Ex Drummer

Vzhůru nohama, pozpátku a naruby. Prostě bizarní příběh o skupině retardovaných lidí z retardovaného prostředí, kteří si při cestě za prvním a druhým koncertem prožijí víc než jen sexu, drog a rokenrolu než Aerosmith na evropském turné. Některé obrazy jsou fakt úžasné. Anální teror padesáticentimetrovým pérem nebo rozhovor v obří vagíně, kterou tu péro vytahalo, na to se prostě nedá zapomenout. Podobně jako na šišlavého zpěváka, který žije hlavou dolů, zatímco jeho návštěvy zůstávají nohama na zemi. Mongoloidi, mongoloidi, šťastnější než ty a já... Až do své špinavé smrti bez příčiny. (23.09.2013)

Tohle je maximální filmové potěšení. Ex Drummer je úplně jiný a přitom tak stejný jako Trainspotting. Už jen ty drobné odkazy (fotbal, dítě). Všem musí být jasné, jaká se tady hraje liga. Experimentální koncepce není vůbec na překážku, rytmus se mění, ale třeba závěr s výborným songem má výborné parametry. Lidé z hudební skupiny The Feminists existují všude. Život není čistý a voňavý, je nechutný jako manželka od Ivana. O to víc musím vyzdvihnout cynismus a humor, který je dotažený až do konce. 90%. (27.08.2010)

Tvrdá severská absurdita, naturalistická symfonie, která jde u většiny lidí daleko za hranice. Kromě zvrhlostí a oplzlostí ale nechybí ani lyričnost, díky čemuž bych film nejvíce přirovnal ke Kubrickově Mechanickému pomeranči. Jestli je tohle pro vás, zjistíte už na začátku, protože vězte, že bude jen "hůř". (11.06.2012)

U tohoto filmu hrozně moc záleží na tom, jak jej osobně uchopíte a kolik let vám je... Jsou lidé, na které zapůsobí díky pro někoho výborné hudbě a celém tom "okolo toho", jsou lidé, kteří film asi vůbec nepochopí a zůstane pro ně jen hnusnou oplzlostí, jsou lidé, kteří se v něm najdou a některým to neřekne nic ... Jsou lidé, kteří se možná zasmějou černému humoru, ovšem tento film mi přišel tak "černohumorný", že nahlas jsem se zasmál asi jej jednou ... jinak jsem se smál v duchu a hodně často mi bylo "smutno" ... Já se v tom filmu našel ... Neříkám, že jsem něco jako ti chudáci ve filmu ani hlavní frajerský hrdina, ale bylo v životě prostě období řady let, kdy jsem se pohyboval v podobné společnosti plné šílených, ujetých, postižených chudáků, alkoholiků a feťáků ... ale naštěstí jsem nikdy nepřepadl na jejich stranu a zachoval si normální rozum a všechno tak nějak prožil a přežil s nedocenitelnými zkušenostmi ... Tohle je život, takhle to funguje ... život většiny lidí není plný "zlatých táců a stříbrných podnosů", ale špíny, hnusu a smutku pramenícího z nikdy nesplnitelné touhy vymanit se z reality, kam je osud uvrhl ... Tak to vnímám já, i když uznávám, že film jde vnímat z mnoha úhlů... (20.08.2010)

Viděl jsem hodně...víc než ve filmech na vlastní oči, ale tohle je extrémně znepokojující. Asi pro to, že takovýhle život lidé žijí. Někteří. Ale nikdy jsem s tímto způsobem pomalého umírání nebyl konfrontován v takhle extrémně neutěšené formě, né na plátně. Všechno se zdá jako naschvál vyhrocené do naprostého extrému, ale funguje to. Jsem naprosto drcen každým záběrem. Na co příběh, když stačí velehnus formou civilizační genocidy, kde si respekt získá každej půlmetrovej čůrák...Na mě až moc sebestředný. Muzika na výbornou.....a kde jste byli Vy když zabili krále Boudewijna? (08.01.2013)