Venkovský učitel

Venkovský učitel představuje jeden z nejlepších českých filmů poslední doby, je to zatím nejvyzrálejší snímek talentovaného Bohdana Slámy. Najdou se tam všechny znaky typické pro Slámovu tvorbu, tzn. fascinace venkovem, životem outsiderů, kterým režisér drží palce, zaměřením na sociální a vztahové problémy. Velmi dobře zahrané, Pavel Liška se vymanil z kategorie sympatických troubů a pošuků, když si zahrál intelektuála a použil k tomu velmi střídmých hereckých prostředků. Je to film o lásce, o toleranci a ideálech. Celkový dojem: 80 %. (14.04.2009)

I když mi je svět postav Bohdana Slámy velice vzdálený a působí na mě jako takové hezky promyšlené akvárium, tentokrát pro něj nachází filmové opodstatnění a herci (mj. Zuzana Bydžovská) mu vdechují skutečný život. Marně také vzpomínám, který z českých režisérů dokázal v poslední době využít hudbu jinak než jako pouhý podkres. (05.04.2008)

Bohdan Sláma se nám rozhodl předvést, že se v českých vesničkách nemusí jenom pořádat česko-francouzské svatby nebo modernizovat kravín. Může tam také přijet pražský učitel (v bezchybném podání Pavla Lišky) a zkusit si dát konečně život dohromady. Stačí, když ho obklopíte uvěřitelnými postavami, které se nesnaží jen existovat na plátně a může vám z toho vylézt velice dobré drama, které o hlavu převyšuje zbytek současné české produkce. 8/10 (05.02.2008)

Malá a milá člověčina o lidech se svými malými a vcelku obyčejnými problémy ve vztazích odehrávající se v roztomilé české vesničce... no prostě další český film který je námětem tak strašně nezajímavý, až mě to bolí. Na české poměry je sice ještě docela slušně natočený a, aspoň na první pohled, není tak strašně o ničem jako filmy například od Hřebejka, ale i tak se nejedná o nic co by stálo za srovnání s kvalitními a zajímavými díly jiných evropských zemí. Ani ta snaha o emotivní zapůsobení Slámovi většinou většinou moc nejde a mizerně napsané dialogy ho v těch nejvyhrocenějších scénách dokonce sráží do parodie. 6/10 (03.08.2008)

Bohdan Sláma se pro mě stává tvůrcem, jehož každé nové dílo očekávám s velikým…očekáváním!:-) Jeho vesnická trilogie je živá, životná , živelná a nikde jsem ještě neviděl tak reálně zobrazený venkov, takový jaký si ho pamatuju. Nějde o nějaké stohy sena, traktory, krávy a Jawy, je to o té nátuře, o těch mladých, kterým o nic nejde, o životě bez vysokých cílů, o úmorné dřině, o ožralých hasičích, o pogujících pankáčích, o zábavách kde se chlastá do rána a od rána , o životě, který je tak prostý, až je svým způsobem nádherný a „pražák“ to nikdy nemůže pochopit. Ve Venkovském učiteli nás opět čeká střet „civilizivaného“ velkoměsta s „primitivní“ vesnicí, když mladý učitel zeměpisu z osobně-veřejných důvodů odcházi z pražského gymnázia na venkovskou základku. Tam, resp. v celé vesnici způsobí příchod tohoto „osvícence“ velké pozdvižení a ačkoliv se do přátelského obyvatelstva rychle začlení, očekávaná tragédie je na spadnutí…. Jsou to především postavy a jejich představitelé, kdo dělá ze slámových filmů velké události. Vynechám velké herce jako Lišku s Bydžovskou, na jejich adresu nelze říct víc než obdivně mlčet, vynechám i vedlejší postavy skvěle zahrané „klasickými“ slámovskými herci, to co chci zmínit je obsazování neherců, kteří i přes (právě pro) mnohdy velmi chatrné výkony silně pomáhají dotvářet tu přirozenou, amatérskou, nedokonalou, vřelou a neformální vesnickou atmosféru. Někomu právě to na slámových filmech vadí, já to považuji za přednost. (26.10.2008)