Réžia:
Koen MortierScenár:
Koen MortierKamera:
Glynn SpeeckaertHrajú:
Dries Vanhegen, Norman Baert, Gunter Lamoot, Sam Louwyck, François Beukelaers, Bernadette Damman, Joris Van Der Speeten, Nancy Denijs, Nomie Visser (viac)Obsahy(1)
Každá díra ve Flandrech má svou provinční rockovou kapelu, která hraje, kde se dá, a marně sní o slávě. Tři postižení muzikanti, kteří se podobně jako jejich idoly obrátili k drogám, hledají bubeníka pro svou skupinu The Feminists. Známý spisovatel Dries by byl ten pravý, ale má to háček – neumí totiž bubnovat. Přesto se tento arogantní manipulátor za skupinou vypraví, a odstartuje tak osobní šarvátky a rodinné sváry, jež dávají všanc křehkou budoucnost kapely. Násilí narůstá a Dries posléze dokáže muzikanty přimět, aby vzájemně pili svou krev. Ex Drummer rozhodně není konvenčním filmovým přepisem literární předlohy známého vlámského spisovatele Hermana Brusselmanse. Je drsný, vzdorný, hrůzný a příležitostně i komický a podobně jako Mortierovy krátké filmy je to především expresivně natočený hudební snímek. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (2)
Recenzie (151)
U tohoto filmu hrozně moc záleží na tom, jak jej osobně uchopíte a kolik let vám je... Jsou lidé, na které zapůsobí díky pro někoho výborné hudbě a celém tom "okolo toho", jsou lidé, kteří film asi vůbec nepochopí a zůstane pro ně jen hnusnou oplzlostí, jsou lidé, kteří se v něm najdou a některým to neřekne nic ... Jsou lidé, kteří se možná zasmějou černému humoru, ovšem tento film mi přišel tak "černohumorný", že nahlas jsem se zasmál asi jej jednou ... jinak jsem se smál v duchu a hodně často mi bylo "smutno" ... Já se v tom filmu našel ... Neříkám, že jsem něco jako ti chudáci ve filmu ani hlavní frajerský hrdina, ale bylo v životě prostě období řady let, kdy jsem se pohyboval v podobné společnosti plné šílených, ujetých, postižených chudáků, alkoholiků a feťáků ... ale naštěstí jsem nikdy nepřepadl na jejich stranu a zachoval si normální rozum a všechno tak nějak prožil a přežil s nedocenitelnými zkušenostmi ... Tohle je život, takhle to funguje ... život většiny lidí není plný "zlatých táců a stříbrných podnosů", ale špíny, hnusu a smutku pramenícího z nikdy nesplnitelné touhy vymanit se z reality, kam je osud uvrhl ... Tak to vnímám já, i když uznávám, že film jde vnímat z mnoha úhlů... ()
Za prvních cca 20 minut by si asi zasloužil lepší hodnocení, ale pak se to zvrhlo v samoúčelnou kravinu a to co na začátku připomínalo pokus o recesi, zapadlo pod vrstvou trapností. Rozhodně se nepohoršuji nad zobrazováním násilí, sexu a všemožných nekonvenčních záležitostí, nicméně dělat kult z filmu, kterej si klade ambice snad jenom šokovat co možná nejbrutálnějšími scénami a přitom postrádá nějakou myšlenku mi přijde přinejmenším přehnaný(Se zamyšlením nad manipulátorstvím, které by se mohlo nabízet, se nespokojím). Ale dovedu si představit, že si na tomhle snímku někdo něco najde. Navzdory mnoha jiným odpadům, ale nemůžu říct, že bych litoval návštěvy projekce. Když nic jiného stal se podnětem k zajímavé diskusi. ()
Tohle je ten pravej underground, né jako ty rádoby drsný maníci u nás. Sice je film vyhrocenej možná až moc,ale rozhodně nenudí a některé scény jsou vážně nechutný.. a to není vůbec na škodu.Dá se říct až dekadentní dílo, který se zaměřuje na zplodinu a nechutnosti, který u nás čím dál tim víc převládají.... Já furt co všichni maj s tím pérem a já ho musím zmínit taky. Prostě to je věc, kterou si zapamatuje každej, i když nechce. Plus dítě, který žere svoje hovna a nekompromisní hlášky a narážky na gáje. No prostě Belgickej úlet, kterej potěší ale že bych ho musel vidět víckrát, to ne. Jo a musim zmínit kameru a střih, který jsou naprosto luxusní. ()
Málokterý film se do mého zvrhlého filmového vkusu dokázal trefit tak přesně, jako tenhle originální bezskrupulózní úlet (což sice neznamená, že by zároveň hned patřil k tomu úplně nejlepšímu, co jsem kdy viděla, ale rozhodně se to dá brát jako nemalý plus). Domácí projekce za sychravé podzimní noci vážně potěšila. ()
Tohle je maximální filmové potěšení. Ex Drummer je úplně jiný a přitom tak stejný jako Trainspotting. Už jen ty drobné odkazy (fotbal, dítě). Všem musí být jasné, jaká se tady hraje liga. Experimentální koncepce není vůbec na překážku, rytmus se mění, ale třeba závěr s výborným songem má výborné parametry. Lidé z hudební skupiny The Feminists existují všude. Život není čistý a voňavý, je nechutný jako manželka od Ivana. O to víc musím vyzdvihnout cynismus a humor, který je dotažený až do konce. 90%. ()
Reklama