Venkovský učitel

Venkovský učitel představuje jeden z nejlepších českých filmů poslední doby, je to zatím nejvyzrálejší snímek talentovaného Bohdana Slámy. Najdou se tam všechny znaky typické pro Slámovu tvorbu, tzn. fascinace venkovem, životem outsiderů, kterým režisér drží palce, zaměřením na sociální a vztahové problémy. Velmi dobře zahrané, Pavel Liška se vymanil z kategorie sympatických troubů a pošuků, když si zahrál intelektuála a použil k tomu velmi střídmých hereckých prostředků. Je to film o lásce, o toleranci a ideálech. Celkový dojem: 80 %. (14.04.2009)

Pravý opak vyumělkovaných, na city zacílených Tajností (jež při druhém zhlédnutí jednoduše „nefungovaly“): syrový, realistický, avšak vnitřně krásný film. Jemná práce se symboly. Promyšlené kompozice dlouhých záběrů, které nikdy nesvádějí k podezírání kameramana z exhibice. Skvěle napsané, ještě lépe zahrané postavy. Slámovým hrdinům stačí pár slov, abyste poznali jejich minulost a zatoužili znát jejich budoucnost. A někdy, primárně v Liškově případě, není třeba ani těch pár. Nejčastěji zmiňovaný (protože opravdu excelentní) herecký trojlístek Liška, Bydžovská, Šedivý, doplňuje bezchybné obsazení ostatních rolí. Rodiče Zuzana Kronerová a Miroslav Krobot vnášejí do příběhu trochu toho humoru, aniž by byli redukováni na komické figurky – scéna na balkóně byla pro mne nejsilnějším momentem celého filmu (zvlášť Krobotovo lakonické „Maminka má pravdu“). Marek Daniel jako Jirka, frajer z velkého města, představuje takřka dokonalou antitezi subtilního Petra a na jeho prosté, všeříkající konstatování „Chybíš“, bych navázal zdůvodněním, proč mi některé scény z poslední třetiny brání v udělení nejvyššího hodnocení: „Vadí“. Vadí očividně pěší vycházka do Německa, jedna z částí nešikovně vystavěné Láďovy anabáze. Vadí bezdějové potácení, do nějž tvůrci trochu násilně komponují tři zásadní motivy - zloba, vykoupení, odpuštění. Vadí poslední záběr, sice žádoucí (vždyť oni si to zaslouží), ale na rozdíl od zbytku nevěrohodný a rušivý. Kvalitativní odstup od zbytku české produkce je stejně markantní. Venkovského učitele, snímek, kterému věřím, že vznikl z podobných pohnutek, jež člověka přimějí vylézt si na třešeň a pár minut hledět do dálky, lze zcela bez obav hodnotit dle standardů pro zahraniční festivalovou produkci, což potěší. Nesmírně. 85% Zajímavé komentáře: kiddo, Silence, Lennnnna, uzzi (26.05.2008)

Je až s podivem, že této látce se v českém prostředí mimořádně daří. Pokud naši hrdinové od odněkud někam utíkají, tak se železnou pravidelnosti skončí v přírodě potažmo na vesnici, a to platí jak pro současné Bobule tak i Tomáše Hanáka ve filmu Cesta z města. Venkovský učitel patří mezi málo českých snímků, jenž ví, co říká, proč to říká a jak to říká. Neustálá polemika nad zhoubným vlivem lidské civilizace, kdy sebepoznání nalezneme pouze v harmonii vesnického života, sice není žádný filozofický jackpot, ale naštěstí se obejde bez pamfletových gest a frází. Venkovský učitel se z českých škatulek vymaňuje hlavně tím jak je natočen. Veškeré scény se totiž v drtivé většině obejdou bez střihu, čímž Sláma vytvořil vůči mě jistou bariéru, kterou jsem jen s obtížemi překonával. (07.05.2008)

Bohdan Sláma vyrostl ze své formální syrovosti s divokým hmyzem, třebaže velmi nápadité a slibné, a se zdatnou obhajobou na nezdolnost člověka prožívat štěstí, zdárně vplul do záludných vod evropského artu. Na rozdíl od drtivé většiny současných českých dlouhometrážních filmařů na to skutečně má (ještě snad Morávek a možná kdysi Nellis). Všechny ty formalistické poznámky o diegetické a nediegetické hudbě, mizanscéně, střihu a precizně komponovaných záběrech atd. už tady padly mnohokrát, takže nebudu zbytečně redundovat. Velmi mě překvapil Liška (snad poprvé jsem ho viděl v roli někoho, kdo není ani jurodivý idiot, ani adolescentní blb a funguje to skvěle), pobavil mě Kotek (jak by asi vypadalo jeho obsazení do hlavní role místo výborného Ladislava Šedivého?:-)) a potěšil Krobot (jsem fanoušek Krobota – viz: A Londoni férfi ) Obsahem film navazuje na „empatickou“ vlnu sociologicko-psychologické artové cinematiky a jestliže kdosi mítá námitky, že téma je poněkud vyčpělé a animované konflikty profláklé, pak odmítám a mítám zpět, že vše „už tu někdy bylo“ a aktuálnost témat je velmi relativní. PS: Přirovnávat Venkovského učitele k hixploitationu mi přijde trochu jako recenzentská ipsace, ale budiž. To jen tak na okraj. (25.06.2008)

Ak by som tento film hodnotil a komentoval hneď potom, ako som ho videl, dal by som mu štyri hviezdy. Po čase mi však z neho v pamäti skoro nič nezostalo a necítim vôbec potrebu si ho pozrieť znovu. Jednoducho ma príliš neoslovil, aj keď je dobre natočený a na tunajšie pomery má odvážny scenár. Sláma je dobrý remeselník, Liška hrá konečne niečo viac, ako idiota, takže ak chcete doporučiť nejaký dobrý český film, ktorý nie je prvoplánový, pozrite si Venkovského učiteľa. VIDENÉ ZNOVA 7/2017: Film, v ktorom je všetko na svojom mieste, slová a vety sú vyslovované v ten správny moment a v ktorom aj ľahký švenk kamery dokáže povedať toho veľmi veľa. 90% (20.07.2012)