyprávění kvůli přehnaně okázalém a nesoudržném filmovém fikčním světě nezajímá. Pozéřina nejhrubšího zrna. (07.06.2008)

Kameramansko-střihačská přehlídka. Tak jako název filmu a svět hlavní hrdinky - vše je tu ve střípcích, fragmentech, a na podobnou notu hraje i rozdělení obrazu. Nečekal jsem, že by tenhle styl mohl fungovat nejen videoklipovitě, ale i na celý film, leč - podařilo se! A nejen to - scénáři podle novely je hezky "alternativní", Ellen Page jako vždy vynikající "jiná" puberťačka, ale co mě tady nejvíc zaujalo byl její vztah s jejím mladším bratrem Sonnym. Dojemná postava je i jedna z hybných sil příběhu, kdy dává do provozu soukolí dospívání mladé outsiderky. Co ovšem kazí výsledný dojem z filmu je (pravděpodobně nevyhnutelná) chaotičnost, chvílemi se mi zdálo, že i sama režisérka se ve filmu ztrácela a takový ten konec nekonec, kdy se vlastně nic nestalo. Na můj vkus trochu zbytečně hořké zakončení jinak výborného snímku. (27.08.2008)